Máte doma pejska ve věku 2 až 8 let, který má mírnou povahu a váží více jak 20 kg? Pak se může stát zachráncem jiných psích životů darováním krve. A na oplátku může krev jiného psa pomoci tomu vašemu. Když už je totiž krev třeba, není čas hledat dárce. Určitě nechcete slyšet, že váš čtyřnohý kamarád potřebuje krev, aby přežil, ta však není k dispozici. Psi mohou potřebovat krev stejně jako lidé, ale psí.
Ten dům se nachází v Mindu, malém městě, které bychom našli na okraji deštných pralesů ekvádorských And, v oblasti známé jako „Chocó Andino“. Celý region se vyznačuje silnými a vytrvalými dešti a přitom teplým počasím. Jinými slovy, prostě je zónou s velmi vysokou vlhkostí vzduchu. Jak si s tím ale může poradit dřevostavba?
Nový rekreační objekt, který je zároveň kanceláří správce lomu, byl postaven na místě bývalé dělnické ubytovny, což je zároveň nejslunnější místo v lokalitě. Nová stavba na místo svým vzhledem zapadá, navíc se stala skvělou inspirací pro každého, kdo u lomu vlastní pozemky a uvažuje o výstavbě. Prosadit si kombinaci kanceláře s rekreačním zázemím pro občasné pobyty totiž nebylo vůbec snadné. Vlastně šlo o velice složitý proces.
Projekt designérského studia Roosegaarde dává dohromady dvě věci, které jsou pro Nizozemsko docela charakteristické. Jednak zájem o přírodu, její ochranu. A pak třeba odkaz malířských mistrů. A jedno i druhé, byť to působí docela vzdáleně, vytváří jeden velmi zajímavý projekt. Po kterém se můžete projet nebo projít.
Není na tom nic světoborného a kdo již dřevem vytápí, dobře to zná. Logicky si na onen postup přijdete sami i jako začátečníci nebo vám to rovnou poradí topenář či kominík, soused, známý, příbuzný. Klíčová je při vytápění dřevem kombinace dvou druhů paliva. Měkkého a tvrdého, které lze nahradit dřevními briketami. Jednoduše roztopíte měkkým dřevem, čímž získáte rychlé teplo a zároveň optimální podmínky pro postupné a pozvolné hoření tvrdšího paliva. To pak uvolňuje energii dlouhodobě a rovnoměrně. Uspořit se tak dá za sezónu až 25 % paliva a zároveň se eliminuje množství emisí. Že to tak už děláte? Pak jste mistři topení dřevem.
Jednoznačnou odpověď v článku nehledejte, spíš potvrzení toho, co už jste si mysleli. Ať už věříte, že městské parky se stávají rejdištěm nekalých živlů anebo soudíte, že pohodě a bezpečí prospívají. Příklady ze zahraničí totiž potvrzují obojí.
Příjemná procházka mezi lesními tůňkami. A také jedna z největších laboratoří v terénu, muzeum ne zrovna miniaturních vodních staveb. Nizozemské Waterloopbos jsou obojím, a proto si pozornost zaslouží. Ať už jste diplomovaným stavebním inženýrem, nebo jen máte rádi přírodu a stavění přehrádek na potocích.
Historické městské byty, často sevřené svými původními dispozicemi a skromnou metráží, představují pro architekty jedinečnou výzvu i příležitost. V jejich kompaktních půdorysech se ukrývá bohatý potenciál, který lze citlivými zásahy proměnit ve funkční, světlé a moderní bydlení. Vydařené rekonstrukce takových bytů ukazují, že i nejmenší interiér může nabídnout velkorysou atmosféru, pokud se propojí respekt k historii s aktuálními potřebami.
Jen tak nějaký obyčejný, starý komín, který se občas vyčistí, už od července letošního roku nestačí. Komíny a kouřovody se staly novelou technické normy ČSN 73 4201 právními subjekty, které nám mohou přinést pokuty. Novela normy přináší technické zpřesnění pravidel a mnohem vyšší nároky na majitele komínů, jejich odpovědnost a právní povinnosti. Prostě už nejde jenom o „obyčejné roury“, kterými se odvádí kouř. I když určitá dostatečná tolerance stávajícího stavu zde zůstává. Vždy bude záležet na revizním technikovi a jeho posouzení stavu komína a kouřovodu.
Radioaktivní zóna Černobylu nepřestává překvapovat. Nejenže zde bují život včetně obratlovců (divocí psi, koně, vlci, lišky, sobi, zajíci, ptactvo atd.), ale unikátní forma života a funkční ekosystém byly nalezeny i přímo v srdci černobylského průšvihu, totiž v troskách zničených reaktorů ukrytých pod sarkofágem. Ví se to už docela dlouho, ale teprve nyní nabyla tato skutečnost na velkém významu. Houba živící se radioaktivitou by nám mohla pomoci při cestách vesmírem. Na tento fakt již zacílila NASA, která poslala vzorky houby k pozorování na ISS, ale i společnost SpaceX Elona Muska. Ta plánuje na konec roku 2026 misi na Mars a zdá se, že právě houba Cladosporium sphaerospermum by mohla ochránit posádku před radioaktivitou, stejně jako kolonizátory rudé planety.
