Tvrz v Bělé nad Radbuzou po rekonstrukci (Zdroj: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska) Zobrazit fotky zobrazit 11 fotek

Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska vyhlásilo rekonstrukci tvrze v Bělé nad Radbuzou Památkou roku 2024 za Plzeňský kraj. A ocenění je to více než příznačné a zasloužené, jelikož „nová tvrz“ byla vybudována doslova z ruiny s propadlou střechou. Samozřejmě šlo o vítězství v kategorii velkých investic nad 2 miliony korun, celkem rekonstrukce přišla na více jak 75 milionů korun.

Tvrz v Bělé nad Radbuzou je zřejmě již středověkého původu, což měly potvrdit i archeologické vykopávky. Později ale prošla pozdně renesanční a barokní přestavbou a byla sídlem panských úředníků. Existence budovy je pevně doložena k roku 1614, kdy byl Lamingery vystavěn sousední pivovar. V 18. století pak došlo k přestavbě na zámeček, který byl využíván především a právě jako sídlo panských úředníků pro správu lamingerského majetku. Ano, nemýlíte se, jde o ty Lamingery, ke kterým se váže chodská legenda o Janu Sladkém Kozinovi, který měl při své popravě údajně prohlásit „Lomikare, Lomikare, do roka a do dne tě vyzvu na Boží soud…“ (volná parafráze). Šlo o Wolfa Maxmiliána Lammingera, svobodného pána z Albenreuthu, řečeného Lomikara. Rebélie chodských sedláků sice byla potlačena, ale Lomikar měl údajně do roka a do dne skutečně zemřít.

Archeologické vykopávky v rekonstruované tvrzi (Zdroj: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska)
Archeologické vykopávky v rekonstruované tvrzi (Zdroj: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska)
Archeologické vykopávky v rekonstruované tvrzi (Zdroj: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska)
Archeologické vykopávky v rekonstruované tvrzi (Zdroj: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska)
Havarijní stav tvrzi před proměnou (Zdroj: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska)
Havarijní stav tvrzi před proměnou (Zdroj: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska)
Havarijní stav tvrzi před proměnou (Zdroj: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska)
Havarijní stav tvrzi před proměnou (Zdroj: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska)

Tvrz v roce 2014 kompletně vyhořela a jako ruina stála až do své současné obnovy. Skutečně pak šlo o kompletní rekonstrukci objektu, jehož stav byl před zahájením prací byl kritický a hrozila nejen ztráta kulturně historických hodnot, ale také definitivní ztráta stavebně mechanických vlastností budovy. Byly v podstatě 2 možnosti, buďto demolice, nebo komplexní rekonstrukce za spoustu peněz. Podle památkářů je však objekt jedinečnou kulturní památkou svého druhu v regionu a tak bylo rozhodnuto o jeho záchraně.

Archeologický výzkum, který při rozsáhlé rekonstrukci probíhal, přinesl řadu nových poznatků ke středověkému vývoji lokality. V interiéru tvrze proběhla i konzervace fragmentů historických omítek. Díky projektu „STAVEBNÍ ÚPRAVY OBJEKTU Č. P. 66 PRO SOCIÁLNÍ SLUŽBY“, v rámci něhož byly realizovány kompletní stavební úpravy a nezbytné vybavení objektu, užívají objekt nyní právě poskytovatelé ambulantních a terénních sociálních služeb a Město Bělá nad Radbuzou. Konkrétně zde dnes sídlí subjekty LEDOVEC, UCHO, STŘEDISKO VÍTEČEK, BERKANA, DIAKONIE, NETWORK, DIECÉZNÍ CHARITA PLZEŇ, zázemí pro pracovnice městské pečovatelské služby či informační služby města. Prostory využívají také studenti Virtuální Univerzity třetího věku bělského konzultačního střediska. Senioři se zde též věnují pravidelným pohybovým aktivitám. Tvrz postupně ožívá i mnoha dalšími aktivitami (výstavy, přednášky, besedy, poradny, kurzy, rehabilitační služby apod.) určenými zejména pro seniory a zdravotně či sociálně znevýhodněné osoby.

Tvrz během proměny (Zdroj: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska)
Tvrz během proměny (Zdroj: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska)
Tvrz během proměny (Zdroj: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska)
Tvrz během proměny (Zdroj: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska)

Obnova tvrze byla spolufinancována Evropskou unií. Náklady na stavební úpravy činily 73.313.389,26 korun, náklady na vybavení pak 1.812.580 korun. MMR poskytlo na rekonstrukci dotaci ve výši 54.000.000 korun.

Tvrz po rekonstrukci (Zdroj: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska)
Tvrz po rekonstrukci (Zdroj: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska)
Detail okna tvrze (Zdroj: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska)
Detail okna tvrze (Zdroj: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska)
Interiér tvrze po rekonstrukci (Zdroj: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska)
Interiér tvrze po rekonstrukci (Zdroj: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska)
Interiér tvrze po rekonstrukci (Zdroj: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska)
Interiér tvrze po rekonstrukci (Zdroj: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska)

V současnosti je tedy objekt po celkové obnově a účast v soutěži i ocenění si bělská tvrz určitě zaslouží. Rozsáhlé stavební úpravy objektu jsou toho důkazem. Konečný výsledek obnovy stojí za zviditelnění a obnovený život v bělské tvrzi určitě získá i řadu příznivců. A to nejen z řad místních.

Ocenění Památka roku se uděluje za nejlepší projekt a realizaci obnovy movitých i nemovitých věcí, které mají významné památkové, architektonické nebo urbanistické hodnoty a jsou nositeli specifického charakteru prostředí (věci nemusí být „kulturními památkami“ dle zákona). Hodnoceny mohou být především budovy nebo soubory staveb, např. zámek, hrad, klášter, jejich areál, kostel, palác, radnice, divadlo, obytná stavba, charakteristická část zástavby, jakož i brownfield, veřejný prostor, park, sochy, varhany a jiné umělecko-řemeslné předměty. Slavnostní vyhlášení vítězů soutěže Památka roku 2024 v obou kategoriích proběhlo 24. dubna 2025 v Hradci Králové.

Zdroj: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska; Wikipedia