Živá zahrada, přírodní zahrada, divoká zahrada. Říkáme tomu všelijak, ale máme tím vždy na mysli zahradu, které vítá život, místo, kde rádi vidíme ježky, ještěrky, hmyz, žáby, ptáky i žížaly. Vytváříme místa, kde mohou zvířata žít a rozmnožovat se. Jak založit a starat se o zahradu, která bude útočištěm různým živočichům? Jak nechat přírodu pracovat? Přečtěte si naše články na téma přírodní zahrada.
Molekulární biolog světového formátu Daniel Chamovitz studující molekulární mechanismy života rostlin systematicky srovnává lidské a rostlinné smysly. A snaží se prokázat, že rostliny dovedou vnímat a reagovat na všechny základní podněty prostředí podobně jako my.
Stromy chválíme na každém kroku. Zaslouží si to. Jenže kromě obdivu a chvály je tu také pár výtek, na něž se při všeobecném potlesku a ovacích rádo zapomíná. S rozrostlými dřevinami se nepojí jen radosti, ale i starosti. A některé druhy stromů, u domu i na zahradě, ale i v parcích a jinde ve veřejném prostoru, umí být i zdrojem pořádných nepříjemností.
Co je malé, to je milé. Stačí jen vědět, kolik místa máte teď – a kolik ho bude zapotřebí za 10 let – jaké jsou v místě světelné podmínky a zda chcete pěstovat miniaturní jehličnany ve volné výsadbě, anebo v květináči. Nebo klidně v nočníku, protože místa tyhle drobotiny skutečně moc nepotřebují.
Vážení čtenáři, chovatelé kočiček. Minulý týden jsme v noci ze středy na čtvrtek asi do tří hodin ráno honili po bytě potkana (opravdu pořádného). Naše čičinka ho přinesla živého na hraní nejmladšímu kocourkovi, jehož dostal prostřední syn od slečny k Vánocům (samozřejmě šlo o dárek pro rodiče).
Není důvod v zimě nekompostovat. Pořád je to ten nejlepší a nejúspornější způsob, jak se zbavovat biologicky rozložitelného odpadu. Jen se to musí umět. Je třeba myslet na teplotu kompostu, chránit jej před chladem a vlhkostí, nepřekrmovat ho.
Sníh, zázrak zaručující přežití zimy mnoha druhům rostlin i živočichů, voda v pevném skupenství i výborný tepelný izolant, nápoj pro rostlinstvo v době oblevy, zimník za mrazů. V oblastech, kde pravidelně sněží, nezbytný element, jelikož jeho přítomnosti v zimě evoluce přizpůsobila vše živé. Ale také pohroma pro lidské infrastruktury a stavby, pokud je ho až příliš. Zázrak i nebezpečí pro zahrady, tedy rostlinstvo, do kterého jsme investovali. Po téměř 4 týdny, kdy u nás panovalo na větší části území prakticky jarní počasí, jsme se konečně dočkali.
Škůdce možná není váš kamarád, a za to, že vám hoduje na úrodě, jej milovat nemusíte. Hubit byste ho ale neměli. Na té správné organické zahradě má místo každý tvor, a slůvko škůdce by tu vůbec znít nemělo.
Předně není krtek jen jeden, tedy jeden rod a druh, krtků je mnoho. České slovo krtek je jménem pro 13 rodů malých hmyzožravých savců z čeledi krtkovitých. Jasno přitom nemají zcela ani nářečí, byť i v tomto případě je vycházeno z představy jediného krtka. Krtice, krt, kret, chrtek, krčica, krčice a chrt.
Příroda se zimními úhyny živých organismů počítá, jsou ostatně součástí koloběhu života a především pak živin, ovšem v zahradě chceme, aby zimu přežilo pokud možno veškeré rostlinstvo, do kterého jsme investovali nemalé peníze. Navíc v zahradách investujeme i do různých konstrukcí, staveb a vybavení, které si zazimování také zaslouží. Prodloužíme tak jejich životnost a zvýšíme návratnost investice. Příroda si dělá vše sama a zdarma, zatímco zahrady jsou uměle vytvořeným prostředím k našemu obrazu.
