Dobrý den, chtěl bych se zeptat na možnosti řešení vodovodní přípojky vedené přes můj pozemek. V květnu 2007 jsem koupil pozemek, na němž chci stavět rodinný dům. Ve smlouvě mám napsáno,že pozemek je bez jakýchkoli věcných břemen. Na podzim jsem zjistil, že přes můj pozemek zrovna v místě kde chci stavět vede sousedovi vodovodní přípojka, která se tedy musí přeložit, na tom jsme se se sousedem shodli. Jedná se teď o to, kdo přeložku zaplatí. Přípojka byla zbudována někdy v roce 1992, písemné povolení k její stavbě se nikde nenašlo, stavební úřad při vyšetřování získal pouze ústní vyjádření bývalého starosty obce,že se o provedení přípojky na zastupitelstvu mluvilo. Stavební úřad přípojku označil jako ne černou,ale nepovolenou a doporučil nám se buď dohodnout o rozdělení nákladů na přeložku nebo soud. Jak mohu souseda přimět, aby si přeložku zaplatil sám? Připadá mi krajně neslušné chtít po mně, abych mu platil přípojku na svém pozemku, o kterou ani nestojím. Chtěl bych se nejlépe soudnímu sporu vyhnout,neboť by pro mne znamenal oddálení stavebního povolení. Jak tedy mohu postupovat a v případě, že by na soud přece jen přišlo, jaké mám šance, že dosáhnu soudního příkazu odstranění stávající přípojky z mého pozemku? Soused se totiž pořád ohání vydržovacím právem,ale jak může přípojku vydržet,když písemně původní majitelkou povolena nebyla? A ješte malý poddotaz, vydržovací právo se počítá od doby zbudování přípojky, nebo od doby,kdy jsem se já jako majitel pozemku o přípojce dozvěděl? Omlouvám se za rozsah,chtěl jsem situaci popsat co nejpodrobněji a předem moc děkuji za odpověď.
Dobrý den,
předně je třeba konstatovat, že prodávaný pozemek pravděpodobně trpěl vadou v podobě předmětné vodovodní přípojky. V případě zjištění konkrétních náležitostí kupní smlouvy by bylo případně možné uplatňovat po prodávajícím nároky z odpovědnosti za vady prodané věci dle občanského zákoníku, kterými by mohla být i sleva ve výši nákladů za přeložení přípojky.
Ohledně mimosoudního řešení sporu lze postupovat dle stavebního zákona a dát stavebnímu úřadu podnět, aby v souladu s § 129 stavebního zákona zahájil řízení o odstranění stavby. Předpokladem pro tento postup musí být skutečnost, že předmětná vodovodní přípojka je provedena bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného tímto stavebním zákonem anebo v rozporu s ním.
V soudním řízení by předmětná situace byla řešena na základě ustanovení § 135c občanského zákoníku, který stanoví podmínky rozhodnutí o odstranění stavby na náklady toho, kdo stavbu zřídil, pokud je postavena na cizím pozemku. Pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí. Soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě. Ohledně dotazu na úspěšnost předmětné žaloby by bylo třeba analyzovat konkrétní podmínky případu.
K vydržení je třeba uvést, že podstatná pro předmětný případ bude dobrá víra zřizovatele vodovodní přípojky, tedy, že předmětnou přípojku zřídil zcela v souladu s právem. Dobrá víra je přesvědčení subjektu právního vztahu o tom, že jeho jednání je v souladu s předpoklady jednání po právu, a to podle jeho subjektivních znalostí faktického stavu i objektivně známých skutečností, které mohl a měl vědět. Pokud pak byla stavba zřízena bez příslušného povolení, tak soused pravděpodobně v dobré víře nebyl.
Obecně je poté pro vydržení věcného břemene třeba desetileté doby, která počíná běžet dnem, kdy začne být právo vykonáváno.