Vše o ochraně přírody a ekologii v souvislosti s bydlením, stavbou a zahradou. Jak se chovat šetrně k životnímu prostředí, jak minimalizovat svůj dopad, jak bojovat se změnou klimatu?
O půlnoci za úplňku červencového, když zakokrhá kohout vyrušený kunou, zaštěká tříhlavý pes a z dáli bude slyšet žalostné volání vlka. Když tu noc nebude pršet, pouze oblačno smí být, a když před vámi půjde bosa čistá panna oděná v hedvábí a tu a tam slzu ukápne na léčivý list či květ. Pak bude síla sbíraných léčivých bylinek největší. Opravdu? Ve skutečnosti je to mnohem jednodušší.
Když se před 74 lety tehdejší politici rozhodli zakroutit krkem americkému broukovi, byla mandelinka bramborová skutečně škůdcem pocházejícím z Ameriky. Škůdcem, který se právě v Evropě rozmnožil po druhé světové válce a nevzal samozřejmě útokem nic jiného než bramborová pole. Tu plodinu, s jakou se do Evropy dostal. Ovšem českoslovenští komunisté pochopili někdy v létě 1950, že mandelinka bramborová je především příležitost! A rozběhla se kampaň proti americkému brouku. Kampaň nelítostná.
Jaká je nejčastější činnost českých zahrádkářů a majitelů zahrad a zahrádek? Činnost, do které investují každý rok spoustu času i peněz? Péče o trávníky! I ti, kteří mají svou zahradu založenou jako výhradně okrasnou a relaxační, pečují o trávníky. Každý pečuje o trávníky. Nekonečně otravné víkendové zvuky sekaček všeho druhu to jen dokazují.
Máte alespoň menší zahrádku okolo domu, ale nesnášíte zahradničení? „Nejradši bych všechno vybetonoval a basta, byl by klid“, řekl ve frontě u pokladny zahradnictví muž středního věku své partnerce, která tlačila vozík narvaný sazenicemi okrasných rostlin. Ne, o betonování zahrady však tento článek nebude. Bezpracnosti, nebo lépe minimální pracnosti, je možné v zahradě dosáhnout, musíme ale na realizaci či rekonstrukci zahrady pohlížet úplně jinak než vášnivý zahrádkář. A vlastně i jinak než naše babičky, pro které byly výpěstky ze zahrady životní nutností.
Z neradostných počtů, kolik jedna domácnost vyprodukuje ročně plastových lahví, vede jen jedna cesta. Místo depresí je třeba začít přemýšlet nad tím, co by se s PET lahvemi dalo dělat jiného. Co z nich třeba něco postavit? Úplně nová myšlenka to není. Ale jak se to vlastně dělá správně?
Zapomeňte na pivní pasti, indické běžce, otravné jedové návnady, hlístice a jiné způsoby hubení nenáviděných slimáků. Modranka karpatská je úplně jiná liga než úporný plzák španělský, likvidátor všehomíra našich zahrad. Možná se nad tímto plžem ustrnete pro krásnou sytě modrou barvu, určitě by vás však nemělo nechat chladnými, že je vzácný, užitečný a chráněný. Ostatně na našem území žije téměř výlučně na severu Moravy a důsledně se vyhýbá lidské společnosti.
Zvládat extrémní výkyvy teplot není ve městech nic snadného. Řada světových metropolí se proto aktivně zasazuje o to, aby na takové nenadálé události byla připravena předem. S pomocí zeleně, větru, vody. Anebo tím, že navenek změní svou barvu.
Při výrobě sice budete možná riskovat, že vás navštíví někdo z komise OSN pro kontrolu zbraní hromadného ničení. Ale odměnou za to vám bude univerzální organické hnojivo, vyrobené v podstatě ze zbytečného a protivného plevele. Kopřivový zákvas, zelená jícha, totiž dokáže učiněné zázraky.
Množné číslo jsem v nadpisu článku nepoužil náhodou. Indický běžec je zvíře skupinové, společenské, proto je třeba si koupit alespoň několik kachniček naráz. Jedné jediné by nebylo ve vaší zahradě dobře, chyběla by jí společnost. Jinak ale není na chovu indických běžců nic složitého. Na rozdíl od slepic vám zahradu nerozhrabou. A slupnou všechny plzáky španělské a jiné slimáky a škůdce, na jaké narazí.
Přinášíme 3 novinky ze stavebnictví: Poslední týden na zaplacení daně z nemovitosti se blíží, zatímco Nejvyšší správní soud rozhodl o transparentnosti informací týkajících se stavby dálnice D8. Senát se chystá schválit zvýšenou ochranu nejlepší zemědělské půdy, což může ovlivnit velké developerské projekty.
Když si vyjdete do přírody, třeba i jen do městského parku, a dáte si dobrý pozor na vyšší travní porost, je možné, že se vás klíště nechytne. Co ale mají dělat chudáci domácí zvířata? Pes zaručeně vymete i ten nejzazší kout a křoví, o kočkách nemluvě, ty se při svých potulkách neptají vůbec nikoho. Prostě místa, kterým se vy sami, třeba právě kvůli riziku klíšťat, vyhnete, přitahují naše domácí mazlíčky doslova jako magnet. Navíc na klíšťata běžně narazí i v zahradách. Co ale s klíštětem, když se už zakousne a začne ze zvířete sát? A existuje funkční prevence?
