Vše o ochraně přírody a ekologii v souvislosti s bydlením, stavbou a zahradou. Jak se chovat šetrně k životnímu prostředí, jak minimalizovat svůj dopad, jak bojovat se změnou klimatu?
Dá se výměna nevyhovujících kotlů vůbec stihnout do 1.9. 2024, když je jich dosud v provozu odhadem až 250 tisíc, možná i více, topenáři nestíhají, nemají dostatečné kapacity, a obor je navíc v útlumu stejně jako české stavebnictví a ekonomika?
Z krmítek vypasení ptáci se stávají až příliš silnými, nepřirozenými konkurenty jiným ptačím jedincům. Navíc ptactvu neprospívá jakékoli krmivo, mnohé ani nepřijmou. A některé druhy se ke krmítkům uchýlí až když z přírody zmizí jejich přirozená strava, jiné se ani nepřiblíží. Nejlepší je vlastně vysazovat v zahradách původní druhy dřevin a jiných rostlinných druhů, které ptáky v zimě zasytí. A místo krmítek raději na podzim stavět a rozvěšovat ptačí budky.
Většinou se s tím setkáváme u zvířat. Ten psík je tak ošklivý, až je krásný. Ta kočka jako by vylezla ze samého pekla. Ošklivost může vzbuzovat různé emoce, její vnímání je subjektivní, v rostlinné říši se o ní však příliš nehovoří. Leda tak ještě o zápachu. A že jsou některé rostliny přebornicemi v zapáchání. Ale ošklivá rostlina? A dokonce orchidej? Vždyť orchideje jsou synonymem pravého opaku. Ženu přece květinou neurazíš, natož orchidejí. Jenže...
V srdci Vysočiny, na rozlehlém poli u Mrákotína, stojí strom, který se stal nejen symbolem odolnosti přírody, ale i příkladem komunitního ducha a hrdosti. Hruška v širém poli, která přežila vše od kolektivizace po neodborné zásahy, nyní překračuje hranice a stává se jedním z patnácti finalistů prestižní soutěže Evropský strom roku 2024.
Ministři zemědělství a životního prostředí právě připravují regulaci petard a další zábavní pyrotechniky. Některé kategorie této pyrotechniky by dokonce měly být zakázané, případně povolené pouze v přesně uvedených časech a na konkrétních místech. Uvažuje se také o omezení prodeje a o tom, kdo vůbec bude smět pyrotechniku odpalovat.
Nenápadný kociánek dvoudomý vystřídal v roce 2024 výrazný krasavec. Rostlina roku 2024, kosatec sibiřský, je u nás původním druhem, byť nese ve svém jménu slovo sibiřský. Teritoriem jeho přirozeného výskytu je ohromná eurasijská plocha od střední Evropy až po jezero Bajkal na Sibiři.
Dukovanští energetici si položili otázku, jaký symbol (a dokonce rostlinný) zvolit pro jadernou elektrárnu stojící na pomezí Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. A vysadili největší JADERNOU VINICI na světě. 2040 rostlin dnes dokonce symbolizuje aktuální instalovaný výkon čtyř bloků Jaderné elektrárny Dukovany.
Superlativy někdo zbožňuje, a je proto pravidelným zákazníkem bulváru. Jiní si jen odplivnou. Jenže když zrovna nejde o senzace z lidské říše, zájem klesá. Přitom je princip úplně stejný. Některá rostlina je v něčem největší, jiná nejmenší, některá nejstarší, jiná nejnebezpečnější. Nikdy se však nebudou zlobit, když o nich "jejich" pravdu někdo zveřejní. Prostě je to tak. A napořád, tedy dokud konkrétní druh nevymře. Které fantastické rostliny by určitě neměly ujít vaší pozornosti? Některé jsme pro vás vybrali.
PET lahve v zahradě, laciná náhražka skla, která vydrží velmi dlouho. Možnost využití odpadu povalujícího se v přírodě celého světa, vznášejícího se na vlnách oceánů a moří, proudícího řekami. Vtipná řešení, která si už vyzkoušelo mnoho lidí. Proto jsou také galerie využití PET lahví v zahradách velmi pestré a nápadité. Nejinak je tomu v našem případě.
Zemělodě (Earthship) brázdí krajinu jako zdivočelé koráby šíleného architekta. Američan Michael Reynolds, čaroděj zemělodí, se vzepřel systému a dokonce přišel na nějakou dobu o licenci architekta. Právě to však rozběhlo jeho kariéru. Budovy z použitých PET lahví, plechovek, pneumatik, skleněného odpadu, hlíny, starých okenních rámů a plechů vysloužilých automobilů začal učit stavět v oblastech postižených přírodními katastrofami.
