Jak se bránit proti suchu? Kde sehnat vodu pro zahrádku i pro bydlení? Jak vodou šetřit a jak to zařídit, aby hned neodtekla a zadržela se u nás? Přečtěte si naše rady.
V rozmarech české zimy se na předchozí horké léto vzpomíná hezky. Ostrůvek Baljenac vám s tou lehkou melancholií pomůže. Je malý, skoro kapesní. Na krátkou dovolenou by ale určitě stačil. Jeho skutečná mimořádnost ovšem vynikne až tehdy, spatříte-li ho z výšky.
Pokud byste dnes hledali českého sportovce, umělce, vědce, mediální hvězdu či politika, který plní stránky světových médií nejvíce, budete překvapeni. Je to bobr. Postavením hrází a obnovením přírodního mokřadu pod Dolejším Padrťským rybníkem v CHKO Brdy na Rokycansku totiž ušetřil státu desítky milionů korun. Zpráva o tomto stavebním počinu se dokonce stala jednou z deseti nejlepších světových událostí loňska. Citována byla snad ve všech významných zahraničních médiích.
Místo z bambusového houští se vynořila z trnek, šípků, hlohů a ostružin. Kdo čekal smečku toulavých vlků, rysa nebo medvěda hnědého, musel být překvapen. Do hávu pandy jakožto symbolu ohrožené přírody se totiž oděl Světový fond na ochranu přírody (WWF) již před čtyřiašedesáti lety. A nyní vkročil i do české přírody, momentálně z pražské Březinovy ulice, kde od roku 2025 sídlí.
Je úplně jedno, jestli se přímo zeptáte umělé inteligence nebo budete vyhledávat rady v různých hobby magazínech a rádcích zahrádkáře. Vždy se dozvíte, že i v lednu vás v zahradě čeká spousta práce. A hned následují nějaké tipy nebo rovnou podrobný soupis všeho, co musíte udělat. A z čeho se pořádně zapotíte. Uklidníme vás. Ne, není to pravda. V lednu se řiďte příslovím „V lednu za pec si sednu“. Trávit ale úplně celý měsíc jenom za pecí se také nevyplatí. Zuří boj o vodu.
Nová filtrační membrána má vyřešit problémy s kombinovaným znečištěním vody při čištění odpadních vod v průmyslových oblastech, v rozvojových zemích i za krizových situací. Pomoci má v oblastech postižených přírodními katastrofami i při válečných konfliktech, kdy je kromě čisté vody omezený přístup i k elektrické energii. Svou novou technologii představili vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci a Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB – Technické univerzity Ostrava v prestižním časopisu Chem.
Jaké budou dopady klimatických změn a hlavně sucha na růst stromů? Vědci publikovali v prestižním časopisu Nature Communications alarmující výsledky rozsáhlého evropského výzkumu. Předpokládalo se, že stromy nahradí nedostatek vláhy delším vegetačním obdobím, výzkum však ukázal, že ztráty způsobené suchem už stromy nedoženou, jakmile dojde k bodu zlomu. A to se podle odhadů nemá stát později jak za 25 let.
Na webu intersucho.cz interpretují současnou situaci jako paradox. Co se týká půdy, sucho není, ale co se týká vodních toků a hlavně přehrad, vody je málo. Jak si to máme vyložit? Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe je situace bez půdního sucha s ohledem na poslední roky výjimečná. Řekl pro web ekolist.cz: „Průtoky se celý rok pohybovaly často na průměrných či podprůměrných hodnotách a podzimní srážky nebyly tak vydatné, aby voda z nich přehrady naplnila.“ Jak je ale možné, že voda nechybí právě půdě?
Na extrémní sucho, sluncem spálenou zemi a vodu se sykotem mizící ze studní to letos (zatím) nevypadá. I když to tak chvilku vypadalo. Ona meteorology od časného jara předvídaná katastrofa ne a ne nastat. Dodejme jen, že naštěstí.
I ochrana klimatu a přírody má své hrdiny, navíc teď každý může dát hlas svému favoritovi, protože o Ceně sympatie rozhodne právě veřejnost. Letos se do soutěže Adapterra Awards přihlásilo 57 inspirativních projektů reagujících na dopady změny klimatu. Odborná porota vybrala 18 finalistů a právě ti se nyní uchází o vítězství v jednotlivých kategoriích. O Cenu sympatie přitom můžete hlasovat do půlky října.
