Dotaz:
Dobrý den,
Rád bych se informoval jako úplný laik, podle přiloženého plánku mám v domě přízemní byt,dům je z roku 1904,dříve dílna, který jsme adaptovali na byt s vidinou pronájmu. Ale…ačkoli jsme provedli výkop za domem kam nás skalní masiv pustil tzn. do výše stropu přízemního bytu a instalovali drenáž (přístup techniky je zcela ne možný) provedly výstavbu vnitřních příček odvětrávacími průduchy mezi, aplikovali sanační omítky a štuky,nové podlahy s izolační vanou tak se stává, že v zimních měsících je vše jak má být. Ovšem letních měsících s příchodem teplých dní okolo 30 stupňů celsia a nebo za počasí podobné dnešním dnům, kdy vytrvale prší a vlhkost je vysoká se v bytě pravděpodobně stává, že je vzduch chladnější a nestačí se teplotní rozdíly vyrovnat ani pří nonstop větrání a vlhko se mi vysráží právě na stěnách tak silně až se na dlažbě podlahy tvoří kaluže.stěny jsou viditelně mokré a přijde mi jako by voda zpoza domu prosakovala zdí.Myslím, ale že se jedná o kondenzát. Dle mého názoru není technicky možné provést totální odvodnění pod základy domu. Proto mne zaujala vaše prezentace zařízení.Dostávám mnoho nabídek jednotlivých firem jak aplikovat právě jejich izolační produkt a po pravdě řečeno nikdo mi nedokáže dát záruku, že právě jejich aplikace bude konečné řešení.( např. aplikace 1mm stěrky Q-THERM mající vlastnost vzdušnosti,tepelné izolace neprostupnosti vody) logicky všichni pokrčí rameny po otázce zda se kondenzovaná voda pouze nepřesune na nátěr stěrky. Potřeboval bych někoho kdo skutečně dané problematice rozumí,podíval by se na situaci a řekl ano je třeba zajistit tak a tak problém je vyřešen. Zapojil jsem se i do diskusí na internetu a z mnoha názoru je jeden,který hovoří právě o instalaci klimatizace. Přijde mi to jako nejefektivnější a logické řešení s malou poznámkou. Pokud mám v domě vytápění pouze přímotopy a sálavými panely je energeticky náročné v zimních měsících a pokud budu používat klimatizaci 20 hodin denně tak na účel bytu pronájmu mohu zapomenout neb energie potřebná na provoz klimatizacemi vychází 9.6 KW X 2,30 kč X 30 dní = 670 kč za jednu klimatizační jednotku. Je otázka zda by po vysušení jednotka pracovala dle potřeb třeba jen pár hodin denně podle počasí. Nevím nejsem v tomto oboru znalec a možná mylně přemýšlím a právě Vy osvětlíte situaci a řešení. Rád bych se také přijel z Vrchlabí podívat, ale myslím že v suchém domě na rovině vše vypadá ideálně než v praxi ve skutečném vlhkém domě…
Pro detailní posouzení situace by bylo potřeba vidět stav na místě. Z Vašeho popisu vyplývá, že se z největší pravděpodobností jedná o kondenzát.
Objekt zapuštěný pod terén v kontaktu se skalním masivem má velkou tepelnou setrvačnost. Masivní stěny si tedy prakticky po celé letní období udržují nízkou teplotu. Ke kondenzaci nedochází v zimě, kdy vnitřní vzduch vytápěný elektrickými přímotopy a sálavými panely bude mít velmi malou relativní vlhkost. Naopak v letním období, prakticky od prvních jarních teplých dní, je vlhkost vzduchu vysoká. Přestává se topit a situaci výrazně zhorší intenzivní větrání, kterým se často dělá právě za účelem jednak ohřátí místností a vyvětrání vlhkosti. Výsledkem je opačný efekt. Obdobný problém byl například řešen v masivních hradech, například v obytné věži Karlštejna. Zde kondenzace vlhkosti obsažené v jarním vzduchu ničila pozlacení a fresky v kapli. Obdobně na promrzlých chalupách, které se v zimě nevyužívají a na jaře vnikne teplý vzduch dovnitř se často setkáváme s loužemi na keramických a chladných podlahách. Obdobně je tomu za deštivých dní. Například začátkem letošního deštivého léta se pohybovala vlhkost vzduchu nad 90%.
Prvním krokem, který lze udělat, je sledování vnitřní vlhkosti vlhkoměrem. Domácí vlhkoměr s teploměrem a digitálním číselníkem lze pořídit za několik stovek. Pokud bude v zimě vlhkost pod 50%, možná i měně a naopak v létě stoupat nad 70% až 90%, považoval bych to za průkaz příčiny kondenzace. V kombinaci s naměřenou teplotou lze pak z grafu teploty rosných bodů (je to fyzikální tabulka, kterou lze získat i z dostupné literatury nebo učebnic) určit, při jaké teplotě povrchu dojde ke kondenzaci. Inkriminované plochy musejí být jistě i na dotek rukou výrazně chladné. Přesto vlhkost zatékáním, nebo alespoň částečný vliv, nelze úplně vyloučit. Obzvláště za dlouhodobého deště může po skále stékat množství vody, které drenáž nestačí odvést a někde se to projeví. To je však velmi obtížné zhodnotit.
Pokud jde o nátěr Q-therm, jedná se o materiál, který dle údajů výrobce odráží tepelné záření zpět do místnosti a snižuje míru jeho pohlcování zdivem. V praxi by to mělo znamenat, že po nanesení příslušné vrstvy stěrky na vnitřní povrch zdiva tato vrstvička odrazí část vyzářeného tepla zpět do interiéru (výrobce udává až 80 %) a nedovolí jeho únik do zdiva. To by mělo způsobit zvýšení teploty povrchu v místnosti, ale myslím, že to bude fungovat spíše v zimě. Pokud by ke zvýšení teploty povrchu po nanesení materiálu nastalo i v období mimo vytápění, mohlo by to teoreticky oddálit okamžik kondenzace. Účinek bude spíše nejistý. Vhodnějším řešením by však dle mého názoru bylo, pokud se to potvrdí na základě sledování relativní vlhkosti vnitřního vzduchu, osazení vzduchotechnické jednoty s odvlhčovačem, která bude schopna snižovat vlhkost vzduchu. Aby byly sníženy provozní náklady, bude jistě možné chod jednotky regulovat na základě hodnot teplotního a vlhkostního čidla. Doporučuji proto obrátit se na specialistu v oboru vzduchotechnických zařízení, ať už projektanta, nebo dodavatele odvlhčovacích a vzduchotechnických zařízení. Návrh zařízení musí být doložen výpočtem. Bylo by zbytečné osazovat předimenzované zařízení, které by mělo vysokou spotřebu elektrické energie a vedlo by ke zbytečnému přesoušení vzduchu.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den pane Jurčíku, děkuji za Váš dotaz.