Postavili jsme na naší zahradě zděnou boudu na nářadí (výměra 16 m2) a na jednu zeď přilepili částečně zděný a zastřešený výběh pro divokého kocoura (15m2 - dle požadavků veterinární správy). Dle našeho názoru šlo o dvě stavby s různým účelem a v obou případech jsme se vešli do požadovaných rozměrů, proto jsme stavěli jak bez stav. povolení, tak bez ohlášky. Bohužel bydlíme v řadových domcích, proto jsme se u sousedky (A) nevešli do povinných dvou metrů od hranice pozemku, ale sousedce (A) to nevadilo. Naše druhá sousedka (B) nás ale na stavebním úřadě napadla, že pokud je společná zeď mezi kotcem a boudou, jedná se o jednu stavbu - do vyjímek se nevejdeme a navíc nejsme dva metry od hranice pozemku (teprve tehdy jsme se dozvěděli, že sousedka (A) není majitelem pozemku, je jím stále ještě stavební firma, a s tou se sousedka (B) dohodla, aby také podali stížnost kvůli vzdálenosti od pozemku). Bylo zahájeno řízení o odstranění stavby. Lze zároveň požádat o dodatečné stavební povolení a vyjímku kvůli vzdálenosti od hranice pozemku?
(Kotec nemůžeme zbourat, kocour je dle veteriny zvíře vyžadující zvláštní péči a po zbourání kotce by jsme mu museli sehnat ubytování u jiného chovatele nebo v zoo, nelze chovat v domě.)
Zděnou boudu na nářadí a výběh pro divokého kocoura bude nejspíše možné považovat za dvě samostatné stavby. Z informací, které máme k dispozici není možné učinit jednoznačný závěr, nicméně bude-li bouda s výběhem pro zvíře propojena pouze „konstrukčně“ a nikoliv „komunikačně“ bude možné obě stavby považovat za samostatné. Dle ustanovení § 25 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území musí být vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m. Rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu je možno, s ohledem na charakter zástavby, umístit až na hranici pozemku. Umístění stavby se však děje ve správním řízení a sice formou územního rozhodnutí a vlastník sousedního pozemku by měl být zahrnut do okruhu účastníků řízení, ve kterém může uplatnit své námitky (nesouhlas). Takzvanou „černou stavbou“ tedy například stavbu jež byla provedena nebo je prováděna bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného stavebním zákonem (Váš případ pokud by stavba byla vnímána jako jedna stavba a nikoliv jako dvě nezávislé stavby) lze v případě, že taková stavba není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem dodatečně povolit. Dodatečně lze žádat i o udělení výjimky z výše uvedeného požadavku na odstup stavby od společných hranic pozemků. Pro přesné zhodnocení věci je však potřeba mít k dispozici více informací týkajících se stavu věci.