Minimalismus vládne díky své jednoduchosti a přirozenosti současnému interiérovému designu. V Evropě je většina minimalistických interiérů inspirována skandinávským stylem, populární je především dánské hygge. Stále více se ale hlavně u mladších generací začíná prosazovat japonský styl bydlení. Mladí lidé obdivují vše japonské – oblečení, účesy, jídlo, animované seriály a v neposlední řadě i jejich životní styl a bydlení.
Když jste uvyklí vnímat svět kolem sebe ve zkratkách, snadno uvěříte tomu, že pesticidy jsou zlo. Většinou totiž předpokládáme, že tyto látky určené k hubení škůdců jsou syntetické a zákeřné. Jenže ony existují i pesticidy organické. Přírodě blízké či přírodní, které člověk nevyrobil.
Invazní rostliny tropí neplechu všude, kde se jim začne dařit. Především začnou potlačovat původní druhy. Existují seznamy nejnebezpečnějších invazních druhů pro konkrétní geografické a tedy i klimatické oblasti, lokality. Jenže poslední výzkumy ukázaly, že to není až tak jednoduché. Že invazní druh nezačne hned páchat zlo, ale že se dlouhou dobu adaptuje na své prostředí, testuje je, než skutečně udeří. Vlastně jsou veškeré nepůvodní rostlinné druhy potenciální tikající časovanou bombou, jejíž výskyt může přerůst v invazi. Proč je toto poznání až tak burcující a nemělo by nás nechat chladnými?
Pod střechou je dobře, zvlášť když prší. Ale jakmile přijde na zařizování bydlení v podkroví, omezeném profilem sedlové střechy, nastávají potíže. Američtí architekti museli vyřešit, jak jedno takové přepracovat do trochu obyvatelnější podoby. A dílo jim vůbec neusnadňoval fakt, že dům spadal pod památkovou ochranu.
Biofilie není nemoc ani psychopatická úchylka, i když to tak může někomu znít. Vlastně je většina z nás ve své podstatě biofilních, tedy kromě lidí, kterým nějaký novodobý Sauron vytrhl srdce i mozek, a které má v moci symbolický prsten zla. Jak nás biofilní design a architektura přibližují přírodě? Vrací do jejího lůna? A jak nám oproti tomu greenwashing jen podstrkuje ekologické iluze? Nenechte si vymývat mozky neexistující udržitelností.
Typů na snadné zbohatnutí uslyšíte za den spoustu. Jejich vadami na kráse bývá, že ke zbohatnutí zpravidla nevedou. Domácká těžba zlata ze staré elektroniky je v tomto ohledu příjemnou změnou. Svou upřímností. Není totiž úplně jednoduchá a zbohatnout se jí také moc nedá. Zábava to ale je.
Výsledky testu životaschopnosti semen vodou trochu připomínají ordály (ordálie), tedy boží soudy s údajnými čarodějnicemi. Také totiž odsuzuje nevinné. Celá metoda má nejspíš nějaký praktický základ v historii, ale správný postup provedení si už nikdo dávno nepamatuje.
Také rádi týráte zvířata? Ne? Není divu. Tento druh zábavy mezi civilizovanými lidmi skutečně mnoho příznivců nemá. Navíc je to trestné. Spíše, než se pást na utrpení zvířat, jim chceme projevovat lásku a péči. Jenže i nerozvážným pořízením čtyřnohého parťáka můžeme týrání zvířat nahrávat. Podporou byznysu množíren.
Z toho, co kdysi činilo tento dům stavebně hodnotným, už nezůstávalo skoro nic. Architekti naštěstí objevili točité schodiště jako zdroj nové inspirace, která prochází celý domem.
Jahodový strom, tak se říká stálezelenému pokojovému keři, jehož šťavnaté plody chutnají podobně jako jahody. Potřebujete k tomu jediné, od dubna do října letnit tuto subtropickou pokojovou rostlinu na slunném stanovišti, nebo alespoň v polostínu.
