Dotaz: Dobrý den,bydlíme v rodinném domě postavený v r.1975.Posledních asi 5let se nám v prvním patře na severní straně v obou místnostech objevuje mokvání a plíseň v zimních měsících. Doposud jsme to řešili savem a teplovzdušným ventilátorem. V desátem měsíci min.roku jsme vyměnili okna za plastové a tudiž více větráme,ale i tak máme plíseň. Chtěl bych se zeptat ? V dubnu tohoto roku,budeme zateplovat ,zbavíme se výše uvedených problémů? Kolika centimetry zateplit?
Děkuji a přeji hezký den Šonovský
Vámi popisovaný problém je častý. Zavlhnutí stěn a tvorba plísní ve většině těchto případů zpravidla souvisí s nedostatečnou tepelně izolační schopností obvodového zdiva. Velmi často se problém objevuje v místě tepelných mostů – to jsou místa, kde je konstrukce obvodové stěny nějak oslabená z hlediska tepelné izolace, například uložení konstrukce stropů, nebo rohy a kouty místností. Rovněž severní orientace, které více prochládají a nejsou osluněné jsou časté.
Princip kondenzace vodní páry na povrchu vnitřních omítek spočívá v tom, že vlhkost obsažená ve vnitřním teplém vzduchu se sráží na chladném povrchu vnitřních stěn. Teplota na povrchu stěny není v každém místě stejná. Zpravidla v rozích místností je nižší. Stejně tak například v místě železobetonových překladů nad okny, v uložení stropů, kde je železobetonový věnec apod. Pokud je teplota povrchu na omítce nižší než teplota rosného bodu vodní páry obsažené ve vzduchu, dojde ke kondenzaci. Jedná se o podobný efekt, jako když se orosí nádobí vyjmuté z lednice. K výskytu plísní a kondenzaci dochází v zimním období, kdy venkovní stěna o nedostatečných tepelně izolačních vlastnostech promrzá a naopak teplý vzduch ve vytápěné místnosti obsahuje velké množství vlhkosti. Aby k tomuto jevu nedocházelo, je nutno zvýšit teplotu stěny na vnitřním povrchu. Řešením je zde zvýšení tepelné izolace stěny, tedy provedení dodatečného zateplení.
Dům postavený v roce 1975 nemá z pohledu současných požadavků na tepelný odpor konstrukce a úspory tepla při vytápění požadované vlastnosti. Nezmiňujete sice materiál stěny ale jistě to tak bude. Zajímavé je, že problém s plísní se začal vyskytovat až v posledních několika letech. To bude mít svou příčinu, která se může zdát na první pohled málo významná, nicméně k ovlivnění vnitřního klimatu, tedy teploty a vlhkosti v bytě, to mohlo být dostačující. Může to být měna režimu vytápění. Například se vytápí na nižší teplotu a méně se větrá. Může to být větší zdroj vlhkosti v bytě, který tam dříve nebyl. Výměna oken za plastová nebo dřevěná typu Euro s dobrým těsněním také často výrazně zasáhne do původního „bezproblémového stavu“. Někdy stačí i osazení nového těsnění. Původní okna zdaleka netěsnila jako nová současná. To sice znamenalo únik tepla, ale zároveň to bezpečně zajistilo hygienicky nutnou výměnu vzduchu, aby nedocházelo ke zvýšení vlhkosti.Plastová okna se silikonovým těsněním mohou mít při úplném zavření až nulovou infiltraci, takže spárou mezi rámem a křídlem vzduch prakticky neprochází. Pokud není dostatečně využívána mikroventilace (vícepolohové kování, které umožňuje pootevření okna tak, by jen částečně těsnilo), dochází v nevětraných místnostech ke zvýšení relativní vlhkosti vzduchu. To má za následek zvýšení teploty rosného bodu – to je výše zmíněná teplota na vnitřním povrchu stěny, při které zde dojde ke zkondenzování vzdušné vlhkosti. Mokré místo pak váže spóry plísní.
Pro posouzení konkrétní situace by bylo nutno mít k dispozici více údajů o vlhkosti a teplotě v bytě, konstrukci obvodových stěn a rovněž je vhodné vidět situaci na místě. Někdy je příčinou i něco zcela jiného, například zatékání apod. Nicméně pokud se jedná skutečně o špatnou izolaci stěn, pak provedení vnějšího zateplení a následná důsledná sanace napadených míst většinou k odstranění problému vede. Rovněž lze doporučit ověření stavu klimatu ve Vašem bytě osazením a vyhodnocováním teploměru a vlhkoměru. Bylo by vhodné ověřit, jaká je vlhkost vzduchu. Pokud relativní vlhkost roste nad 60 až 70 %, není to dobře, měla by být na 45% až 40%.
Návrh tloušťky dodatečného zateplení by měl vyjít z posouzení stávající stěny a požadavků normy. Ty stanovuje současná platná norma ČSN 73 0540-2. Norma rozlišuje dvě hodnoty součinitele prostupu tepla a to - požadovanou a doporučenou. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou zeď 0,38 (W/m2.K). Hodnota doporučená je pro zdivo obvodové z cihel 0,25 (W/m2.K). Vzhledem k rostoucím cenám energií doporučujeme, aby v případě dodatečného zateplení byla již naplněna hodnota doporučená, tedy 0,25 (W/m2.K).
Nejčastěji se doporučená tloušťka dodatečného zateplení pohybuje kolem 12 až 14 cm. Pokud jde o odstranění tepelného mostu a problému s kondenzací a plísní, postačilo by i méně. Rozhodně je ale lépe již uvažovat s větší tloušťkou izolace a to především s ohledem na úsporu tepla při výtápění. Je dobré si uvědomit, že zvýšená investice znamená nárůst ceny o tloušťku vlastního polystyrénu, ostatní komponenty zateplovacího systému platíte tak jako tak.
Důležitou věcí u zateplení staršího domu polystyrénem je ještě otázka vlhkosti stávajícího zdiva. Pokud je zdivo namáhané vlhkostí ze základů, kontaktní lepené zateplovaní systémy se nedoporučují. Bylo by vhodné v případě pochyb nechat vlhkost zdiva změřit z odebraných vzorků. Tuto službu zpravidla poskytují dodavatelé zateplovacích systémů v rámci dodávky materiálu. V případě vyšší vlhkosti a salinity lze například použít systém děrovaných EPS desek Baumit Open S se sanačním efektem, ale zase jen do určité hranice vlhkosti.
Plochy omítek uvnitř napadené plísněmi však bude nutno velmi důsledně sanovat. Často je nutno štuky i odstranit, u menších ploch napadení postačí oškrábání (především všech hlinkových vrstev) a použít vápenný štuk s přísadou chemie a vápennou malbu.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den pane Šonovský, děkuji za Váš zajímavý dotaz.