Jak se bránit proti suchu? Kde sehnat vodu pro zahrádku i pro bydlení? Jak vodou šetřit a jak to zařídit, aby hned neodtekla a zadržela se u nás? Přečtěte si naše rady.
Nároky na zálivku se odvíjí podle podnebí v domovině pokojových rostlin, stejně jako nároky na vzdušnou vlhkost. A pokud jde o rostliny, které pochází z tropických deštných lesů, pouhá zálivka jim opravdu nestačí.
Mírné zimy posledních let mají sílu nás ukolébat, že ty dřívější tuhé se již jen tak nevrátí. Počasí je však velmi vrtkavé, jeho výkyvy mohou být značné a spoléhat se, že bude zima mírná i letos, je pošetilé. Nakonec před několika dny jsme u nás naměřili -15 stupňů Celsia a to je třeba ještě nějaký stupeň ubrat, jelikož čidlo teploměru je umístěno na chráněném místě na stěně starého domu, který vyzařuje mnoho tepelné energie. Zkuste zateplit starý řadový dům na náměstí či návsi v památkově chráněné zóně. Vraťme se však k mrazu a zahradám. Co dovede mráz napáchat v zahradě a jak naopak pomáhá?
Změny klimatu, kterých jsme v posledních letech svědci, přináší řadu problémů. Dlouhotrvající sucha mohou za pokles vody ve vodních tocích a úbytek vody ve studnách, přívalové deště zase splachují ornou půdu a ve městech způsobují lokální povodně a záplavy. Nové technologie umožňují v boji s následky povodní výrazně pomoci.
Letos bylo po mnoha letech léto přece jen deštivější a také chladnější, ale z dlouhodobého hlediska se krajina ještě nestačila vodou nasytit. Problém sucha přitom na našem území řešíme intenzivně již od roku 2014, kdy bylo jasné, že trend horkých a suchých letních měsíců, ale i suchých zim a vůbec menšího úhrnu srážek nás trápí a bude trápit.
Věděli jste, že když budete využívat dešťovou vodu v domácnosti, dokáže vám zajistit až poloviční úspory pitné vody? Podzemní nádrže, patřící k nejvhodnějšímu řešení k uložení dešťové vody, jsou poslední dobou čím dál oblíbenější. Navíc věřte, že vaší zahradě prospěje dešťová voda více jak voda pitná.
Přijďte si prohlédnout kvalitní podzemní nádrže pro zachytávání a následné celoroční využívání dešťové vody. Navrhneme řešení přímo pro vás, nakoupíte se slevou a můžete vyhrát příspěvek na vámi objednanou nádrž, nebo nádrž dostat dokonce zdarma! Na nádrže na dešťovou vodu můžete také stále získat dotaci a je to velmi snadné. Jak na to, vám poradíme i letos na veletrhu FOR ARCH 2020.
Cedry jsou úctyhodné, dlouhověké stromy ohromného vzrůstu, o nichž najdeme zmínky již v Bibli. Pyšní se navíc svou typickou vůní, odolností i kvalitou dřeva. Vlastně jde o jedny z nejzajímavějších jehličnanů, které můžeme pěstovat jako okrasné i v našich podmínkách. Ovšem právě v cedrech se ukrývá ještě jeden potenciál, mohou být jednou z dřevin, která v brzké době zachrání naše monokulturní lesy decimované kůrovcem, ale také suchem a horkem.
Mulč neboli nastýlka je jeden z nejjednodušších způsobů, jak v zahradě zadržet vláhu. Vrstva posekané trávy, listí, slámy, štěpky nebo kompostované kůry chrání půdu před přehříváním, omezuje růst plevelů a postupně zlepšuje její strukturu. Stačí ale dodržet několik pravidel, protože příliš silná vrstva čerstvé trávy, plevel se semeny nebo mulč nahrnutý ke kmenům mohou nadělat víc škody než užitku.
Zapomeňte na nudné obdélníky lemované ohnilými prkny nebo do země zatlučenými palisádami, ze kterých se každý rok lopotně snažíte vydolovat tři neduživé mrkve. Skuteční mistři rýče a motyky po celém světě už dávno pochopili, že pěstování plodin potřebných k přežití se dá proměnit v technologický triumf, architektonický div nebo přinejmenším v dokonalou past na líné sousedy a sucho, případně na nadbytek vody. Od afrických pouští až po mexické močály lidé vyvinuli záhony, které popírají gravitaci, ignorují sucho, samy se krmí a občas vypadají, jako by je na naší planetě zapomněla pokročilá mimozemská civilizace. Vítejte ve světě, kde se záhony staví z kmenů stromů, plují po hladině nebo se schovávají v kráterech před vysušujícím pouštním vichrem.
Ukrajinská černozem (mollisols) je globálním unikátem. Leží zde až třetina světových zásob této mimořádně úrodné půdy s hlubokým humózním horizontem a ideální schopností zadržovat vláhu. Současný válečný konflikt však tuto „obilnici světa“ vystavuje brutální devastaci. Válečné škody totiž neznamenají jen krátery a utuženou hlínu. Pod povrchem dochází ke strukturálnímu, chemickému a biologickému kolapsu půdního profilu, pro jehož obnovu nestačí pouhé srovnání terénu buldozerem. Klíčovým partnerem Ukrajiny v obnově zničené země se stalo Japonsko.