Zahrada by měla spíše připomínat nedbalou eleganci tuláka okolní přírodou, neměla by se stydět za druhy typické pro dané místo, naopak by je měla vyzdvihnout a citlivě zapojit. S tuláckou holí v ruce, šátkem okolo krku, kloboukem a fotoaparátem vymyslíte mnohem lepší koncepci zahrady, než když si nakoupíte tuny moudrých knih.
Proč by vlastně někdo potřeboval vrtat do skla? Bohužel, tu správnou odpověď nenajdete dřív, než sami pocítíte intenzivní potřebu do skla něco vyvrtat. A pak se tyhle užitečné rady a finty budou hodit.
Typický současný rodinný dům, to je většinou bungalov ve tvaru L, případně dvoupatrový domek. Projekty na takové domy se od sebe příliš neliší. Jak by ale vypadaly, kdybychom mohli oslovit světové architekty? Podívejte se.
Některé staré živé ploty už vůbec nemusí vypadat dobře. A ne všechny je možné zachránit, respektive radikálně zmladit právě hlubokým řezem. Každá dřevina to nesnese a není nic horšího, než když radikálně zmlazený živý plot vypadá jako měsíční krajina, kde se tu a tam něco jen zazelená. Na druhou stranu jsou živé ploty téměř bezúdržbové, když je necháme růst volně, jenže i to neplatí pro každou dřevinu a ne vždy je možné, aby živý plot rostl třeba až 2 metry do šířky a více jak 2 metry do výšky. Volba druhu keřů a stromů pro živé ploty je zásadně důležitá, když ale zvolíte správně, váš živý plot poroste do krásy i po radikálním zásahu.
Nikdo vám samozřejmě nechce sahat to svědomí ani do ledničky. Dá se ale odtušit, že uvnitř nejspíš neskladujete toaletní papír. Zní to naprosto obskurně, protože kdo by zrovna u takového produktu potřeboval, aby byl čerstvý a chladivý, že? Jenže tahle hodně neobvyklá věc má své velmi funkční vysvětlení.
Dopřát obyvatelům soukromí, tedy odstínit nevítané pohledy dovnitř domu ze sousedství a ulice. A rovněž otevřít obydlí výhledům do okolí, pustit si přírodu takříkajíc dovnitř. Tyto dva požadavky jsou naprostou klasikou většiny architektonických zadání rodinných domů. Způsob, jakým je tentokrát architekti naplnili, je ale výrazně odlišný.
Věci se mění. A finty, které si ještě pamatuje a předává je jako zaručenou radu vaše tchýně, už zkrátka dnes zabírat nemusí. Například?
Horní Malá Úpa se může pochlubit novým přírůstkem do své mile horské venkovské architektury. Na přání klienta tu architekti vytvořili sympatický kompaktní objekt pro správce lyžařského střediska. Chata Bučina je možná výrazná barvou své fasády, ale její provedení se přidržuje rysů, které k místu patří.
Při pohledu na fotky na instagramovém profilu Delniq se neubráníme mnoha emocím. Napadlo mě ale, jakéže téma je zde vlastně nejčastější. A překvapení na sebe nedalo dlouho čekat, v čele armády fušerských a bizarních řemeslných realizací nesou hrdý prapor záchody. Ano, místa vysoce osobní a intimní, která si zaslouží maximální respekt. Češi však, jak se zdá, popustili právě na záchodech uzdu fantazii nejvíce a tak nějak je berou švejkovsky. Prostě humorně. Někdy při tom ale až mrazí.
Skarifikace i stratifikace zní už jen na poslech jako dost nepříjemné věci. Jako něco, co sami zažít nechceme. Ale nebojte, je to docela v pořádku. Semena některých vysévaných rostlin se bez nich dost často neobejdou, potřebují je. V obou případech jde o žádoucí proces, který má – odlišnými způsoby – narušit obal semen, a tím jim usnadnit a urychlit klíčení.
