Dotaz: Dobrý den!
Jako řada Vašich čtenářů a klientů mám i já dotaz ohledně plísní za kuchyňskou linkou (stěna i kuchyňská linka), ale také stěnou, která s kuchyní sousedí.
Vysvětlím: Domek byl používán hosty převážně v zimním období, vloňském roce zjara jsem se nastěhovala a byt dozařídila - nová lednice (volná) a trouba (vestavěná). Do chodby jsem přidala botník. Po zimní sezóně, když jsem dělala jarní úklid jsem si při vyklízení botníku všimla, že mi plesniví zadní část botníku. Odsunula jsem botník a na zdi (chodba a koupelna), byla tmavě zelená plíseň. Stěnu jsem ošetřila Savem proti plísním a nechala ji větrat. Po týdnu jsem botník nasunula (bez zadní stěny) zpět. Asi po měsíci se tam plíseň objevila znovu.
Po dalších dvou měsících, při vyklízení skříněk v kuchyni, jsem si všimla zelené mapky ve skříňkách okolo vestavěné trouby. Jednalo se také o zadní (tvrzený kartón, nebo jaký je to materiál).
Přes zimu je v bytě okolo 19-22C, teď v létě okolo 18-20C, záleží na venkovním počasí, protože netopím. Připomínám, že v kuchyni je nad sporákem digestoř, která nemá komín. Páry tedy asi cikulují. Z vestavěné horkovzdušné trouby by měla pára měla odcházet okolo dvířek ven.
Může problém s plísněmi v přízemí domku souviset s vestavěnou horkovzdušnou troubou?
Místa mohu nafotit, ale obávám se, že to nebude zcela viditelné, stěny jsou po ošetření Savem.
Mockrát děkuji za radu!
Zdraví BlanKa
Velmi často se problém objevuje v místě tepelných mostů – to jsou místa, kde je konstrukce obvodové stěny nějak oslabená z hlediska tepelné izolace, nebo v rohu či návaznosti vnější a vnitřní stěny. Pak se problém často objevuje i na vnitřních stěnách vlhčích, tedy většinou starších domů, nepříliš dobře větraných, nebo sousedících s chladným prostorem (s chodbou, schodištěm apod.). Zde problém nastává na jaře, kdy na chladných površích kondenzuje vlhkost z teplého venkovního vzduchu. Vždy to ale začíná tam, kde je stěna zastavěná nábytkem a není umožněno proudění vzduchu kolem stěny.
Tvorbu plísně vždy ovlivňuje několik faktorů. Jednak je to povrchová teplota omítky, na které ke kondenzaci dojde, dále teplota v místnosti a vlhkost vzduchu.. Pro účinný zásah vedoucí k odstranění plísně je potřeba pochopit příčinu. Plísně se uchytí v místech povrchu omítky, kde dojde ke kondenzaci vlhkosti (vodní páry) obsažené ve vnitřním vzduchu. Princip kondenzace vodní páry na povrchu vnitřních omítek spočívá v tom, že vlhkost obsažená ve vnitřním teplém vzduchu se sráží na chladném povrchu vnitřních stěn. Teplota na povrchu stěny není v každém místě stejná. Zpravidla vždy v rozích místností je nižší, dále v místech tepelných mostů. Pokud je teplota povrchu na omítce nižší než teplota rosného bodu vodní páry obsažené ve vzduchu, dojde ke kondenzaci. Jedná se o podobný efekt, jako když se orosí nádobí vyjmuté z lednice. K výskytu plísní a kondenzaci dochází v zimním období, kdy venkovní stěna o nedostatečných tepelně izolačních vlastnostech promrzá a naopak teplý vzduch ve vytápěné místnosti obsahuje velké množství vlhkosti. Aby k tomuto jevu nedocházelo, je nutno zvýšit teplotu stěny na vnitřním povrchu. Řešením je zde zvýšení tepelné izolace stěny, tedy provedení dodatečného zateplení.
Při běžných teplotách kolem 20°C bývá hlavní příčinou kondenzace vysoká relativní vlhkost vzduchu Při ne úplně správném větrání může stoupat nad 70%, 80% a více. Vliv na vlhkost má cirkulační digestoř, která páry z vaření neodvádí z místnosti, nedochází tedy k větrání v místnosti. Horkovzdušná trouba může být velkým zdrojem vlhkosti. V letním období, kdy se netopí a občasným větráním se do místnosti dostává velice vlhký vzduch (deštivé dny apod., vlhkost až 90%), pak vlhkost kondenzuje na chladných vnitřních zdech, nebo i nasákavých částech nábytku. To jsou často sololitové zadní díly vestavěného nábytku, kde právě zadní část je z vláknité dřevěné hmoty.
Odstranění rozjeté plísně je velmi obtížné. Protiplísňový nátěr je dočasné opatření. Plochy omítek napadené plísněmi je nutno velmi důsledně sanovat. Odstranit štuky, někdy i celé omítky. Nové je doporučeno provést sanační, výmalby prodyšné, jen vápnem. Někdy toto k delšímu odstranění plísně postačí. Avšak nábytek u zdi vždy velmi situaci zhoršuje. V těchto místech musí být zeď volná, aby kolem ní mohl proudit vzduch. Pokud to nejde, nutno sledovat vlhkost v místnosti vlhkoměrem, v zimním období pak tedy zvolit optimálnější režim větrání. U napadených zadních stěn skříněk tyto vyměnit za nenasákavé (plast) a pokusit se odsadit linku.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den paní Kučerová, děkuji za Váš dotaz.
Plísně se nejčastěji objevují jednak v zimě na vnějších stěnách, kde to souvisí s nedostatečnou tepelně izolační schopností obvodového zdiva.