Zahrada potřebuje hlavně vodu a sucho je v tomto směru přímým opakem ideálního stavu. Pomůže zadržování vody v zahradě, kypření, mulčování, výsadba stínicích stromů, budování větrolamů z keřů, kompostování, pěstování v polykulturách, střídmé, ale vydatné zalévání po ránu či k večeru, preference zálivky ke kořenům rostlin, vyšší sečení trávníku a sázka na rostliny s nižšími nároky na závlahu.
Kořenové čistírny odpadních vod jsou chytré řešení pro všechny, kdo chtějí čistit vodu přirozeně, úsporně a s respektem k přírodě. Hodí se třeba tam, kde není možné napojení na kanalizaci, tedy k chatám, chalupám a rodinným domům. Kořenové čistírny vyčistí odpadní vodu úspěšně i menším obcím nebo firmám. Stále častěji si je ale pořizují také majitelé domů, kteří chtějí vodu na pozemku udržet a znovu ji využít. Kořenové čistírny, to je vlastně čištění vody pomocí přírody.
Riziko největších nočních a ranních mrazíků už snad pominulo a odolné jahodníky, které ostatně přečkaly v mnoha zahradách zimu, nabírají na síle. Právě byly bohatě zalité dešti, ale co potřebují nejvíce, abychom se dočkali bohaté úrody jahod, a co naopak nesmíme dělat? Největší chybou je zálivka jahodníků na listy a plody. Ne že by tyto rostliny vodu nepotřebovaly, naopak vyžadují zálivku častou a bohatou, ale ke kořenům. Listy a plody sprchovat nesmíme, abychom nepodporovali šíření šedé plísně.
S nápady na horké léto se dá ještě chvilku počkat, jejich čas teprve přijde. Ovšem pokud jde o kreativní záměr australského architekta Jamese Tapscotta, s tím až do prázdnin čekat nevydržíme. Texaské město Houston totiž obohatil o nový prvek v podobě veřejné instalace, která nejen za vedra příjemně chladí, ale taky vypadá skvěle v noci.
Natekla vám za současných dešťů do sudů a barelů ze střech konečně nějaká dešťová voda? Jak to udělat, aby vydržela co nejdéle v dobré kvalitě, nekazila se a v nádobách se nelíhli komáři? Začít musíme už u samotného sběru vody a čistoty sběrných nádrží. Určitě se hodí síťka na vstupu z okapu a navrch sudu neprůsvitné víko, nádoby je lepší držet ve stínu a úplně nejlepší jsou podzemní nádrže. Ne každý ale podzemní zásobárnu dešťovky má, proto si musíme umět poradit právě i s běžnými zahradními sudy a barely.
Na první pohled by neměla mít čím překvapit. Tu schopnost u budovy, která má přes dvacet podlaží a stojí uprostřed jedné z nejlidnatějších metropolí světa, totiž vídáme jen zřídka. Věžáky v brazilském São Paulo se nestaví kvůli kráse nebo nápadu, ale praktičnosti. Jenže budova Inspira SP, která se nachází v oblasti Paulista Avenue, na to jde jinak. Praktičnost funkce se tu mísí s chytrými nápady. A ekologií.
Při prohlídce vysněného domu se většina kupujících soustředí na stav střechy, vlhkost ve sklepě nebo orientaci oken. Často se ale zapomíná na jeden z nejdůležitějších prvků nezávislosti a budoucích úspor – na zdroj vody. Pokud nemovitost disponuje vlastní studnou, nebo ji plánujete na pozemku vybudovat, měli byste znát odpovědi na několik důležitých otázek.
V posledních letech čelí český průmysl a zemědělství dvěma zásadním výzvám: nepředvídatelným nákladům na vstupy a rostoucímu suchu, které ohrožuje stabilitu dodávek vody z veřejných řadů. Pro provozy s vysokou spotřebou vody se tak otázka vlastního zdroje mění z „bylo by to hezké“ na strategickou nutnost. Vlastní velkoodběrová místa totiž nabízejí nejen finanční úsporu, ale především nezávislost.
Odolnost vystavěného prostředí se stává klíčovým tématem současnosti. Česká komora architektů na tuto výzvu reaguje vydáním nových TEZÍ ČKA, které v deseti bodech shrnují zásadní principy, jak navrhovat, obnovovat a spravovat města a budovy tak, aby obstály v krizích a zůstaly dlouhodobě funkční.
4. února skončilo přesně v 10:00 embargo na informace o zahájení nominací do letošního ročníku soutěže Adapterra Awards. Ochrana klimatu a přírody bude mít i letos své hrdiny, už osmým rokem v řadě. Nominujte svůj zajímavý projekt, začít můžete právě nyní (4. února 2026), nominace budou uzavřeny po 11. březnu 2026.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
