Jestliže nejste napojeni na veřejný vodovod, neodebírejte vodu z vlastního zdroje, pokud ještě nebyl sanován a nebyl poté proveden rozbor kvality vody s uspokojivým výsledkem. Navíc je možné, že stát opět poskytne rozbor vody zdarma, jako tomu bylo při předešlé povodni. Nyní se jedná o finančních prostředcích na tuto službu. Jak ale studnu správně sanovat?
Premiéry prvních epizod toho seriálu sledovalo v hlavním vysílacím čase až 14 milionů lidí. Ty další jen v průměru sedm, a dnes už nedotahují ani na milion. Co vysvětluje ten propad? Odpověď, která netrápí jen filmové producenty, nepotěší. Dílo se vymklo realitě, přestalo být vtipně zábavné. Naopak divákům začalo připomínat, jak nedobře se dnes mají. I kvůli bydlení hlavních postav.
Někde již voda opadá a lidé se vrací do svých domů a bytů, na své pozemky, hospodářství, do svých firem. Kontrolují svůj majetek, počítají škody. Ovšem ten, kdo škody spočítá definitivně, je pojišťovna. Tedy pokud jste pojištěni. Jak správně postupovat, abyste dosáhli na maximální možné pojistné plnění? Čekat na příjezd likvidátora, nebo hned začít odstraňovat škody způsobené povodní? Jak řešit povodní poškozený automobil? Co vás na toto téma nejvíce zajímá? Seznamte se s povodňovým desaterem asociace českých pojišťoven.
Recyklace stavebního odpadu je slibný koncept, ale má své mouchy. Snižuje totiž hodnotu zpracovávaného materiálu. Pomalá a pečlivá dekonstrukce by byla lepší, pomohla by zachránit hodnotu užitého materiálu. Jenže to by znamenalo i zřízení databáze užitého materiálu.
Vyrobené domácí brikety z papírových a dřevěných odpadů dovedou ušetřit spoustu peněz. Navíc hoří déle a rovnoměrněji než štípané dřevo, teplo z těchto briket bude proto trvat déle. Výroba není složitá, ale samozřejmě zabere čas. Kdo tedy raději investuje své vydělané peníze do zakoupených výrobků, určitě se do výroby domácích briket pouštět nebude. Někomu ale mohou dost pomoci.
Jihočeský kraj zveřejnil vítěze architektonické soutěže na novou budovu Alšovy jihočeské galerie. Vítězem mezinárodní architektonické soutěže se stal ateliér Marek Chalupa architekti s.r.o. z Prahy. Novostavba galerie by mohla stát na revitalizovaném Senovážném náměstí do roku 2028, zmizí zde nadzemní parkoviště a plocha se stane parkem s obnoveným korytem Mlýnské stoky. Parkovat se bude v podzemí.
Jen prachobyčejný kus holé skály, která trčí z hladiny jezera a kolem níž hvízdá studený vítr? Architekti naštěstí viděli v malém ostrůvku Pointe Au Baril, ležícím nedaleko Georgian Bay, něco víc. Protože viděli potenciál, dokázali tu vytvořit fantastické hnízdo odpočinku. Sezónní bydlení, v němž vás severský vítr nebude obtěžovat, jen dotvářet atmosféru.
Řeky a potoky se rozlévají a pytle s pískem se staly neustále omílanou mantrou povodní. Jednou jsou lidé upozorňováni, ať kvůli pytlům s pískem nezatěžují tísňové linky hasičů, hasiči pytle s pískem nerozdávají. Pak jsou zase lidé pobízeni protipovodňovými štáby, kde si mohou pytle s pískem vyzvednout. A hned následuje prosba o dobrovolníky. Jenže pytle s pískem jsou jen hodně děravou záplatou v místech, kde se problémy roky neřeší.
Zúčastnit se, ale nevyhrát. To obvykle nepotěší. V případě transkontinentální studie, zacílené na výzkum složení prachu v domácnostech, to ale neplatí. Česko tu mezi pětatřiceti zkoumanými státy nechybělo, ale naštěstí ve výsledcích nikde nezazářilo. Problémy s toxickým prachem sice máme, ale nepatříme ke smutným rekordmanům.
