Dobrý den. V přízemí panelového domu nám vystavěly nové zděné sklepy, které mají ytongové zdi 7,5 cm. Když jsem si postavil pozinkovaný regál s dřevotřískovými policemi, po krátkém čase jsem na deskách nahoře při zdi zjistil zelený prášek, na spodní straně desky ovšem visely již plísňové spory dlouhé několik cm. Desky a regál jsem očistil a ošetřil Savem, což částečně pomohlo, ale zelená plíseň se na deskách objevuje znovu. Jde zřejmě o vlhkost z čerstvého zdiva, částečně řeším odvlhčovači a vytápěním. Můžete prosím poradit, jaký prostředek by dokázal tuto zelenou plíseň účinně zlikvidovat? Děkuji za odpověď.

Odpověď Dobrý den,



děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.



Na vzniku plísní se může podílet více příčin. Nezdá se příliš pravděpodobné, že by technologická vlhkost zabudovaná do příčky z pórobetonu, byla nějak zásadní. Jedná se o přesné zdivo, které se zdí na tenkou spáru a ve sklepě bych i očekával „úsporu“ na tloušťce omítky, resp. provedení jen tenké vrstvy s perlinkou. Krátkodobý vliv ovšem vyloučit také nelze, především pokud byla nahozena vrstva jádrové omítky.

Hlavním impulsem pro rozvoj plísně je každopádně zvýšená vlhkost v prostoru sklepa a ta může být způsobena kromě výše popsaného dalšími vlivy.

Původní rozdělení sklepa dřevěnými laťovými polopříčkami umožnilo velmi dobré příčné i podélné provětrávání celého prostoru a to i v případě, že v jednotlivých sekcích nebyla otevřena všechna okna. K celkové výměně vzduchu docházelo i při ventilaci jen některých oken a v případě otevření dveří do sklepa docházelo k intenzivnějšímu vlivu i komínového efektu schodišťového prostoru. Pokud vyzděním příček došlo k vytvoření jednotlivých a poměrně uzavřených komor, může být větrání nedostatečné.



Pokud jde o vytápění, ve sklepích panelových domů obvykle bývá umístěn zavěšený pod stropem rozvod větví ústředního vytápění, což zajistí přiměřený tepelný zisk. Ten se realizuje i stropy, pokud tyto směrem k bytům nebyly již zatepleny. Pak lze naopak pozorovat pokles teploty ve sklepích, který je zapříčiněn právě tím, že teplo z bytů do sklepů již neuniká.

Vhodné podmínky pro kondenzaci a vznik studených ploch (nejčastěji na vnějších stěnách v koutech zdí) nastávají při nižších teplotách vzduchu a poklesu povrchových teplot na omítkách. Plíseň od chladného povrchu může přecházet na nábytek. Dřevotříska bývá velmi náchylná, dokáže na sebe vázat vzdušnou vlhkost.



Vhodným opatřením bude zajištění dostatečného přirozeného větrání sklepních kójí. Hodnoty vlhkosti lze sledovat na vlhkoměru a při vyšších než 60% jít cestou zvýšení teploty, nebo dočasně odvlhčovačem (řeší ale spíše technologickou vlhkost, poté by měl nastat ustálený a vyhovující stav.



Pokud se jedná o opatření chemickou sanací, lze využít přípravky, které nabízejí etablovaní výrobci a prodávají se pod názvy Bochemit, Deron nebo Llignofix, případně další. U těchto přípravků je důležité rozlišovat, které konkrétní výrobky v sortimentu jsou určeny pro preventivní ošetření (to je většina) a zda jsou pro likvidaci dřevokazného hmyzu nebo hub a plísní. Některé jsou pak určeny pro likvidaci již napadeného dřeva nebo povrchů, může se to lišit například i poměrem ředění daného přípravku.



Nejlépe poradí ve specializované prodejně nebo lze dotaz na nejvhodnější výrobek ze sortimentu vložit na web výrobce, kde nabízejí technickou podporu a návody. Důležité je plísně nejprve po prvním chemickém ošetření mechanicky odstranit a poté provést finální ošetření.



S pozdravam



Ing. Jiří Veselý

energetický poradce Energy Centre České Budějovice
Energy Centre České Budějovice