Na začátku bylo semeno. Korporátní kontrola trhu se semeny je drahá a pro svět nebezpečná

Většina osiva všech hlavních světových plodin je dnes v rukou společností Bayer (koupila Monsanto), Corteva (vznikla fúzí společností Dow a DuPont), Syngenta (koupila ji čínská chemická skupina ChemChina) a BASF. Corteva sídlí v USA, Bayer a BASF jsou německé skupiny, Syngenta je čínská se sídlem ve Švýcarsku.

Problémů se s převzetím vlády nad světovými osivy pouhými čtyřmi firmami pojí více. Předně se farmářům spolu se snižujícím se výběrem zvyšují neúměrně náklady. Zatímco dodavatelé osiv bobtnají a ukrajují každým rokem další dílky celkového trhu. Zároveň je ohrožena potravinová bezpečnost a to ve více ohledech. Dokonce se hovoří o vysokých rizicích pro národní bezpečnost. Proč?

Ještě docela nedávno si evropští a američtí zemědělci kupovali osivo od mnoha různých semenářských společností. Fungovala jakási síť tisíců malých dodavatelů, která byla docela pestrá. Přesto však již v té době docházelo ke ztrátě rozmanitosti plodin. Vědecký pokrok v zemědělství totiž vedl na jedné straně ke zvýšení výnosů plodin, na druhé straně však způsoboval drastické snížení jejich rozmanitosti. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) došlo v letech 1900 až 2000 ke ztrátě zhruba 75 % odrůd plodin. Důvod? Odklon od pěstování místních odrůd ve prospěch odrůd geneticky jednotných a vysoce výnosných. K obrovské ztrátě genetické rozmanitosti tedy došlo ještě před vývojem a prodejem osiva geneticky modifikovaných rostlin (GMO).

V 90. letech 20. století pak začala zprvu nenápadná vlna fúzí, která vedla až k současné dominanci v podobě 4 nadnárodních korporátů. Například podle amerického ministerstva zemědělství (USDA) stály v letech 2018 až 2020 společnosti Bayer a Corteva za prodejem více jak poloviny veškerého maloobchodního prodeje osiva kukuřice, sóji a bavlny v USA. Bohužel však v EU neexistují žádné podobné veřejné statistiky, musíme se proto spolehnout pouze na globální data. Například zpráva lidskoprávního úřadu OSN uvádí, že 4 nadnárodní společnosti ovládají 60 % globálního trhu s osivy a 75 % trhu s pesticidy.

Situace je ale ve skutečnosti ještě horší, jelikož zemědělci hovoří o tom, že si nekupují semena, nejde o transakci. Místo toho uzavírají jakési licenční smlouvy, na jejichž základě platí stále vyšší roční poplatky za přístup k patentovaným genetickým vlastnostem a balíčkům. Osivo si tedy nepořizují a nevlastní, nemohou je uchovat a znova zasadit, nemohou je bez svolení semenářských firem použít k vývoji jiných odrůd. Na druhou stranu ale giganti postupně omezují programy šlechtění a diktují zemědělců, co si koupit a zasadit. A kdy. Ano, týká se to především intenzivní zemědělské produkce (např. kukuřice nebo pšenice), jenže smyčka se stále utahuje. Pokud navíc ty samé korporáty používají osivo od jiných subjektů pro své experimentální účely nebo za účelem vytvoření nových odrůd, nemusí platit žádný poplatek.

Co by asi řekl třeba průkopník moderního automobilového průmyslu Henry Ford, vlastně svým způsobem jeden z prvních zakladatelů korporátu v současném smyslu? Ten se totiž paradoxně vyhýbal průmyslově zpracovaným potravinám. Pravidelně jedl domácí chléb s máslem a zeleninou, kterou si sám vypěstoval na své zahradě. Nedůvěřoval potravinám, které nebyly z jeho vlastních zdrojů. Vyhýbal se obchodům s potravinami.

Zemědělci, zákonodárci a bezpečnostní analytici logicky varují před nebezpečnou koncentrací v prvním článku potravinového řetězce. Možnosti producentů (zemědělců) jsou jenom omezené, přitom neustále rostou vstupní náklady spolu s obavami o bezpečnost potravin. Omezení možného výběru zdrojů se přitom týká hlavně osiva plodin, které jsou životně důležité nejen pro nasycení lidstva. Pokud Bible říká, že na začátku bylo světlo, pro agrárníky je na začátku semeno.

