Dobrý den,
mám rekontruovat starý dům z přelomu století, má tlusté zdi, dvojitá dřevěná okna. Ta bych chtěla zanechat. Má tři kotle, plynový, elektrický a na uhlí. Elektrický a na uhlí jsou na vyhození, plynový je v pořádku a používal se. Ale nechci být závislá jen na jednom způsobu vytápění. Nevím, podle čeho zvolit, jestli jít do nového kotle na tuhá paliva a kterého. Mám zásobu uhlí, ale s tím bych moc do budoucnosti nepočítala, možná na pelety? Jiní mi radí přidat elektrický kotel, nebo čerpadlo, nebo soláry.
Můžete mi poradit, prosím?
Dobrý den,
děkujeme za dotaz
Nejprve pár technických poznámek.
„Tlusté“ zdi nemusejí znamenat, že jsou z tepelně technického hlediska v pořádku. Pokud je dům tak starý a nebyla na něm dosud provedena žádná opatření, bude nejspíše obvodové zdivo provedeno z plných pálených cihel tl. 45 cm. Je-li dům vícepatrový, pak spodní patra mohou mít zdivo silnější. Vlastnost, která charakterizuje míru ochrany konstrukce proti únikům tepla se nazývá součinitel tepelné vodivosti „U“ a pro zdivo z plných pálených cihel má hodnotu zhruba 1,4 W/(m2.K). V porovnání s požadavkem na dnešní stavby 0,3 W/(m2.K) podle stavební normy a pro novostavby podle vyhlášky o energetické náročnosti budov dokonce 0,21 W/(m2.K) je to několikanásobně horší hodnota. Dříve to nevadilo, protože v domech nebylo ústřední vytápění, nevytápěl se celý prostor a topilo se kratší dobu a na nižší vnitřní teploty. Z čísel plyne i důležitost zateplení budov. U starých domů to někdy může být problém, protože mívají členitou fasádu do ulice, ale dvorní strana bývá hladká a dá se snáze zateplit. Podobně strop pod půdou se dá zateplit shora položením minerální vaty nebo naopak podlaha nad sklepem přilepením tepelné izolace zespodu, pokud je to technicky možné. Dvojitá špaletová okna jsou v podstatě dobrým řešením, pokud jsou v dobrém stavu. Lze je ještě vylepšit výměnou skla ve vnějším křídle za izolační dvojsklo. Vyžaduje to místní posouzení s ohledem na únosnost stávající konstrukce oken.
Teď něco ke zdrojům tepla.
Elektřinu ve formě přímotopu (elektrický kotel) bych jako hlavní zdroj tepla nedoporučoval ani po zateplení domu, natož bez zateplení, kvůli vysokým provozním nákladům. Tepelné čerpadlo je možnou alternativou, ale k návrhu je třeba přistupovat pečlivě. Výhodou by bylo alespoň částečné zateplení domu. Problém může představovat stávající otopná teplovodní soustava, zejména velikost otopných těles, aby byla schopna přenést topný výkon tepelného čerpadla do domu při nízkých teplotách topné vody. Návrh vyžaduje znalost hodnoty tepelné ztráty domu a znalost popsaných vlastností otopné soustavy. U tepelného čerpadla vzduch – voda může být problém nalezení vhodného místa pro osazení venkovní jednotky s ohledem na provoz nebo hluk.
Plynový kotel představuje dle mého názoru stále vhodnou alternativu pro zdroj tepla pro vytápění. Pokud je kotel starší, je možno jej časem vyměnit za provedení kondenzační, které může přinést úsporu i v řádu desítek procent ve spotřebě plynu. Jako pojistku v nestabilní době proti náhlému a nekontrolovanému nárůstu ceny zemního plynu je zejména v bytovém domě možno přijmout kombinaci s peletovým kotlem, který využívá paliva vyráběného v tuzemsku. Pelety je možno nakupovat v roční době, kdy jsou nejlevnější. Nutno počítat s tím, že se nejedná o zcela bezobslužný provoz, kdy je třeba občas dosypat palivo z pytlů nebo odstranit popel. Ledaže by se pořídilo velkoobjemové uložiště s automatickou dopravou paliva do kotle. V tom případě je ale nutno počítat s vysokými pořizovacími náklady, prostorem v domě nebo u domu a možností příjezdu cisterny s peletami. Toto řešení se hodí spíše pro případ, že hlavním zdrojem pro vytápění by byl právě peletový kotel. Místo kotle na biomasu je jednodušší použití jako doplňkového vytápění lokálního topidla (lokálních topidel) – kamen. V provedení na kusové dřevo nevyžadují přívod elektřiny.
Solární panely mohou zásadně vylepšit roční bilanci spotřeby energie pro přípravu teplé (užitkové) vody. Samy o sobě vyřeší spotřebu tepla pro vytápění v topném období jen z malé části.
Pro definitivní rozhodnutí by bylo třeba řada dalších informací, zda se jedná o rodinný nebo bytový dům, řadový či samostatně stojící, existence komínů, velikost, ve městě či na venkově, velikost pozemku, věk majitele, plány do budoucnosti, osobní preference, místní předpisy, atd.
Pro vytápění kombinovat nanejvýš dva zdroje, z toho jeden obnovitelná (dřevo, pelety)
Pro přípravu teplé vody taktéž, hlavní zdroj a FV elektrárna.
Pro řadový bytový dům ve městě bych volil pro vytápění plynový kotel, s případnou rezervou s kotlem na biomasu, spíše automatický (peletový).
Pro samostatně stojící rodinný dům tepelné čerpadlo vzduch-voda a lokální topidlo na biomasu.
Podle možností financování ještě:
v obou případech zvážit alespoň dílčí zateplení, případě tepelného čerpadla bude pravděpodobně nutné.
V obou případech instalace FV elektrárny pro vlastní spotřebu.
V případě tepelného čerpadla vzduch-voda volit v kombinaci s FV elektrárnou tzv. účinné zapojení.
V případě tepelného čerpadla a dostatečné plochy pozemku volit provedení se zemním kolektorem.
Na řadu popsaných variant lze získat podporu z dotačního programu Nová zelená úsporám.
S pozdravem
Ing. Zdeněk Krejčí