Dosud jsou vypláceny takzvané kotlíkové dotace na výměnu starých kotlů na tuhá paliva novějšími, které jsou zařazeny v lepší emisní třídě. Přitom však nyní webem idnes.cz prolétla informace, že za deset let možná nebudeme smět uhlím topit vůbec. A další výměna kotlů nám prý bude opět dotována. Realita, blábol, anomálie, šok? Těžko říct.
A nejen kůrovcová kalamita, třeba po požáru v Českém Švýcarsku je obnova lesů doslova překotná. A z dřevin převažují pionýrské břízy. Ano, kůrovcová kalamita sice způsobila velké hospodářské škody, kterými ukázala na nesmyslnost obzvláště smrkových monokultur, přinesla však i překvapivě dobré zprávy. Příroda se zotavila, vzrostla biodiverzita a kůrovcem dříve napadené a zničené hospodářské lesy nyní doslova kypí životem. Je to vlastně velká šance, jak vše citlivě změnit.
Ročně je v celé Evropě pro konzumní účely vyprodukováno okolo 96 miliard vajíček. Hlavní zásluhu na tom pochopitelně má 350 milionů nosnic, které na téhle výrobní metě pracují bez ohledu na přesčasy. Ta čísla jsou ohromující. Stejně jako množství odpadu, skořápek, který pak za vajíčky na samém konci spotřebního řetězce zůstává. K čemu se vaječné skořápky dají využít?
Jihoamerická teplomilná nutrie do naší přírody nikdy nepatřila, řadíme ji tedy mezi invazní druhy. V přírodě se však na mnoha místech naší země uchytili jedinci uniklí z chovů a nechovají se zrovna předpisově. Ovšem bobr, tedy ten evropský, to je jiná. Ještě na konci 90. let v naší přírodě vzácnost, dnes již mnohde nechtěný, nežádoucí. A vytlačovaný do chráněných oblastí. Jinde již hrozí jeho odstřel. I v případě bobra totiž nemůžeme hovořit o předpisovém chování. Především vůči lidskému majetku.
Cihlářský svaz Čech a Moravy si zadal studii nazvanou Posouzení životního cyklu dřevostavby a cihlového domu s ohledem na celý životní cyklus stavby. Pro tuto studii byl použit projekt dřevostavby, z něhož díky vyšší flexibilitě zdicích prvků bylo možné zpracovat projekt cihlového domu (použity cihly HELUZ Family 38 2in1). Tepelně izolační vlastnosti obálky byly nastaveny co možná nejpodobněji dle možností jednotlivých konstrukčních systémů. Následně byly vypracovány LCA modely obou staveb a modely provozu domů pro období 10, 20, 40 a 50 let.
Jak dlouho ještě bude trvat, než nastane opravdu zásadní omezení vstupu do lesů právě i za účelem houbaření, nebo třeba sběru borůvek, brusinek, malin, ostružin a bylinek, to nikdo neví. Dokonce i za účelem obyčejné turistiky. Ale tlaky jsou v tomto směru pravidelné již dlouhé roky. Odněkud samozřejmě musela přijít inspirace a ano, přišla z jiných zemí EU či Evropy obecně. Nebo dokonce lze říci světa. Někde se totiž dokonce vůbec nesmí houbařit, jinde si domů nepřinesete více jak třeba 2 kilogramy čerstvých hříbků, v některých zemích za vstup do lesa platí vlastníkovi. A jsou i země, kde se hub vyloženě bojí.
Nová škola v Africe stojí natruc termitům i vlhkosti, český student se od nich vlastně poučil při vymýšlení nového typu cihel, které odolají jejich všekazným schopnostem. Student Fakulty stavební ČVUT v Praze Petr Čanda postavil s podporou institucí a více jak čtyřiceti dobrovolníků novou střední školu ve venkovské oblasti Kashitu v africké Zambii.
Dánský umělec Thomas Dambo opustil svou původní práci, aby se stal umělcem, který ukazuje lidem, že krásné věci se dají udělat i z odpadů. A nejikoničtějšími realizacemi se v jeho případě stali obří severští trollové postavení z odpadního dřeva. Pokud přemýšlíte o nějaké vkusné dekoraci pro svou zahradu, obřího trolla si sice od tohoto dánského umělce zřejmě neobjednáte, ale o to tu nejde. I on sám se snaží lidi inspirovat a motivovat. A možná právě vás inspirace vtipně koncipovanými trolly obřích rozměrů přivede k nějakému neobvyklému řešení, jak využít svůj odpad vkusným způsobem.
Ve světě vynikáme v lecčem, třeba v hokeji, což je docela drahý sport. Když připočteme, kolik vše stojí od útlého věku malého hokejisty, přes vysokou investici však není zaručen úspěch. Máme však ještě dražší záliby, třeba právě bazény. Nebudete tomu věřit, ale v počtu bazénů na počet domácností hrajeme první ligu. Jsme první na celé planetě. Je to ale vůbec dobře? Vždyť bazén patří k nejrozmařilejším věcem, jaké si vůbec můžeme koupit. Obrovská spotřeba vody, drahý provoz, při dohřevu vody solárně termickými panely se pořizovací a provozní náklady ještě zvyšují...
