Které dýně jsou jedlé a které k dekoraci?
Které dýně jíst a které se pro tento účel nepoužívají? Budete se divit, ale jedlé jsou úplně všechny, ovšem některé jsme si vyloženě oblíbili jako pochutinu a jiné jsou pro nás jen dekorací. Proč?
Jaké dekorace jsou vhodné k uctění památky zesnulých?
Památku zesnulých uctíváme nejčastěji smutečními dekoracemi ve tvaru věnců, květinami, ozdobnými koši a zapálenými svíčkami, jakožto symboly příslibu věčného života.
Jak připravit výzdobu na dušičky
Svátky vzpomínání na naše blízké přinášejí pestrou výzdobu i v exteriérech a interiérech našich domovů, nejen na hřbitovech.
Inspirace dušičkovými dekoracemi
Při vzpomínce na zesnulé rozsvěcujeme na hrobech svíčky, přinášíme květiny, věnce a jiné dekorace. Jak vyzdobit hrob?
Vyrobte si vkusnou dušičkovou dekoraci
Jak vyrobit vkusnou podzimní dušičkovou dekoraci a z čeho? Jak umocnit atmosféru podzimu vlastní rukodělnou tvorbou?
Nevíte si rady s dušičkovou pietní výzdobou?
O Dušičkách, čili Dni mrtvých, vzpomínáme na všechny věrné zesnulé, navštěvujeme jejich hroby, zdobíme je a zapalujeme svíčky. Dekorace hrobu přitom nemusí být drahá, načež si ji můžeme připravit sami.
Jak vyrobit dušičkový pietní věnec?
Hlásíte se ke křesťanským tradicím a nedovedete si 2. listopad představit bez pietních věnců, přitom si je ale běžně kupujete? Zkuste si takový věnec vyrobit sami.
Poslední místo nad Vratislavicemi, oceňovaný pietní prostor smiřující se smrtí skrze tichou bolest
Studio Mjölk architekti dovede překvapit, „o tom žádná“. A tento řečnický trik nebyl nyní použit náhodou. Jedním z nejpřekvapivějších výtvorů studia je však možná i trochu paradoxně Poslední místo nad Vratislavicemi. Vůbec nejde o klasickou funerální architekturu, vytvořeno bylo konejšivé prostředí určené k odpočinku, rozjímání a bolestnému rozloučení v tichu důstojného prostředí volně uloženého doprostřed přírody. Jako když je popel rozfoukán větrem a nesen vodou, jako když se tělo ukládá do země. Můžete zde rozsypat popel svých blízkých, vysypat jej do jamky, vzpomenout i na nenarozené dítě nebo zesnulé miminko. Není důležité, zda jste věřící a k jaké víře se hlásíte, nebo zda jste ateisté. Důkaz, že pohřební tradice se i v Česku mění.
Společným problémem všech měst jsou hřbitovy. Mrtví jimi tísní živé
Nepřekvapivě, města celého světa se musí starat o naplnění potřeb svých obyvatel. Těch živých. Jenže i smrt je nedílnou součástí lidského života. A jedním z těch posledních přání, které je třeba obyvatelům vyplnit, zůstává jejich pohřeb. Což je v praxi mnohem větší problém, než by se mohlo zdát.
Dušičkové zamyšlení. Kam až se tento svátek posunul a jak vzdávají úctu zemřelým ve světě
Svátky, které máme za tradiční, se postupně mění a vyvíjejí. Nejednou přitom nabývají formátu, který už pamětníkům moc tradiční nepřijde. Den Památky zesnulých, lidově nazývaný Dušičky, je toho velmi názorným příkladem.
Důstojný výběr živých květin na dušičkový hrob. Pietní krása, která vydrží
Astry patří k osvědčené klasice. Jejich obliba plyne z pestrobarevnosti, hřejivého vyznění květů. A také praktičnosti, protože dobře snáší ranní mazy. Preferují slunnější místa, sluší jim to v květináči, košíku i truhlíku.