Klasický půdorys bytů minulého století, kdy každá místnost má své stěny a dveře a vstupuje se do nich přímo z chodby, či se přechází z jednoho do druhého, už dávno neodpovídá modernímu životnímu stylu a vyhovuje málokomu. Zastaralá dispozice byla také hlavním důvodem, proč se mladá slovenská rodina rozhodla svůj více jak sto metrů čtverečních velký byt kompletně zrenovovat.
Bohužel to vypadá, že se naplňuje nejčernější scénář, jaký byl předpovídaný. Vodní nádrže jsou upouštěny a vydatné deště zvedají hladiny řek. Podle meteorology používaných modelů by mohlo na mnoha tocích dojít k povodním a to napříč celým Českem, někde se to už děje. Až extrémní povodňové ohrožení je nyní predikováno téměř po celé ČR. Vybrali jsme pro vás několik webových aplikací a služeb, kde získáte rychle aktuální informace.
Meteorologové varují před povodněmi, schází se krizové štáby, upouští se přehrady a jiná větší vodní díla. Co ale může dělat se svou zahrádkou běžný majitel domku s pozemkem a zahrádkář? Je vůbec možné něco předem zabezpečit a tedy zachránit? Třeba výpěstky?
Vitamíny, minerály nebo jiné užitečné živiny ovoci a zelenině rozhodně upřít nemůžeme. Ale kromě těch navýsost užitečných a chutných benefitů v sobě často nesou i něco navíc. Pozůstatky chemikálií z časů, kdy ještě rostly v sadu, na farmě, nebo plantáži.
Už je to rok, co máme na domě fotovoltaiku. Teď jsme se rozhodli ji dramaticky rozšířit. V tomto článku a videu popisuji, jak nám fotovoltaika funguje, proč jsme se rozhodli ji po roce provozu rozšířit a jaká nám vychází návratnost investice. Sdílím také rozpočet nákladů a úspor.
Ve skleníku mohou rajčata vydržet o něco déle, ale jakmile se ochladí výrazněji, v zahradě jednoznačně končí. Co ještě zvládnou přes den díky občasně vylézajícímu sluníčku, už určitě nedají v noci. Jde o zeleninu teplomilnou. Ostatně v době, kdy končí pěstování rajčat, již máme jasné insignie, že se to blíží. Okurky, cukety, dýně, lilky a papriky skončily. Rajčata je budou brzy následovat. I když… nemusí.
Podzim možná znamená, že se příroda za okny začala ukládat ke spánku, ale pro „život“ ve vaší domácnosti to platit nemusí. První posklizňové měsíce jsou totiž spojeny s nebývalým nárůstem populací malých mušek, octomilek, které se zabydlují nejen v kuchyních. Jak se jich zbavit?
V současné architektuře převažuje moderní minimalistický design, který upřednostňuje většina klientů. Tu a tam se ale najde někdo, kdo dává přednost tradičnějším interiérům. Tradiční design volí spíše starší generace, mladá majitelka bytu z našeho článku je tedy velkou výjimkou. K rustikálnímu designu ji přivedla především láska ke koním a všemu venkovskému.
Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518, přináší mimořádný pohled na československou architekturu z let 1958 až1989. Tedy architekturu, která vznikala za komunistického režimu, přesto dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Po své světové premiéře na letošním ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary film míří na další pódia.
Štěnice bohužel patří k nejobtížnějším parazitům, jací se vám doma mohou vůbec objevit. Množí se rychle, nekontrolovaně. A v podstatě vás vystěhují. Jediným možným řešením je přivolání firmy, která se zabývá dezinsekcí, spoustu věcí přitom budete muset vyházet, spálit, prostě zničit. Hlavně matrace.
Továrna v Brněnci patřila židovským majitelům. Potom tu nacisté vyráběli munici pod vedením Oskara Schindlera. Příběh stavby ale pokračoval, po revoluci vyráběla třeba pro IKEA, pak chátrala. Nakonec ji koupili potomci majitelů a mají s ní velké plány. Teď se probouzí k novému životu.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