Útlocitní čeští pejskaři a ochránci zvířat mohou “bouchnout šampaňské“, Jižní Korea právě zakázala chov psů na maso a konzumaci psího masa. Jenže je to jen vítězství Pyrrhy, tedy správně Pyrrhovo vítězství, jak zaznělo v cimrmanovském filmu Nejistá sezóna. V Evropě totiž dosud holdují konzumaci psího masa ve dvou švýcarských kantonech a v Asii pak psi nemají dosud vůbec na růžích ustláno. Spíše na oleji. A pozor, také u nás. Zabít si totiž doma svého psa a sníst není vysloveně zakázáno. I když, kdo by to dělal, že...
Že lesy vůbec nejsou jedním celkem dokazují vlastnická práva. Kromě větších vlastníků vlastní přibližně 300 tisíc lidí jako fyzické osoby (drobní vlastníci) kus lesa o výměře do 50 hektarů. Celkem jde o přibližně 350 tisíc hektarů lesů, jejichž majitelé se na své lesní pozemky dívají vlastní optikou. Anebo se často vlastně vůbec nedívají, případně jen trochu. Jak dopadl aktuální průzkum “Les očima drobných soukromých vlastníků“?
Do zahrady si je nepořídíte, jde o rostliny tropické, nemusíte proto mít strach, že by za rok překonaly plot mezi vámi a sousedem a porušily tak pravidla občanského soužití podle nového občanského zákoníku. Skutečně však chodící palmy existují, jen se vědci nemohou shodnout, proč vlastně chodí, tedy mění své stanoviště. Mnozí dokonce dosud nevěří, že vůbec chodí.
Rostlinu roku vyhlašuje Česká botanická společnost od roku 2021, kdy zvítězila vzácná zemní orchidej vstavač kukačka. V roce 2022 pak tento skvost zastoupil neméně krásný a vzácný hlaváček letní a letos zvítězil půvab z nejjemnějších- kociánek dvoudomý. Titulem rostlina roku chce ČBS upozornit širokou veřejnost na významné, ohrožené či jinak zajímavé druhy naší květeny. Určitě chce také vybízet k zájmu o rostliny, jejich sledování a praktické ochraně.
Ekolog Thomas Crowther dlouho počítal. Totiž stromy. A počítal tak dlouho, až se dopočítal ke známostem a nakonec i vědeckému týmu, který si dal za úkol spočítat stromy na planetě. Kolik je na Zemi stromů totiž nikdo nevěděl a dostupné údaje byly velmi zavádějící.
Zájem o plynové kotle v naší české kotlině vůbec neopadá, naopak stále roste i přes energetickou krizi, kdy se vytápění plynem kdekdo rychle zbavoval, pokud mohl. Je to paradox rovnou dvojnásobný, ale má svou logiku. Na druhé straně se však připravuje jejich výrazné legislativní omezení, zákaz prodejů nových kotlů... a časem? Kdo ví, možná zákaz úplný. Nebude to hned, ale kdo právě investoval či investuje do moderního plynového kondenzačního kotle, ztrátu by pocítit mohl. Právě vytápění plynem navíc představuje pro mnoho domácností jedinou přijatelnou volbu. Proč?
Pěkně prodražit se nám může sběratelská vášeň, touha po zisku, ale i prachobyčejná neznalost (zákona), která samozřejmě neomlouvá. V prvním případě jde o sběr chráněných druhů rostlin v naší přírodě a pašování rostlinných suvenýrů ze zahraničí, ve druhém případě jde o prodej namnožených rostlin, kdy jsou konkrétní kultivary chráněny autorsky a ve třetím případě o neznalost invazních druhů, které se z našeho pozemku šíří dál do přírody. Prodražit se ale může třeba i bájných 5 povolených samičích rostlin konopí. Ona to s povolením pěstování určitého množství marihuany totiž vlastně vůbec není pravda. Mýty vedou a legislativa je v tomto případě prapodivná.
Především se Silvestrem a novoročními oslavami je spojeno určité megalomanství, kdy se nejen lidé mezi sebou, sousedé a známí, trumfují, kdo udělá větší ohňostroj, ale i velká města a celé země. Přitom kritici zábavní pyrotechniky nepatří do skupiny zapšklých mrzoutů, nýbrž jsou lidmi bubnujícími alarmující výstrahy podložené tvrdými fakty. Jenže jde o velký byznys a ten se jen tak nechce vzdát. Jak ten legální, tak nelegální.
Zájem o plynové kotle u nás neopadá, naopak stále roste. Je to paradox, jelikož se na druhé straně připravuje jejich výrazné omezení a dokonce snad i úplný zákaz. Nebude to hned, ale kdo dnes investuje do moderního plynového kondenzačního kotle, ztrátu by pocítit mohl. Bohužel však právě vytápění plynem představuje pro mnoho domácností jedinou přijatelnou volbu.
Ghana je v mnoha ohledech podobná evropským státům. Taky je z vyprodukovaných a použitých plastů schopna recyklovat jen zlomek. A evropské plastové odpadky často doslova končí na těch samých skládkách, jako ty ghanské. Africký stát s třiatřiceti miliony obyvatel už ale nechce být skládkou, a rozhodl se z platových odpadů vyrábět silnice.