Bukové porosty, takzvané bučiny, tvořily kdysi až 40 % lesních porostů v naší zemi. Dnes buky představují jen cca 13 % všech dřevin v našich lesích a tradiční bukové lesy jsou často chráněné. Jenže současné klima nám návrat k někdejším pořádkům, tedy dominanci bukových porostů, zřejmě neumožní. Proč?
I za sucha se buky chovají jako nezřízení opilci, navíc vodu tahají i z větší hloubky, čímž zásadně zhoršují vodní bilanci v krajině. To smrky jsou naopak v tomto ohledu dokonalými askety. Prostě uzavřou průduchy v jehličí, aby se voda neodpařovala, a trpělivě čekají na déšť. Nebo na svou smrt. Prokletý kůrovec!
Příroda si dělá, co chce
Příroda je natolik komplexním systémem, že si prostě dělá, co chce. A my se můžeme příslovečně stavět na hlavu, ale nic s tím neuděláme. Možná bude opravdu lepší nechat lesy být, umožnit jim prosperitu přirozených náletů a případně pouze likvidovat nově zavlečené invazní druhy, třeba borovici vejmutovku, trnovník akát a pajasan žláznatý. Ránu za ranou totiž právě dostávají lesníci i vědci zabývající se problémem, doslova popraskem, jaký způsobila kůrovcová kalamita. Po ní přišel klikoroh borový, poté se ukázalo, že schnou i statné borovice. Ale co dál?
)
Políček pro zastánce listnatých bukových lesů
Všichni, kdo vzývali dlouho rostoucí listnáče, taktéž právě dostali políček. Vědci totiž zjistili, že buky nakládají s vodou méně hospodárně než smrky a za horkých letních dnů vysušují půdu ještě více. Jak k tomu došli? Vědci z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR se začali zabývat strategií hospodaření s vodou v obou typech lesů, tedy v lesích smrkových a bukových. Jednoduše proto, že se české lesy začaly postupně druhově obměňovat právě po kůrovcových kalamitách zasahujících významnou část smrkových lesů. A právě hlavním náhradníkem smrků mají být buky.
)
Srovnání režimu a bilance půdní vody v bukovém a smrkovém lese
Vědci tedy srovnali režim a bilanci půdní vody v bukovém a smrkovém lese a ukázalo se, že buky nepřestávají vodu využívat v maximální možné míře ani za suchého léta. Ovšem právě vzhledem k častějším výskytům sucha je to problém. Půdní voda je totiž důležitá i pro další druhy, navíc se její podíl musí dostat i do podzemních vod a krajina bude ještě více vysychat.
Ostatně letošní horké a suché léto, po kterém následoval teplý a suchý podzim, na problém vody opět poukázaly. A jelikož má na distribuci srážkové vody zásadní vliv také půda, vědci se začali touto problematikou zabývat hlouběji. V experimentálním povodí Liz na Šumavě začali zjišťovat stav půdní vody v lese bukovém a smrkovém. Sledovali nasycení půdního profilu vodou pod oběma porosty do hloubky jednoho metru a poté stanovili bilanci půdní vody. A právě ta poskytla důležité informace o tom, co změny množství půdní vody způsobuje.
)
„Mezi procesy, které její změny ovlivňují, řadíme výpar z povrchu vegetace po dešti (intercepce), transpiraci (dýchání rostlin) a perkolaci (odtok z půdy do podzemních vod). Jelikož je tyto procesy obtížné nebo dokonce nemožné změřit, využili jsme pro jejich stanovení bilanční model,“ popsal vědecké počínání Václav Šípek z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR.
A skutečně výsledky měření režimu půdní vody ukázaly, že množství vody pod oběma porosty se sice v průměru výrazně neliší. Ovšem až na jednu výjimku, totiž na letní období s nadprůměrnými teplotami a nedostatkem srážek. Právě v bukovém lese bylo naměřeno menší množství půdní vody.
Jak si vědci tento stav vysvětlili
Jak si vědci tento stav vysvětlili? „Za prvé, kořenový systém buku je mnohem hlubší než smrkový a buk má tak k dispozici větší objem půdy s větším množstvím vody. Za druhé smrk disponuje strategií, kdy během horkých dní uzavírá na jehlicích průduchy, aby zabránil nadměrné ztrátě vody z vodivých pletiv. Smrk tak sice vypařováním vodu neztrácí, ale zároveň ji ani nemůže využívat pro životní funkce, což v delším časovém horizontu může vést k jeho oslabení. Tato strategie však buku chybí. I během horkých období nepřestává dýchat a využívat půdní vodu, což se nám podařilo potvrdit také výsledky z bilančního modelu,“ vysvětlil Václav Šípek.
)
Čím sušší je léto, tím více vody je vyčerpáváno z půdy
Navíc bylo zjištěno, že za suchých letních období bukový porost spotřebuje na výpar přibližně čtyři krát více vody než na perkolaci. U smrků jde jen o trojnásobek. Ve smrkových porostech proto odtéká za sucha přibližně o 15 % více vody než v porostech bukových. Až s přibývajícím množstvím srážek se rozdíl postupně snižuje. Platí tedy, že čím sušší je léto, tím více vody je vyčerpáváno z půdy a tím méně jí může odtéci do podzemních vod.
Extrémně suché roky. A další nás čekají
Zjistilo se také, že v porovnání s analyzovaným obdobím dvaceti dvou let představuje konec letošní vegetační sezony nejsušší pozorovaný podzim od roku 2000. A v létě letos dosáhlo množství půdní vody taktéž velmi nízkých úrovní, které lze srovnat jen s velice suchými roky 2003, 2008, 2015 a 2017. Ovšem oproti předchozím rokům zůstala půdní vlhkost nízká i po krátkých intenzivních deštích v srpnu a říjnu.
Suma sumárum by podle vědců mohl postupný nárůst podílu buků v budoucích lesích zvýšit půdní sucho a ovlivnit množství podzemních vod. Rozbíhá se proto výzkum zaměřený na detailní popis vodní bilance pod oběma porosty v suchých sezonách. Je to logické, jelikož se předpokládá, že četnost suchých období poroste, přitom jsou mezi oběma typy porostů právě za sucha největší rozdíly v hospodaření s vodou.
Zdroj: vedavyzkum.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, ih.cas.cz
