Nechte se inspirovat při tvorbě nebo úpravách své okrasné zahrady. Přečtěte si naše rady a prohlédněte si naše fotografie.
Získali jste s pronájmem bytu i možnost hospodařit na kousku zahrady? To jsou dobré zprávy. Teď ještě, aby se z nich nestalo minové pole těch špatných. Jak si tu počínat a jak nejlépe zužitkovat prostor, který byste neměli v zájmu zachování pravidel zásadně měnit?
Hluchavky jsou v našich zahradách všudypřítomné, můžeme si ale pořídit i takové, které zvětší své kvítky i jejich objem a vyrostou do mnohem větší výšky. A právě řetězovka viržinská nabízí řadu šlechtěných kultivarů různých barev květů a jejich kombinací.
Niwaki je zahradní strom, který se kultivuje tvarováním. Cílem je, aby strom vypadal starší, měl široký kmen, pokroucené větve a obláčkový charakter. Tím pak napodobuje stromy zasažené přírodními živly (např. větrem nebo bleskem).
Na prvním místě kameny, a teprve pak až vegetace. A to zdaleka není jediný rozdíl, který mezi japonskými a evropskými zahradami panuje. Co je pro ně charakteristické, jak mají fungovat a co v nich nesmí chybět? A dá se vůbec jejich styl adaptovat na naše podmínky?
Zvonky v naší přírodě mohou někomu připadat tak trochu stejné a je pravdou, že je mnoho lidí ani nerozlišuje. O to složitější je však situace ve světě. Představujeme boubelku velkokvětou, královnu zahrad se zvonkovitými květy.
Kůra sazaníku květnatého voní po rozemnutí kořenitě, půvabné květy pro změnu voní po jahodách. Tento opadavý, vzpřímený keř má skutečně co nabídnout. Dorůstá výšky až 3,5 metru a vykvétá v červnu a červenci. Ne všechny druhy sazaníků jsou však vonné, největší květy pak vyrůstají na komplexních křížencích.
Když pavlovnie plstnatá vykvete, je to podobný svátek, jako když vykvetou kaštany, ovšem s jedním zásadním rozdílem, pavlovnie u nás kvete dříve, než se na ní objevují listy. O to výrazněji však její bohatá květenství působí, přitom jsou silně vonná.
Čeleď pryšcovité nabízí tak širokou škálu rodů a druhů, že ji můžeme nazvat naprosto univerzálním rostlinným společenstvím schopným obsadit jakékoli místo zahrady, ale i květináče určené do interiéru. A určitě není člověka, který by alespoň jeden z pryšců neznal a nebo v zahradě či doma neměl, byť třeba ani neví, že jde o jedince z čeledi pryšcovité. Pryšce jsou fenomén. Však třeba taková vánoční hvězda je také pryšcem.
Jaké charakteristické rysy a novinky se nejspíš stanou populární? Jak udržet krok s dobou? Svět okrasných zahrad sice není světem módy, ale i v něm se nastavené trendy docela dynamicky mění a vyvíjí. Co tedy podle všeho přinese rok 2022 do našich zahrad?
Kosatce zahradní čili irisy mají kořeny již v antické mytologii. Pojmenovány byly podle řecké bohyně duhy, v květomluvě pak znamenají porozumění. Květy ve tvaru meče jsou opravdu nádherné, věděli jste však, že právě kosatce mohou vykvést i vícekrát do roka? Stačí přitom pouze dodržet zásady jejich správného pěstování. Pokud budete své kosatce rozmazlovat, zaručeně se vám odvděčí opakovaně.
Jako byste potkali zmenšeninu slunečnic, když kolotočníky vykvetou. A kolik mají jmen! Česky se jim říká například volovec srdcolistý, volské oko srdcolisté, telekova okázalá, telekie a telekia ozdobná. Správné české jméno je přitom dnes kolotočník ozdobný.
Klanostěnky rostou od Himálaje až po Tchaj-wan a Japonsko. Jsou to opadavé popínavé keře, které se přichytávají k oporám svými vzdušnými kořínky. Listy mají vstřícné, jednoduché, zubaté či celokrajné a dlouze řapíkaté. Květenstvím je zploštělý chocholík a jednotlivé květy jsou malé, bílé a fertilní nebo sterilní. Plodem je tobolka.
Třeba již jen tím, že květy těchto opadavých dřevin vyrůstají i z kmene a starších větví. Velkou variabilitou tvarů koruny, časným kvetením, měnícími se barvami jednoduchých, ale velmi pěkných listů. A nebo také tím, že rostliny blízce příbuzné dnešním zmarlikám byly nalezeny v třetihorních fosíliích a jde o nemnohé zkameněliny bobovitých rostlin z té doby.
Co mají tyto tři rostlinné druhy společného? Dlužely jsou totiž kříženci dlužich a mitrovniček, což jsou ovšem rostliny dvou různých rodů, nikoli druhů jednoho rodu. Dlužichy zná určitě spousta zahrádkářů, ale mitrovničky již patří mezi méně známé rostliny. Jejich půvab je však nepřehlédnutelný. Začněme ale mezirodovým křížencem. Dluželou.
V Melbourne by měl do několika let vyrůst nejvyšší mrakodrap v Austrálii, ten se však zároveň stane nejvyšší vertikální zahradou na světě. Tedy do doby, než by byl trumfnut jiným projektem. A co víc, vertikální zahradou se bude pyšnit i sousední stavba, která bude součástí stejného komplexu.
Hrachory jsou krásné popínavé letničky i rostliny vytrvalé, které dovedou ozdobit plot, rozzářit balkón, ale dovedou vyniknout i ve váze. Zástupce rodu najdeme v Evropě, Asii, Africe, Severní Americe i Austrálii. Celkem rod nabízí cca 150 rostlinných druhů.
Instantní krása, zážitek na počkání, který si můžete dopřát každý večer. Co se vyplatí zvážit, než se rozhodnete, že se vaše zahrada rozzáří do noční tmy?
Hlaváč kavkazský, trvalka, která dorůstá výšky 0,5 až 0,6 metru (i 0,9 metru). Tvar rostliny je trsovitý, rozvětvený a vystoupavý, zelené listy mají tyto hlaváče celokrajné, kopinaté a vstřícné, krásné květy jsou pětičetné a fialovomodré se světlejším středem, uspořádané ve dvou až tří centimetrových strboulech. Zajímavostí je, že jsou okrajové květy obvykle až dvakrát větší než ty středové. Plodem rostliny je nažka zajímavého vzhledu.
Jesenec okrouhlolistý, jinak též zimokeř. Keřovitá ovíjivá liána s nenápadnými květy, které se ukrývají v úžlabí listů je tak trochu kouzelník. Nejkrásnější je, když se svleče, tedy když pustí své listy. Z jeho nahoty vykouknou hrozny žlutooranžových tobolek s červenými kuličkami plodů.
Svídina obecná je ovíjivá opadavá liána, která vyrazí dech svými neobvyklými květy. Nejsou sice příliš velké, ale opravdu zaujmou a překvapí. Rostlina vykvétá svými svrchu nejčastěji fialově nahnědlými kvítky uspořádanými ve vrcholících od června do července.
