Jaké budou dopady klimatických změn a hlavně sucha na růst stromů? Vědci publikovali v prestižním časopisu Nature Communications alarmující výsledky rozsáhlého evropského výzkumu. Předpokládalo se, že stromy nahradí nedostatek vláhy delším vegetačním obdobím, výzkum však ukázal, že ztráty způsobené suchem už stromy nedoženou, jakmile dojde k bodu zlomu. A to se podle odhadů nemá stát později jak za 25 let.
Na nové studii se podílelo i několik tuzemských univerzit a akademických ústavů. Zapojili se například vědci z Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem a Výzkumného ústavu pro krajinu a Botanického ústavu Akademie věd ČR. Studie ukázala, že oteplování planety bude mít na růst stromů negativní dopad. Výsledky výzkumu jsou silně varující. Jak k tomu vědci došli?
)
Vyšli z husté sítě dlouho fungujících meteorologických stanic v ČR i celé Evropě, která poskytla přesnou znalost klimatických podmínek. To bylo klíčové pro pochopení vztahu mezi růstem stromu a charakterem (průběhem) vegetační sezóny. Podle odebraných vzorků pak z letokruhů vyčetli, kdy stromy rostly rychleji a kdy naopak došlo ke zpomalení, případně úplnému zastavení růstu. A především také, co bylo příčinou zpomaleného a zastaveného růstu. Získaná data pak použili k modelování budoucího vývoje. Do studie byly zahrnuté vzorky z jedle bělokoré, smrku ztepilého, borovice lesní, buku lesního, dubu letního a dubu zimního.
)
Konkrétně například Fakulta životního prostředí UJEP přispěla k výzkumu daty z dlouhodobě sledovaných lokalit v Krušných horách a Krkonoších. Letokruhy z odebraných vzorků pak vědci porovnávali s daty od meteorologů. Vycházelo se z předpokladu, že oteplování prodlouží vegetační období. Stromy tak získají více času k růstu a tvorbě dřevní hmoty. Bohužel však výzkum ukázal, že letní sucha mohou být natolik extrémní, že růst stromů se hodně zpomalí a delší vegetační období nepomůže. Stromy nestihnou podle Jiřího Lehejčky, dendrochronologa z Fakulty životního prostředí UJEP, ztráty dohnat.
)
Vědci v článku v Nature Communications sice připustili, že po nějakou dobu se stres způsobený letním suchem bude u stromů skutečně kompenzovat prodloužením vegetačního období. Vést by to mělo ke stabilním anebo dokonce i mírně pozitivním trendům v šířce letokruhů, což znamená přírůstky dřevní hmoty. To se však má dít pouze do „bodu zlomu“, který modely předpověděly na léta 2040 až 2050. Ve druhé polovině 21. století pak už bude na suchých místech docházet k poklesu růstu stromů. Prodloužené vegetační období už nedovede vyvážit dopady sucha. K poklesu růstu pak dojde u všech sledovaných rodů.
Na dotaz, zda se zpomaleným růstem prodlouží životní cyklus stromů, zda budou růst déle (např. místo 100 150 let atd.?), nebo budou rychleji a ve větším počtu usychat, odpověděl RNDr. Jan Tumajer, Ph.D.: „To je zajímavá otázka, kterou sice přímo v článku neřešíme, ale řešili to už dříve kolegové v zahraničí. Máte pravdu, že pomalu rostoucí stromy se obecně dožívají vyššího věku než rychle rostoucí jedinci. Stromy totiž nemají konečný věk, ale spíše "velikost" organismu. Strom, který roste rychle, tak dosáhne této konečné velikosti dříve a odumře v nižším věku. Z tohoto důvodu máme třeba nejstarší stromy na světě ve velmi aridních podmínkách západu USA, které mají více než 4 000 let, ale extrémně pomalý růst. Proto pokud se přírůst do budoucna vlivem sucha zpomalí, můžeme očekávat postupné prodlužování přirozeného věku stromů. Stejně tak ale pravděpodobně dojde k vyšší mortalitě, která porosty "proředí". To je přirozená reakce na sucho na úrovni ekosystému, kdy v případě nedostatku nějakého zdroje (vody) se snižuje počet jedinců na metr čtverční. Takže očekávaný výsledek je vlastně kombinací těchto dvou faktorů - mortalita potlačených jedinců, kteří v konkurenčním boji o vodu neuspějí, a pomalý ale dlouhověký růst zbylých dominantních jedinců.“
Odběry vzorků se prováděly šetrně na zdravých stromech, kterým ale vědci nemohli ublížit. Stromy si místo vývrtu zalijí pryskyřicí a obalí novou kůrou. Už za rok nikdo nenajde, odkud byl vzorek odebrán. Je to vlastně podobné, jako práce datla.
Zdroj: nature.com, novinky.cz
)
