Jak se bránit proti suchu? Kde sehnat vodu pro zahrádku i pro bydlení? Jak vodou šetřit a jak to zařídit, aby hned neodtekla a zadržela se u nás? Přečtěte si naše rady.
Je to prosté: maximálně zužitkovat zdroje, které se nabízí a jsou zdarma. Uzpůsobit mechanismus zalévání aktuálnímu počasí a potřebám rostlin, fungovat v úsporném režimu. A také se vyplatí dopředu zařídit, aby vaše zahrada nebyla moc žíznivá. Jak na to?
Kde je dřevo třeba? Prakticky všude, tedy alespoň ve stavebnictví, o truhlářích, tesařích a dalších řemeslech se dřevem souvisejících nemluvě. Ale i při přepravě zboží a materiálu a v dalších odvětvích, například i při výrobě papíru včetně toho toaletního. A právě cena dřeva zaznamenává enormní růst.
V předchozím článku jste se mohli dočíst, proč je dobré využívat dešťovou vodu, jak vybrat podzemní nádrž a ostatní příslušenství. Tímto článkem bychom vám rádi nastínili, jak vypadá realizace uložení a napojení podzemní nádrže a její nejčastější chyby.
Pojem dešťová zahrada nepředstavuje nic jiného než originální, ovšem zcela přirozený způsob, jak na pozemku nakládat s dešťovou vodou. Jak takovou dešťovou zahradu vytvořit?
Na výsadbu stromů nebo tvorbu tůní a mokřadů, čili zlepšení stavu krajiny a především její lepší schopnost zadržovat vodu posílá Ministerstvo životního prostředí (MŽP) 60 miliónů korun. Tato částka by měla pomoci v boji se suchem.
Nároky na zálivku se odvíjí podle podnebí v domovině pokojových rostlin, stejně jako nároky na vzdušnou vlhkost. A pokud jde o rostliny, které pochází z tropických deštných lesů, pouhá zálivka jim opravdu nestačí.
Mírné zimy posledních let mají sílu nás ukolébat, že ty dřívější tuhé se již jen tak nevrátí. Počasí je však velmi vrtkavé, jeho výkyvy mohou být značné a spoléhat se, že bude zima mírná i letos, je pošetilé. Nakonec před několika dny jsme u nás naměřili -15 stupňů Celsia a to je třeba ještě nějaký stupeň ubrat, jelikož čidlo teploměru je umístěno na chráněném místě na stěně starého domu, který vyzařuje mnoho tepelné energie. Zkuste zateplit starý řadový dům na náměstí či návsi v památkově chráněné zóně. Vraťme se však k mrazu a zahradám. Co dovede mráz napáchat v zahradě a jak naopak pomáhá?
Obce, které chtějí lepší klima ve svém katastru, mohou žádat o dotaci, ze které získají až 2 milióny korun na zpracování akčních plánů pro udržitelnou energii a klima, ale také třeba na organizaci workshopů. O dotaci mohou požádat obecní samosprávy, které jsou sdružené v Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima.
Změny klimatu, kterých jsme v posledních letech svědci, přináší řadu problémů. Dlouhotrvající sucha mohou za pokles vody ve vodních tocích a úbytek vody ve studnách, přívalové deště zase splachují ornou půdu a ve městech způsobují lokální povodně a záplavy. Nové technologie umožňují v boji s následky povodní výrazně pomoci.
Letos bylo po mnoha letech léto přece jen deštivější a také chladnější, ale z dlouhodobého hlediska se krajina ještě nestačila vodou nasytit. Problém sucha přitom na našem území řešíme intenzivně již od roku 2014, kdy bylo jasné, že trend horkých a suchých letních měsíců, ale i suchých zim a vůbec menšího úhrnu srážek nás trápí a bude trápit.
Věděli jste, že když budete využívat dešťovou vodu v domácnosti, dokáže vám zajistit až poloviční úspory pitné vody? Podzemní nádrže, patřící k nejvhodnějšímu řešení k uložení dešťové vody, jsou poslední dobou čím dál oblíbenější. Navíc věřte, že vaší zahradě prospěje dešťová voda více jak voda pitná.