O ceně lidského života se vedou vleklé a věčné spory. Názory i přístupy se různí. Přitom je lidí na planetě, jak si mnozí myslí, dnes přebytek. Oproti tomu ohrožené druhy jiných živých organismů, které již téměř vymírají a u některých se má za to, že vymřely anebo zřejmě vymřely, se nemohou jakkoli bránit. Především pak životnímu prostředí, které měníme právě my lidé, naší ignoraci i ničivosti lidského konání.
Pichlavě jehličnatý mulč u nás zatím nepatří ke zrovna častým prvkům údržby zahrad. Své místo na nich ale rozhodně má. Jen pozor, kromě spousty výhod se s jeho použitím pojí pár drobností, na které je třeba brát zřetel.
Oměj podzimní kvete od konce léta až začátku podzimu a podívaná je to opravdu báječná. A když svážete tyto vytáhlé rostliny do trsu, aby se nepovalovaly v listopadu po jinak již téměř holém trvalkovém záhonu, vytvoří iluzi, že zima je opravdu ještě hodně daleko. Pozor však, právě oměje jsou prudce jedovaté a to všechny druhy.
Vlastně tak trochu obyčejný bodlák, tedy jen na první pohled, to je bělotrn. Ovšem krásná modrá barva rozvitých květů vynikne jak v zahradě, tak v suché vazbě, pokud bělotrny usušíme. A co víc, když je v zahradě necháme do jara, sice již nebudou hýřit barvami, ale tvary. A třeba ojíněné jinovatkou anebo zasněžené budou vypadat zajímavě opravdu až do jara.
Vlastní houby přímo ve své zahradě? Právě nyní je vhodná doba na jejich výsadbu. Je libo hřiby či křemenáče? A proč ne? Ne do každé zahrady se však hodí jakékoli houby. Na prvním místě jsou možnosti zahrady, a to především dřeviny, které zde rostou, půda a její vlhkost a také stín, případně blízkost lesa.
Podzim a obzvláště pak listopad je obdobím hmot. A jedna hmota je zcela nepřehlédnutelná, hmota listová, hmota byť zprvu až éterická a výtvarně dokonalá, nakonec ale neporazitelná, všudypřítomná, přesto však odsouzena k rozkladu.
Rostlinnou kotvou je nejčastěji půda a půda, to je země, zemina, hlína. Ta hlína, po které my lidé sice chodíme, ale rostliny se v ní drží svými kořeny a dokud je doslova nevyrveme, nepustí. A právě na podzim je ideální čas tuto hmotu vylepšit, zkulturnit, zúrodnit. Zkušený zahradník by dokonce řekl povinnost. A my se budeme inspirovat i slovy klasika.
Slunéčko východní se invazně nešíří jen u nás, ale je vůbec jedním z nejrozšířenějších slunéček na světě. Jeho výskyt je monitorován téměř na všech kontinentech. Zbavit se tohoto slunéčka v zemích, kde se rozšířilo invazně, je prakticky nemožné. A to se stalo právě i u nás. Je to však špatně anebo dobře?
Skalkaři či skalničkáři, to jsou vlastně jacísi tiší blázni vůbec ne nepodobní třeba kaktusářům. Ostatně právě mnohé sukulenty na skalky patří. A co o budování skalek napsal Karel Čapek?
Myši, myšice, norníci, hraboši, hrabošíci, hryzci, ale třeba i vzácná myšivka horská. Myší je více druhů a jsou si více či méně podobné. A některé z nich dokonce mezi myši ani nepatří. Vyznáte se v těchto drobných zemních savcích, kteří sice žijí skrytě, ale někdy dovedou být pěkně drzí?
Naši předci stavěli sluneční hodiny, poté je nahradily velmi přesné hodinové strojky a sluneční hodiny upadly v zapomnění, staly se raritami hodnými památkové ochrany. Jenže právě v létě vlastně žádné hodinky ani nepotřebujeme, protože docela přesný čas nám dovedou ukázat rostliny. Jak?
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
