Co je mulč, mulčování, a jak mulčovat?
Mulčování je v přírodě naprosto přirozený proces a pokud je vezme do rukou člověk, pouze přírodu napodobuje, ovšem účinně. Kdy je mulčování nezbytné, vhodné a jak mulčovat?
Vítejte na naší webové stránce věnované tvorbě kompostu! Zde najdete užitečné rady, praktické tipy, podrobné návody a zajímavé články, které vás provedou světem kompostování. Přidejte se k nám a naučte se, jak proměnit organický odpad v cenný zdroj pro vaši zahradu.
Mulčování je v přírodě naprosto přirozený proces a pokud je vezme do rukou člověk, pouze přírodu napodobuje, ovšem účinně. Kdy je mulčování nezbytné, vhodné a jak mulčovat?
Podzim a obzvláště pak listopad je obdobím hmot. A jedna hmota je zcela nepřehlédnutelná, hmota listová, hmota byť zprvu až éterická a výtvarně dokonalá, nakonec ale neporazitelná, všudypřítomná, přesto však odsouzena k rozkladu.
Hromada s pokladem, ze které neubývá. Protože tohle černé zlato průběžně obnovujete. Ano, řeč je o kompostu. Jednom z těch opravdu základních a přitom fantastických nástrojů, jimiž se dá vyživovat půda a rostliny na celé zahradě. Ale pozor, přesycení dobrým kompostem může mít docela drastické dopady.
Letos bylo po mnoha letech léto přece jen deštivější a také chladnější, ale z dlouhodobého hlediska se krajina ještě nestačila vodou nasytit. Problém sucha přitom na našem území řešíme intenzivně již od roku 2014, kdy bylo jasné, že trend horkých a suchých letních měsíců, ale i suchých zim a vůbec menšího úhrnu srážek nás trápí a bude trápit.
Kompost je základ zahrady, to ví každý zahradník i zahrádkář. Navíc jde o nejšetrnější způsob zpracování biologického odpadu. Jaký kompostér ale vybrat, případně postavit?
Sekáte pravidelně trávník, ale nevíte, co s posečenou trávou, a proto končí v popelnici, nebo ji vyvážíte někam ven, do stoky či na pozemek, který není váš? To není řešení!
Podzim je nepřekonatelně krásné období právě kvůli proměně krajiny, při které hraje zásadní roli dozrávání a ukončování vegetačního období. A právě listy stromů a jejich měnící se barvy, pokud jde o druhy opadavé, hraje klíčovou roli na malířských paletách přírody. Jedno je však jisté, všechno toto listí skončí na zemi a dokonce i dosti jehličí. Co pak s ním?
Odpověď na otázku v názvu článku je v zásadě velmi jednoduchá, při nadbytku jakékoli suroviny (odpadu) je vhodné založit kompost speciální a zkompostovanou hmotu později používat uvážlivě. Může jít o nadbytek listí, posekané travní hmoty, ale i jiných materiálů.
Proč se v poslední dobou tak často skloňuje jméno kalifornských žížal? Jde o novodobou módu, nesmysl a nebo skutečně najdou uplatnění a kde? A jak výkonné jsou oproti našim běžným žížalám?
Popadaných, naďobaných od vos a jiného hmyzu, hnijících a nebo již zcela shnilých plodů jsou každoročně plné zahrady. Co ale s nimi? Můžeme je bez obav přidat do kompostu a nebo je zapotřebí velká opatrnost?
Žížaly studoval a obdivoval již Charles Darwin a zjistil o nich neuvěřitelné věci. Nejdelší zdokumentovaná žížala měřila téměř 7 metrů, existují i žížaly světélkující. Žížaly vůbec nejsou synonymem nudného světa pod povrchem půdy, ale opravdu „těžkého undergroundu“, který formuje svět.
Za vyvážení klasické žumpy, resp. jímky platíme nemalé finanční prostředky. Lze jejich obsah používat k hnojení zahrady? Vždyť dříve se obsah žump běžně vyvážel na pole. Jak s ním tedy můžeme naložit dnes?
Že tam jednou musíme všichni? To neplatí jen pro lidi, ale také pro kočky. S tím, že kočky domácí tam zpravidla musí jednou až třikrát denně. A byť některé micky stahují průměr, když chození na toaletu odbývají obden, nic to nemění na tom, že po jednom až čtyřech týdnech je třeba obsah kočičího záchodu vyměnit. Tehdy ovšem nastává čas na otázku klasiků. Kam s tím?
Každý rok je to stejné, spadané listí z opadavých listnáčů je nezbytnou součástí koloběhu živin v přírodě. A v zahradách je to stejné. Když budeme pozorovat přírodu, uvědomíme si, že listí slouží i jinak než jen jako zdroj živin. A právě těchto předností této cenné hmoty, nad kterou mnozí perfekcionisté každý podzim láteří, bychom měli využít. Je zdarma, všude po ruce a je to hmota naprosto ekologická.
Pro hlodavce je kompost ideálním místem, které jim poskytuje dostatek potravy, ale i přístřeší a prostor pro vyvádění mladých. Pokud si v kompostu najdou suchá místa. Kompostu přitom na rozdíl od jiných druhů živých organismů nijak neprospívají. Zabránit však hlodavcům, aby se dostali do kompostu, je prakticky nemožné. Podle jednoho článku z amerického webu stlawrence.cce.cornell.edu existuje kromě řady praktických rad i zaručený způsob. Uvedeme na konci našeho článku.
Zbavit se zbytků z kuchyně, vyrábět kompost a hnojivo, pěstovat si nazeleno vlastní pochutiny. Zní to dokonale. Však má také vermiponie k dokonalosti blízko.
Možná už máte zahradu uklizenou a připravenou na zimu, ostatně před pár dny nasněžilo na většině našeho území, i když sníh zase rychle slezl. Jedno však určitě zůstává někde nakupeno, tedy jedno, vlastně vícero. Dřevěný odpad různého charakteru. Co s ním?
Na stáří kompostu se názory dosti různí, navíc byly tradiční způsoby kompostování doplněny moderními kompostéry nejčastěji z plastu a také vermikompostéry, kde “pracují“ kalifornské žížaly. Byť vždy kompostujeme podobný materiál, výsledek může být různý a bude trvat různě dlouho. A vždy samozřejmě záleží na tom, jak kompost zakládáme, jak přidáváme hmotu a jakou.
Kdo pracuje pravidelně se dřevem a nebo si svépomocí zpracovává palivové dřevo, ten určitě řeší stále otázku, co s hoblinami a pilinami. Topit s nimi nemá valný smysl (obzvláště s pilinami), navíc dehtují a dost těžko se uskladňují tak, aby byly suché. A vozit se s tím stále do kontejneru na bio odpad? A právě zde se naskýtá první paralela, však máte rostlinný bio odpad možná také doma a říkáte mu kompost.
V době, kdy se již mnohé listy rozložily jen tak, v místech, kam dopadly, listy ořešáku stále přetrvávají. A právě toto odolné listí najdeme v zahradách ještě nerozložené, ale již hnijící, i na jaře. Listy ořešáku královského jsou tvrdé a rozkládají se dlouho. Co však s nimi? Lze je přidat do kompostu a nebo nikoli? A pokud ano, za jakých podmínek?