Dobry den, moc prosim o radu. Mame starsi dum asi z roku 1962. Na spouste mistech se nam od lonska zacaly vyskytovat plisne. Nejvice ve verande v rohu ktery je kombinaci severni a zapadni steny. Roh neustale vlhne, nonstop nam jede vysousec. Postupne se mi zacaly objevovat i u balkonovych dveri situovanych na zapad. V kuchyni na severni stene. A dnes jsem objevila mokry roh s plisni i na jizni strane v pokoji. Vse vetrame. Nevim zda nam dum nasakl tolik vody po lonskem mokrem lete, meli jsme vodu loni i ve sklepe po tech destich, jinak nemame. Chystame se dum zateplovat sedym polystyrenem 16cm. Bojim se ze to udelame a problem nezmizi nebo se zhorsi. Prosim o radu. Nicmene by me jeste zajimalo toto. Kdyz se na severni strane tvori plisne i v chodbe pokud je ke stene prisunuty nabytek a zateplime dum, bude se to dit i nadale? Jen bych rekla ze vsude jsou stare omitky ktere nebyly snad nikdy skrabane a jen se na ne vrstvila malba.moc dekuji za rady. Uz z tech plisni od lonska silim. Furt se snazim strikat nejakyma vecma spise prirodniho puvodu protoze kvuli malemu diteti bych nerada pouzivala chlor.
Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz.
Starší dům z 60-tých let nemá dostatečné tepelně izolační vlastnosti, to je jasné, avšak skutečnost, že se problémy začaly objevovat až poslední rok, musí mít nějaký důvod. Pokuste se nad tím zamyslet. Obvykle to bývá po výměně oken. Nová těsná okna zcela změní výměnu vzduchu a klima v interiéru. Může to být způsobeno i změnou způsobu vytápění, nějakou změnou vlastního uživatelského chování, které ovlivňuje produkci vlhkosti. Nechci používat známá klišé praní, vaření, sušení, pokojové květiny a akvária, ale setkat se lze i s tím, že v důsledku práce z domova a distanční výuky pobývá celá rodina většinu času doma a to může mít na celodenní produkci vlhkosti významný vliv.
Důležité je, kdy problém nastal. Pokud v zimním období (nastává již na podzim), pak jsou nejvíce riziková místa takzvaných tepelných mostů (jinak také tepelné vazby konstrukce), kde je snížena tepelně izolační schopnost již tak chabé obvodové konstrukce. V těchto místech je výrazně nižší teplota než v ploše a to může být až o několik °C. V tomto případě je riziko vzniku plísní v důsledku kondenzace v těchto chladných místech konstrukce vysoké. Často však stačí změna o jeden dva stupně například ve vytápění a jen mírné zvýšení vlhkosti v interiéru, bývá to na hraně.
Zdá se, že popisujete přesně místa těch tepelných mostů.
Pokud se problém objevuje i v letním období, může se podílet také zemní vlhkost z nedostatečné izolace spodní stavby a to může mít vazbu na množství srážek. Mokro se logicky objevuje u podlahy. Před zateplením domu je nutno tyto dvě příčiny posoudit. Pokud se podaří vliv spodní stavby vyloučit, lze bez obav zateplovat. Důležité je navrhnout detaily zateplení tak, aby byly tepelné mosty eliminovány. Při celoplošném zateplení fasády jsou obvykle eliminovány mosty související se stropem mezi přízemím a patrem. Pozor ale na tepelné mosty v oblasti soklu a základu, v ostění oken, u nadpraží oken a ukončení zateplovacího systému u střechy a v oblasti pozednice krovu. Tato místa je nutno vždy promyslet, to může udělat projektant zateplení. Nejobtížnější je zpravidla právě oblast soklu. Lze doporučit bezplatnou osobní konzultaci například v poradenském středisku EKIS (najdete na webu, mpo-efekt.cz), nebo zadat detaily projektantovi.
Plánovaných 16 cm šedého EPS lze jistě schválit, odpovídá to normě – doporučené hodnotě. Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě stavět a zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby. Pokud jde o zateplení. - norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou stěnu vnější 0,30 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,25 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Doporučit lze děrovaný šedý (grafitový) EPS, který má tepelnou vodivost kolem 0,032 W/m.K. Při 16 cm tloušťce bude výsledný součinitel prostupu tepla U (W/m2.K) zateplené konstrukce mírně pod hodnotu 0,25. Děrovaný EPS má i dobrou propustnost pro vodní páru a tedy neuzavírá difúzně konstrukci příliš. Dodržet nutno systémové paropropustné komponenty, jako lepidla a omítku a technologické zásady, především ochranu před slunce při lepení.
Plísněmi napadené plochy v interiéru doporučuji odstranit omítky a provést nové. Výmalbu čistě vápnem. Po zateplení a odstranění teplených mostů by to neměl být problém. Nábytek ke starým omítkám s pouze odstraněnou plísní oškrábáním a přemalbou bych raději nedával.
S pozdravem
Ing. Jiří Veselý
poradce