Trh s modulárními dřevostavbami se v Evropě docela slušně zaplnil. Stavitelé a výrobci se proto pokouší hledat si cestičky k úspěchu vyšší specializací svého zaměření. Nizozemští Vanboom, firma s dlouholetou tradicí, na to ale jdou jinak.
Kvalita osvětlení je zásadní nejen v rezidenční zástavbě, dílnách a kancelářích. Specifické nároky na proměnlivou prosvětlenost prostoru, vytváření různé světelné atmosféry, mohou mít i kaple a kostely. Příklad z montrealského svatostánku ukazuje, jak intenzivní dojem tu může chytře řešená světelná instalace vytvářet.
Dosud největší česká vertikální zahrada je zároveň výzkumným pracovištěm. Vědci z ČZU zkoumají na cca 1300 metrech čtverečních v CTParku Prague North, jak mohou zelené stěny zlepšovat mikroklima a pomáhat snižovat tepelnou zátěž průmyslových areálů. A již první výsledky ukázaly, že mezi zelenou a běžnou fasádou je rozdíl teplot až 15 °C. Výzkum ale bude probíhat až do konce roku 2026.
Zimu jako v Salt Lake City, dějišti Zimních olympijských her v roce 2002, u nás běžně nezažijeme. A proto možná v té naší rozpačité „zimě“ potěší pohled na obydlí, které je na zimu nejen dobře připravené, ale skutečně ji i zažívá. Stojí v americkém Utahu a architekti ze Sparano + Mooney Architecture mu říkají Hnízdo.
Určitě můžeme vzpomenout ságu Avatar, jejíž třetí díl jde právě do kin. Nebo planetu Felucia ze ságy Star Wars. Zde jsou viditelně zářící a různě světélkující živé bytosti a jejich části samozřejmostí. Jenže vědecky založená lidská společnost si vyžaduje důkazy. Nestačí vyjádření typu: „Vidím tvou auru, je modrá...“ A z vědeckého hlediska nyní nestačí už jen proto, že vědci sice vyzařování světla živými živočichy a rostlinami prokázali, ale prokázali také, že je ho tak malé množství, že nemůže být našima očima vidět.
Milovníci ohňostrojů mají od dnešního dne velký problém. Začíná platit novela zákona o pyrotechnice zavádějící takzvaná ochranná pásma. A třeba na pražské Spartě si v rámci fotbalových zápasů a souvisejících oslav už nezapálí ani „rachejtličku“, zatímco na Slavii mohou ze střechy stadionu odpalovat, co chtějí. Ne nechceme vzbuzovat ještě větší nenávist mezi fotbalovými „ultras“, tak to prostě je. A letošní Silvestr? Ohňostrojů rozhodně ubude. Za odpálení pyrotechniky v ochranném pásmu a v místech, kde to zakazuje místní vyhláška, hrozí pokuta až 100 tisíc korun ve správním řízení, na místě to bude až deset tisíc.
Potřebuje vaše prosperující metropole pracovní sílu, ale současně nemáte prostor ani chuť vpouštět si do centra špinavé křupany odkudsi z venkova? Zhruba tak nezaobaleně by se dal vystihnout jeden z motivů, které stojí za čtvrtí Farimagsgade v Kodani.
S jinými si ji nespletete. Její přítomnost v krajině je zrovna tak nenápadná, jako nepřehlédnutelná. Tmavá barva fasády vykresluje původní kontury objektu, venkovské stodoly. Takové, jako by tu stála odnepaměti, ale při bližším pohledu z té černavé hmoty vystupují rysy, které z ní činí neobvyklý dům.
Život je plný překvapení a každý den se člověk může naučit něco nového. Třeba to, proč by do dvířek od ledničky člověk neměl dávat máslo. I když právě tam je na ně uchystaná speciální přihrádka.
Kromě šesti nejlépe hodnocených staveb byl v anketě Česká cena za architekturu zvolen také hlavní vítěz. A jím se letos stal Dům pro Julii. Nejenže je to krásná a výjimečná stavba, ale také má velice silný příběh, proto zřejmě došlo k nevídanému. Odborná porota se shodla s veřejností. Ano, Dům pro Julii si zvolila za nejlepší český architektonický počin svým hlasováním jak veřejnost (letos mohli lidé hlasovat poprvé), tak odborní hodnotitelé, kteří osobně navštívili všech 25 finalistů.
