Dobrý den,
bydlím ve starším RD umístěném částečně ve svahu (z jedné strany je terén asi 150 cm nad úrovní podlahy v suterénu, na protilehlé straně je terén již v úrovni podlahy suterénu).
A jelikož tyto suterénní prostory jsou vlhké, uvažuji o hydroizolaci spodní stavby – konkrétně pomocí svislé hydroizolace a drenážních trubek kolem celého objektu.
Nechal jsem si zpracovat několik nabídek sanačními firmami z okolí. I když v zásadě tyto práce provádějí podobně (a za podobnou cenu), přesto jsou v jejich technologických postupech určité rozdíly. A tady bych potřeboval, prosím, vaše odborné posouzení a komentář k rozdílným přístupům, zda mají či nemají zásadní vliv na funkčnost uvažované hydroizolace, případně na co si dát pozor.
1. Výkop kolem objektu – provádět postupně (např. kolem jedné strany, pověsit izolaci, dát drenáž a zásyp a poté přejít na další stranu) nebo je možné udělat výkop najednou kolem celého objektu a pak víceméně najednou pověsit izolaci a dokončit zbytek?
2. Šířka výkopu – i když asi závisí na hloubce výkopu, je v zásadě postačující cca 50 cm?
3. Materiál svislé hydroizolace – použít nopovou fólii (např. Sana) nebo hladkou fólii (např. Penefol) – obojí samozřejmě dostatečně pevné (tl. cca 1 mm)?
4. Použití nesavé geotextilie – přiložit ji kam – mezi stěnu a fólii nebo fólii a zásyp nebo tam i tam?
5. Drenážní trubky u základů zdvojovat nebo stačí jedna?
6. Kontrolní šachtice – u rohů objektu je nutné vždy umístit šachtici nebo je možné drenážní trubku kolem rohu prostě ohnout?
7. Uložení drenážních trubek (utěsnění dna) – vyspádované betonové lože, k němu přiložit ohnutou fólii a do něj položit drenážní trubku nebo postačí udělat na dně vyspádovaného výkopu žlábek z ohnuté fólie a do něj položit drenážní trubku?
8. Výška zásypu drenážních trubek – zasypat drenážní trubku štěrkem v celé výšce výkopu (nehrozí v tomto případě promrzání stěny – základů?) nebo postačí cca 30 cm vrstvy štěrku na trubky, poté geotextilii a zbytek dosypat zeminou a zhutnit?
9. Oddělení štěrku a zeminy ve výkopu – oddělit štěrk (ať už v jakékoliv vrstvě) od boční zeminy geotextilií?
10. Existuje nějaká současná odborná publikace (kniha, článek, prezentace, norma, ....), kde by daná problematika svislých hydroizolací a drenážování byla podrobněji popsána a vysvětlena včetně různých technických variant a jejich výhod či nevýhod?
Vím, že tyto otázky jsou poměrně obsáhlé, proto velmi děkuji za odpovědi.
S pozdravem
Ing. Martin Řepiský
K Vaším dotazům:
1. Výkop kolem objektu lze provést najednou, pokud tím nebude ohrožena statika stavby. K tomu by spíše nemělo dojít. V žádném případě však nesmí být podkopána základová spára. Pokud by bylo nutno jít pod ní, musí se postupovat po částech a mělké základy postupně podezdít z betonových cihel nebo podbetonovat.
2. Šířka výkopu bude přizpůsobena tak, aby byl dostatečný přístup k provedení separační fólie nebo hydroizolace. Hluboký výkop je nutno dle soudržností zeminy svahovat, případně zapažit.
3. K materiálu – zde záleží na tom, zda se bude provádět hydroizolace, nebo se použije separační nopová fólie a nebo se přistoupí k provedení svislé odvětrávané dutiny. To je potřeba si rozhodnout předem. Největší účinnost pro odvlhčení suterénního zdiva bude mít třetí způsob. Používá se k tomu systém z „IPT desek“. Jedná se o profilovanou desku z HDPE, vysokou 7 cm. Tím se vytváří dutina 7 cm u zdiva. Do dutiny se přivádí vzduch soklovou mřížkou a odvádí svislým vedením tak, aby převýšení přívodu a odtahu zajistilo proudění. Toto je potřeba mít dobře navržené a měl by to stanovit specialista na místě, ideální je zpracovat jednoduchý projekt. Podrobnější popis je j v jiných odpovědích v poradně.
V případě provádění separační nopové fólie se nebude jednat o aktivní odvětrání suterénního zdiva. Folie s malou výškou nopu má především separační funkci o určitý odvod vlhkosti zajistí také. Je potřeba dodržet stanovené technologické zásady provedení. Na internetu jek tomu dost informací a ke stažení základní detaily, například na www.gutta.cz.
Hladkou fólií se provádí klasická hydroizolace. Pak je potřeba stanovit i způsob provedení vodorovné hydroizolace zdiva pod podlahou suterénu (podříznutí, injektáž apod.) a vyřešit i detaily návazností izolace, úpravu podkladu pro její provedení a další. To je lépe opět zpracovat projektem.
4. Geotextilie se používá k oddělení zeminy od štěrkového zásypu jámy aby nedošlo k zanesení.drenážního systému.
5. Drenáží trubka postačí jedna, zpravidla se použije flexibilní děrovaná PVC 125 mm.
6. Kontrolní drenážní šachty se mají provádět ve všech lomech a revizní šachta v napojení na kanalizaci..
7. Dno výkopu pod drenážní trubku se musí zatěsnit. Většinou se provádí z obyčejného betonu, vytvoří se žlábek pro drenáž, dno je spádováno od zdi k žlábku. Nopová fólie se ukončí u žlábku.
8. Obsyp drenáže se provádí hrubým čistým štěrkem frakce 32-63 mm, cca do výšky 50 cm. Zbytek doporučuji vysypat štěrkem rovněž. Mohou se použít i menší frakce, vrstvy se hutní a rozdílné frakce je lépe oddělit separační geotextilií.
9. Svah zeminy výkopu oddělit geotextilií od štěrku. Jde o to, aby štěrkové vrstvy zůstaly dlouhodobě čisté bez splavené hlíny.
10. Literatury existuje dost. Publikace zabývající se odvlhčováním staveb jsou v knihkupectvích. Dobré jsou například od nakladatelství Grada, větracími systémy se zabývá například doc. Balík, který jich několik napsal.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.