Pohřbívání po Česku. Největší počet krematorií a žárovišť na počet obyvatel na světě
Právě na keltský svátek Samhain (v noci z 31. 10. na 1. 11.), kdy Keltové snad jako první v našem civilizačním prostoru organizovaně vzpomínali na mrtvé a tento zvyk později převzali i Slované, je dobré si připomenout, jak je to vlastně s tradicí a současností našeho pohřbívání. Bez smrti není života a naopak. A bez nebožtíků by nebylo na koho vzpomínat a co slavit. Od keltských a slovanských stop v české kotlině již uběhlo mnoho času a mnohé se změnilo. Předně církev změnila oficiální datum vzpomínání na mrtvé. Pokud to uděláte, jak se na správného křesťana sluší a patří, právě večer 2. listopadu, tedy na Dušičky, jsou dovoleny i pozůstatky tradic pohanských. A zatvrzelým pohanům nezbývá nic jiného, než slavit Halloween, který má vlastně nejblíže k obřadům slovanským.
Chryzantémy jsou právem královnami podzimu, přináší však i štěstí, jsou jedlé a mají mnoho významů
Právě významy chryzantém bychom mohli začít. Však si určitě každý z nás vybaví na podzim chryzantémami v květináčích i řezanými ve vázách vyzdobené českomoravské hřbitovy. Stejně jako různá podzimně naladěná zákoutí, živé květinové aranže a jiné podzimní krasotiny. Spolu s nezbytnými dýněmi samozřejmě.
Pohřbít domácího mazlíčka na vlastním pozemku? Jedině koně!
Jednoho by mohlo napadnout při porovnání původní a nové vyhlášky o kadáverech zvířat v zájmovém chovu, že na svém pozemku již smí pohřbít vlastně jen koně. Anebo se musí stát provozovatelem zvířecího hřbitova se vším všudy. Dědo, zahoď ten rýč, já nikam na úřady nic vyřizovat nepůjdu. Zvířecím funebrákem se stát nechci. Anebo ne? Díky Bohu, ne! A už to jde i s křížkem, kytičkou a svíčkou.
Rychlení dýní začíná. Vyznáte se v dýních? Jaké pěstovat a k čemu jsou dobré?
Které dýně jsou jedlé, a které především k dekoraci? Existují nejedlé dýně anebo lze konzumovat úplně každý druh a odrůdu? Dýňománie začíná na jaře, podržte si klobouky, bude to fičák, který skončí podzimním kláním o největší dýně nejlepších dýňopěstitelů. A samozřejmě také vyřezáváním halloweenských svítících strašidel právě z dýní.
Inspirujte se: Strašidelné tvoření s dětmi je báječná zábava
Oblíbené strašidelné svátky se blíží. Svátek všech svatých, Dušičky nebo Halloween… děti tenhle svátek milují. Zkuste si s nimi vytvořit podzimní strašidelnou výzdobu z toho, co najdete doma. Navíc se u toho skvěle zabavíte během sychravých podzimních dnů.
Inspirujte se: Vytvořte si jednoduše vlastní vyřezávanou strašidelnou dýni
Dýně patří k tradičním symbolům svátku zemřelých už i u nás v Čechách. Tyto svátky mají rády obzvláště děti, stejně jako strašidelné masky a výzdobu, která k Halloweenu patří. Výroba strašidelných dýní není nijak složitá, ani nákladná.
Vyřezávali jsme dýně na Halloween přímo na kompostu. O rok později přišla odměna
Stalo se to před rokem. Blížily se Dušičky neboli Halloween a my jsme se rozhodli s dětmi vydlabat a vyřezat strašidelné dýně. Vydlabané zbytky zůstaly na kompostu. A na jaře nás čekalo překvapení.
Jak udržet dýňové lucerničky co nejdéle v co nejlepší formě
Otázka zní, jak to zařídit, aby práce vložená do vydlabávání dýně a její vyřezávání nepřišla vniveč, a vydržela nám krásně strašidelná co nejdéle. A to už se vyplatí hledat radu tam, kde mají s Halloweenem letité zkušenosti.
Květiny na hrob, kterými vkusně vyzdobíte hrobové místo
Od jara do zimy může hrob zářit živými květy. Prodávají se sice i květiny umělé a různé jiné umělé dekorace, postavme je však nyní do klatby jako nevhodné kýče (byť mnohé působí velmi realisticky) a vyzdobme hroby nebožtíků životem. Květinami živými, pěstovanými v květináčích a nebo přímo vysazenými na hrobová místa.