Léto skeptiků klimatické krize? Nebo požehnané počasí pro normální lidi s pamětí? Letošní červenec nadělal novodobému klimatickému náboženství v „argumentologii“ pořádný nepořádek. Nelze v tuzemských médiích varovat před extrémními teplotami a změnou klimatu a tak se argumentace zaměřila na prohlášení ve stylu „výjimka potvrzuje pravidlo, klima se opravdu otepluje“, „je to jen zdání“, „vedra zase přijdou“ a dokonce „snad zase změna počasí přinese tropické teploty“. Počasí si jednoduše řečeno dělá, co chce, na politiku nekouká. Ani na zelenou, ani na červenou, žlutou, modrou, oranžovou, černou, hnědou a jinou. A pro každého, kdo vedra nesnáší, je současné počasí kýženým Vančurovým Rozmarným létem.
Vypadají naprosto logicky a rozumně, ale ne vždy fungují přesně tak, jak je zamýšleno. Co? Nástroje pohotovostní komunikace, systémy včasné výstrahy. Které směrem k občanům předávají různá užitečná varování. O přívalových deštích, povodních nebo ničivých bouřích.
Tam, kde jedni vidí změnu, spatřují druzí příležitost. A platí to bez výjimky i pro změny klimatické. Co asi tak budou obnášet? Však víte dobře sami: více tepla, více sucha. A též mnohem méně předvídatelné srážky, které možná budou v průměru celoročního úhrnu velmi podobné jako dnes, ale rozložené v průběhu roku docela jinak.
Opakování je prý matka moudrosti. V případě každoročního boje se suchem nikdy neškodí shrnout, že existují i jiné způsoby, jak bojovat s vysokou spotřebou vody během letních vln veder.
Nebývá zvykem informovat o kampani, která se Česka přímo netýká. Ale iniciativa Make a Metre Matter si pozornost přeci jen zaslouží. Přestože je doma ve Velké Británii, může posloužit jako milá inspirace i pro nás.
Už dlouho se hovoří a píše o tom, že dokonalý pořádek v zahradě je nesmysl. Že je lepší pomoci drobnějším živočichům, biodiverzitě i mikroklima různými stinnými kouty s nepořádkem. Samozřejmě rostlinným. Pneumatiky, plastový odpad a jiné smetí patří do sběrného dvora a na skládky. Má to logiku a nyní už přichází přírodovědci s tím, že stejné je to vlastně s nepořádkem v lese. Je přirozený, dokonce životně nezbytný. Popadané a tlející stromy i větve do lesa patří. Proč?
Historie, funkčnost a klima v jediném propojeném řešení. Tak by bylo možné formulovat motto návrhu nového řešení veřejných venkovních prostranství Výstaviště Praha. Návrh projektu se zaměřil na revitalizaci prostoru před Průmyslovým palácem a jeho okolí o celkové rozloze více jak 64 000 metrů čtverečních.
Voda v zahradě je nezbytná, zalévání každoroční jistotou. Jak to ale udělat, abychom v zahradě udrželi co nejvíce vody a minimalizovali tak i zálivku? Přečtěte si nás článek a pak si udělejte kvíz pod ním. Stanou se z vás profíci.
Po vydatném dešti se zahrada zázračně zazelená. Mnozí věří, že za to může zázračný dusík v dešťové vodě. Pravda je ale jinde. Co skutečně stojí za svěžím vzhledem vaší zahrady po přeháňce a proč se vliv dusíku z deště často přeceňuje?
Tou nejlepší velkokapacitní klimatizací pro města i vesnice mohou být v horkých létech stromy. Když jim pomůžeme zaléváním, pomohou ony nám. Stromy sice nemohou odstranit následky vlny veder, ale mohou některé z nich zmírnit.
Velké parky dovedou ochladit části měst až o osm stupňů Celsia. A se zelenými střechami a stěnami je to podobné. Zeleň pomáhá vytvářet teplotní rozdíly obzvláště v rozpálených centrech měst. Jak si ale realizaci zelené střechy usnadnit?
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
