Je nutné při izolování zdiva nerezovými plechy jejich napojení na stávající izolaci podlah? Potřebujeme omezit vlhkost zdí rodinného domku - není výrazná, ale projevuje se např. plísní v interiéru do výšky cca 40cm. Dům je cihlový na podezdívce z kamenných kvádrů, podlahy jsou ve výšce této podezdívky (podlaha je betonová s vloženou vrstvou lepenky) . Odborná firma navrhuje provést izolaci zdiva zaražením nerezových plechů mezi kamenné kvádry podezdívky (pod vrchní řadu kvádrů) s přesahem 5cm pod podlahu, ale neřeší napojení na izolaci podlah. Nemůže docházet k šíření vlhkosti z pod podlahy do zdiva mezerou mezi izolací podlahy a nerezovými plechy?
Děkuji za odpověď
Odizolování zdiva metodou zarážených nerezových plechů patří mezi takzvané bariérové metody. Pro odvlhčení starších objektů jsou nejúčinnější.
Principem je vytvoření izolační vrstvy ve zdivu, která bude mít dlouhou životnost. Předpokládá se v řádu 80 až 150 let. Aby systém správně fungoval, je nutné provést propojení izolací v celé ploše izolované stavby. Proto je při budování nové podlahy nutné provést napojení podlahových izolací (lepenky nebo asfaltových pásů) na izolaci z plechu. Pro tento účel se používají delší plechy než je dané zdivo. Přesah plechu je 2-5 cm. Na tento „přesah plechu“ se provede spojení s izolací podlahy. Spojení obou izolací se řeší natavením asfaltového pásu na plech. Podkladový beton (základ podlahy na který se provádí izolace proti zemní vlhkosti) by měl tedy být v úrovni plechů, což je asi navrženo. Vzhledem k požadavku na dlouhou životnost izolační vrstvy doporučuji použít kvalitní modifikované asfaltové pásy typu například Glastek nebo Elastek. Nepoužívat tedy levnější asfaltové lepenky typu IPA s papírovou nebo hadrovou vložkou.
Rovněž doporučuji, pokud se bude provádět tento asfaltový pás nově, aby byl změřen radon. V případě výskytu středního nebo vysokého radonového indexu pozemku je nyní příležitost to řešit. Použít tedy jako protiradonovou bariéru pás s příslušnou plynotěsností a atestem na radon (Radonelast apod.). Pokud se zachovává stávající izolační pás, je nutné provést opatření alespoň po obvodu – odstranit tedy vrchní betony a provést natavení současné lepenky na plechy.
V souvislosti se zásahem do podlahy, pokud se opravuje v celé ploše, je potřeba myslet na dostatečnou tloušťku tepelné izolace. Ta by měla vyjít z tepelně technické legislativy a předpisů. Pokud bychom měli vyjít z požadavků současné platné ČSN 73 0540-2 - norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Pro podlahu z vytápěného prostoru přilehlou k zemině je požadovaná hodnota U 0,45 a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U je 0,30 (W/m2.K). Navíc do vzdálenosti 1,0 m od vnější hranice budovy se uplatňují hodnoty pro vnější stěny – tedy již poměrně přísné hodnoty pro požadované U 0,38 a doporučené 0,25 (W/m2.K).
Prakticky to znamená v tom prvním nejmírnějším případě v ploše podlahy nejméně 8 cm tepelné izolace na bázi polystyrénu, prakticky je doporučeno dávat 12 a více. Po obvodu stavby pak minimálně 12 cm. Jeli v podlaze na tepelnou izolaci málo místa, lze použít materiály s lepší tepelnou izolací. Běžné podlahové expandované polystyrény mají součinitel tepelné vodivosti λ cca 0,042 (W/m.K). Extrudované polystyrény (XPS), obchodní názvy jsou například Styrodur, Styrofoam apod.) mají tento součinitel tepelné vodivosti λ cca 0,032 (W/m.K). Lze je tedy použít v menší tloušťce při stejném efektu. Podobně na tom jsou i polyuretanové desky. Lze tedy kombinovat desky z XPS po obvodu (podél obvodové stěny 1 m) a EPS v ploše pro splnění minima v tloušťce 8 cm. Zateplení detailu soklu (což souvisí s podlahou) je lépe řešit provedením izolace na kamenné podezdívce, až se bude provádět zateplovací systém vnějších stěn.
Dobrý den pane Pitucho, děkuji za Váš dotaz.