Dobrý den. Potřebovala bych radu ohledně plísně v bytě. Je to byt okrajový a na venkovních zdech vznikla plíseň. Prý po nainstalování nových plastových oken. Prarodiče topili málo a nevětrali. To bude asi důvod vlhkosti a plísně. Nyní byt rekonstruujeme. Jezdíme tam asi 3x týdně. Jinak v bytě nikdo není, netopí se tam ani nevětrá- maximálně na mikroventilaci. Bojím se, že na oškrabaných zde kde byla plíseň se tato plíseň objeví znovu v důsledku toho, že je byt neobydlený. Chci se tedy zeptat, jak se k tomuto bytu chovat v době rekonstrukce, aby jsme zamezili vzniku plísní. Děkuji

Odpověď Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.

Plísně na venkovních zdech, které se vyskytují v chladném a zimním období roku, jsou zapříčiněny kondenzací vzdušné vlhkosti na chladném povrchu. To bude patrně i případ Vašeho bytu. Potvrzuje to i skutečnost, že k akceleraci problému došlo po výměně oken.

Spolupůsobí zde dva faktory.

První je nedostatečná tepelně izolační schopnost obvodového zdiva. Neuvádíte, z jakého materiálu jsou stěny postavené, ani zda je dům zateplený, ale lze předpokládat, že ne. Stává se však, že i po špatně provedeném zateplení zůstává v konstrukci tepelný most a v důsledku něj je vnitřní povrch v tomto místě studený.

Druhým faktorem je teplotně vlhkostní stav v interiéru. Vnitřní vzduch má určitou vlhkost a ta se mění v závislosti na teplotě a množství vodní páry ve vzduchu. Tomu pak fyzikálně odpovídá teplota rosného bodu, tedy taková, při které vlhkot obsažená ve vzduchu zkondenzuje do formy vody. Je-li povrchová teplota na omítce v chladném rohu místnosti nižší než teplota rosného bodu, ke kondenzaci dojde a místo zvlhne. Následně se zde uchytí všudypřítomné spory plísní.

Odpověď na vaši otázku je tedy jednoduchá. Aby se plíseň na povrch zdi nevracela, je nutno buď:

- Zajistit vyšší teplotu v daném místě. Toho se dosáhne správně provedeným zateplením fasád z exteriéru.

- Nebo udržovat vlhkost a teplotu vzduchu v interiéru takovou, aby teplota rosného bodu nebyla dosažena.

Pokud byt nevyužíváte, je sice pravdou, že zdroje vlhkosti jsou omezené. Nesmí se ale zapomenout na to, že pokud se netopí, klesne výrazně i teplota povrchu všech stěn a především v místech, kde plísně byly, tedy patrně kouty a rohy. To je důvod, proč plesniví i prázdné stavby. Mají prochlazené zdi, na kterých kondenzuje vodní pára obsažená v chladném vzduchu v místnosti, která může při nevětrání mít i docela vysokou vlhkost. Pokud je tedy možné v bytě vytápět, je to možnost jak udržet teploty stěn a vzduchu a tedy i vlhkost vzduchu na přijatelné úrovni. Výměnu vzduchu (větrání) zajistí alespoň mikroventilace, pokud tedy u oken funguje. Nemělo by se zapomenout rovněž na to, že pokud se při rekonstrukci vnese do stavby technologická vlhkost (štuky, výmalby, potěry apod.), je nutno větrat a topit velmi intenzivně.

Ing. Jiří Veselý, poradce ECČB.
Energy Centre České Budějovice