Přijďte si prohlédnout kvalitní podzemní nádrže pro zachytávání a následné celoroční využívání dešťové vody. Navrhneme řešení přímo pro vás, nakoupíte se slevou a můžete vyhrát příspěvek na vámi objednanou nádrž, nebo nádrž dostat dokonce zdarma! Na nádrže na dešťovou vodu můžete také stále získat dotaci a je to velmi snadné. Jak na to, vám poradíme i letos na veletrhu FOR ARCH 2020.
Cedry jsou úctyhodné, dlouhověké stromy ohromného vzrůstu, o nichž najdeme zmínky již v Bibli. Pyšní se navíc svou typickou vůní, odolností i kvalitou dřeva. Vlastně jde o jedny z nejzajímavějších jehličnanů, které můžeme pěstovat jako okrasné i v našich podmínkách. Ovšem právě v cedrech se ukrývá ještě jeden potenciál, mohou být jednou z dřevin, která v brzké době zachrání naše monokulturní lesy decimované kůrovcem, ale také suchem a horkem.
Bukové porosty, takzvané bučiny, tvořily kdysi až 40 % lesních porostů v naší zemi. Dnes buky představují jen cca 13 % všech dřevin v našich lesích a tradiční bukové lesy jsou často chráněné. Jenže současné klima nám návrat k někdejším pořádkům, tedy dominanci bukových porostů, zřejmě neumožní. Proč?
Že budeme muset čistit a znovu využívat všechny odpadní vody, to se ví už dávno. Bohužel právě u nás dosud chybí cílená podpora recyklace odpadních vod. Přitom hlavně v průmyslu a zemědělství by odpadní vody našly již dnes široké uplatnění. Pozadu ale nezůstali čeští vědci, kteří našli zajímavé řešení a již je dokonce exportují na jih Evropy. Odpadní voda totiž není odpadem a v jihoevropských státech, kde mají s dostatkem vody problémy, to dobře vědí.
Svíčkovec je něžně kvetoucím hostem, který se k nám dostal z amerických prérií, konkrétně z texaské Lousiany. Dlouho kvetoucí trvalka, která vynikne mezi u nás již zevšednělými druhy trvalek svou jemností i odolností. Kvetení svíčkovce zastaví na podzim až mrazy, kdo si tedy svíčkovec již vysadil, může mu letos kvést ještě nyní. Na skalce, v trvalkovém záhonu, i v truhlíku na terase.
Problémů mají naše původní borovice lesní více, než by se dalo předpokládat. Buď jak buď, začaly usychat, z části kvůli nevhodné výsadbě na nevhodných místech, z části proto, že již nedosáhnou svými kořeny na podzemní vody. Navíc jsou místně vytlačovány invazní borovicí vejmutovkou, která je na seznamu invazních druhů v ČR a skutečně dovede porostům tradičních borovic i jiných dřevin škodit. Mladé sazenice borovic, které měly nahradit monokulturní smrkové porosty, pro změnu likviduje klikoroh borový.
Ochrana před ohněm je zapotřebí, zvlášť když je kolem sucho a pravidelně v sezóně hoří. Ale tahle protipožární ochrana by neměla vašemu zdraví škodit víc, než spalující plameny. Své o tom vědí v Austrálii, kde to zatím s obranou proti ohni měli docela na houby.
I když sami třeba předpovědi počasí chápete jako svéráznou formu loterie a moc velkou váhu jim nepřikládáte, pojí se s nimi otázka, kterou si teď jistě pokládáte. Jak horko už je moc horko? Pro zdravého člověka, jeho běžnou práci a normální život? Byť je otázka zřejmá, odpověď je nelehká. Dílem proto, že ji nevyčteme jen z teploměru.
Milujete déšť? Máte z něj potěšení? Psychiatrie má pro tuto náklonnost výraz pluviofil. A vězte, že v tom nejste sami, čím je v konkrétní oblasti déšť vzácnější, o to pluviofilnější je zde obyvatelstvo, a pokud budeme personifikovat rostlinstvo, je na tom úplně stejně. Co rostlinám na dešťové vodě tak chutná a proč v zahradě zalévat přednostně dešťovou vodou, i když vlastně vůbec není čistá? A ani nemůže být?