Místo toho, aby si zemědělec mohl vybrat z mnoha nezávislých dodavatelů, přijímá nákupní rozhodnutí a uzavírá závazné licenční dohody na trhu ovládaném několika hráči. Situace ve Spojených státech a v Evropě je přitom podobná. Klíčová rozhodnutí o tom, co pěstovat, jak hospodařit a jaké technologie používat vznikají mimo farmu. V laboratořích a kancelářích manažerů. Velké semenářské společnosti jsou navíc odborníky na lobbing, proto přesvědčily Evropskou komisi, aby vypracovala nařízení chránící právě jejich semena. Tedy vlastně autorská práva týkající se hlavně genetické úpravy osiva. Nic proti GMO, není to čarodějnice ani ďábel, pouze důsledek vědeckého pokroku. Ale z obchodního hlediska je to vlastně geniálně jednoduché. Zdarma si vezmu původní osivo patřící někomu jinému, geneticky ho upravím, zaregistruji a pod ochranou nejvyšších instancí draze prodám jako duševní právo. Zároveň si zemědělce zavážu. Korporáty přitom využívají právě i původní genetické zdroje rostlin, které jsou dědictvím všech. Mateřské osivo totiž bylo po staletí pěstováno a zdokonalováno zemědělci. A ti za to nemusili platit nikomu nic.

Abychom to upřesnili, podle platných evropských předpisů musí zemědělci platit takzvané „odvody za osivo“. A to je vlastně platba za práva šlechtitelů rostlin. Ta sice není veřejnou daní, ale je soukromě zpoplatněným právem spojeným s duševním vlastnictvím rostlin. Při nákupu osiva je tento poplatek zahrnut v ceně. Pokud by pak chtěl zemědělec osivo použít znova, musí tuto skutečnost nahlásit, znova zaplatit a na vyžádání prokázat uhrazení platby. Jinak může být stíhán a sankce jsou vysoké. Paradoxně k tomu dochází, přestože existuje Mezinárodní smlouva o zachování genetických zdrojů rostlin obilovin a luštěnin a také Úmluva o biologické rozmanitosti (Nagojský protokol), které podepsala velká část zemí světa.

Číňany vlastněná Syngenta uzavřela 30. června 2021 dohodu s americkou nadnárodní společností Verisem, což je světový lídrem v oblasti výroby, balení a distribuce osiv. Verisem zaměstnává 198 lidí v Itálii, v provincii Forl?-Cesena, a produkuje zde více než 90 druhů osiv a více jak 2 000 odrůd zeleniny a bylin. Čína chtěla dosáhnout koupí společnosti Verisem globálního monopolu na semena zeleniny a bylin s cílem přivlastnit si agronomické dědictví ‚Made in Italy‘. Alespoň tak byl problém ventilován v Evropském parlamentu.

„Vzhledem k tomu, že tři nadnárodní společnosti ovládají 70 % trhu s potravinami a osivem, Čína buduje svůj strategický vliv na všechna odvětví výroby, včetně odvětví potravinářství,“ napsal orgán EU. Italská vláda nakonec využila své právo veta a akvizici semenářské společnosti Syngentě zakázala.

Evropské občanské spolky hájí zájmy drobných zemědělců a pěstitelů, kteří uchovávají a navzájem sdílejí semínka různých odrůd plodin. Podle jejich slov bojují proti rostoucí byrokracii a agrochemickým koncernům, které vydělávají miliardy a disponují tak obrovskými finančními a strukturálními zdroji, aby mohly hájit své zájmy. Nyní oslovují ministry zemědělství kvůli jednání o osivovém zákonu. S více než 50 partnerskými organizacemi již bylo sesbíráno více jak 200 tisíc podpisů pod petici požadující ochranu rozmanitosti osiv a zapojení pěstitelů z desítek členských států Evropské unie.

• Koordinátor Zemědělských a chovatelských organizací (COAG): „Korporáty využívají genetické zdroje rostlin, které jsou dědictvím všech. Mateřské osivo bylo po staletí pěstováno a zdokonalováno zemědělci, aniž by komukoli cokoli platili.“
• COAG: „Velké semenářské společnosti, které jsou odborníky na lobbing, přesvědčily Evropskou komisi, aby vypracovala nařízení chránící jejich semena, a od té doby musí zemědělci v Kastilii a Leónu platit těmto společnostem licenční poplatky ve výši přibližně 20 milionů eur.“
• COAG: „Mnoho zemědělců si část své produkce schovává, aby ji mohli použít jako osivo v příští sezóně, ale i tak musí zaplatit poplatek nadnárodním společnostem, jinak je může nahlásit Služba na ochranu přírody (SEPRONA).“
• Ministerstvo zemědělství USA (USDA): „Vytvořili jsme Národní akční plán pro bezpečnost zemědělství, který staví zemědělství země do popředí národní bezpečnosti. Plán jasně ukazuje, že USDA podniká rozhodné kroky na obranu amerického zemědělství před zahraničními protivníky a dalšími nově se objevujícími hrozbami. Agentura identifikuje kritické mezery v dodavatelském řetězci, jako jsou hnojiva, chemikálie a minerály, a posiluje kontroly dovozu, aby zabránila vstupu zakázaných produktů do země. Tento historický plán posiluje ochranu vědecké činnosti prostřednictvím nového postupu, který zajišťuje, že projekty financované USDA jsou chráněny před zahraničním vlivem, zabraňuje spolupráci se zeměmi, které jsou předmětem (vládního) zájmu, nebo jinými zahraničními protivníky, a zajišťuje, že prostředky daňových poplatníků přímo prospívají americkým zemědělcům.“ Dlužno však dodat, že hlavním aspektem Plánu se stalo zahraniční vlastnictví semenářských společností, nikoli korporátní kontrola trhu jako taková (pozn. red.).
• José Vicente Andreu, prezident Asociace mladých zemědělců (Asaja) v Alicante: „Podle mého pozorování pochází 99,99 % toho, co se spotřebovává, ze semen vybraných velkými nadnárodními společnostmi, hybridizovaných a logicky geneticky ,vylepšených‘ díky stávajícímu technologickému vývoji. Realita, která nepatří do budoucnosti, ale do současnosti.“
• Braden Perry, právník specializující se na výzkum státní správy a regulací: „Podle mých zkušeností s hodnocením systémových zranitelností na komoditních trzích omezuje konsolidace výběr a zvyšuje pravděpodobnost, že se jediný bod selhání rozšíří do celého potravinového systému. Akumulace vlastnictví osiva mezi hrstku velkých hráčů se stává otázkou národní bezpečnosti, pokud koncentrace trhu ovlivňuje nejen konkurenci, ale i odolnost systému v podobě narušení dodavatelského řetězce, geopolitických rizik, kybernetických útoků nebo biologických hrozeb. Když genetická rozmanitost, dodávky a rozhodovací pravomoc nad důležitými vstupy spočívají v rukou malé skupiny globálních korporací, odolnost systému se snižuje.“
• Irina Tsukermanová, newyorská právnička v oblasti lidských práv a analytička národní bezpečnosti: „Z hlediska národní bezpečnosti je skutečnost, že velká část produkce obilovin v zemi závisí na genetických vlastnostech a procesech zlepšování řízených hrstkou aktérů, známkou toho, že závislost dosáhla úrovně, která vyžaduje pečlivé zkoumání. Závislost přitom přesahuje rámec potravin. Kukuřice a sója zajišťují nejen domácí zásobování pro lidskou spotřebu, ale také krmivo pro hospodářská zvířata, biopaliva, průmyslové vstupy a výnosy z exportu. Regulační orgány podle ní při úpravě předpisů upravujících činnost těchto společností nemyslely na národní bezpečnost a měly by je proto revidovat. Současné dohody mezi zemědělci a korporáty regulují používání osiva, zakazují jeho skladování a upravují, jak mohou být genetické vlastnosti integrovány do zemědělských činností. Tento smluvní rámec předefinovává vztah mezi zemědělci a dodavateli a staví zemědělce do pozice, kdy je jejich autonomie omezena právními a technickými omezeními.“
• Joe Maxwell, americký farmář a spoluzakladatel Farm Action Fund: „Nemyslím si, že je třeba být odborníkem, aby člověk pochopil, že když čtyři společnosti ovládají váš hlavní vstup – osivo –, mocenská rovnováha je zcela v jejich prospěch. Protože tyto semenářské společnosti jsou navíc ve vlastnictví chemických společností, mohou své chemické látky spojit s prodejem osiva. Jako farmáři jsme vlastně v pasti, 4 velké společnosti mají „téměř monopolní“ moc nejen nad osivem, ale také nad výzkumem a vývojem. A zemědělci ztratili kvůli moci těchto společností svou rozhodovací pravomoc.“
• Mluvčí společnosti Bayer: „Rychlejší přístup k inovativním nástrojům znamená více možností pro zemědělce a větší bezpečnost potravin pro Američany.“
• Mluvčí společnosti BASF: „Podporujeme tržní ekonomiku, která uznává hodnotu ochrany plodin a inovací v oblasti osiv a genetických vlastností, díky nimž se američtí zemědělci stali světovými lídry v oblasti zemědělství. Naše společnost ročně investuje téměř jednu miliardu dolarů do výzkumu a vývoje, včetně našich aktivit v oblasti genetického zlepšování. Tyto aktivity jsou specificky přizpůsobeny regionálním potřebám zemědělců a využívají genetické vlastnosti původní pro každý region, čímž poskytují americkým zemědělcům více možností. Dodržujeme přitom platné právní předpisy a vykonáváme svou činnost s integritou.“

Zdroj: EPOCH TOMES, Wikipedia, ČESKÉSTAVBY