Dotaz: Dobrý den, bydlíme v přízemním bytě cihlového domu. Máme rohový byt. Pod našim bytem jsou nevytápěné sklepní prostory. Při teplotách pod 0 máme problém s tvorbou plísní ve spodních rozích a za nábytkem přistavěným blízko ke stěně. Můžete nám poradit jakým způsobem zamezit tvorbě plísní? Vnější zateplení stěny ostatní nájemníci odmítají a z vnitřního zateplení máme obavy. Uvažujeme o tom, že zasekáme do spodní části stěny těsně nad podlahou trubku, která by byla napojena na radiátor a tím by byla ohřívána. Myslíte že prohřátím stěny v kritických místech zabráníme kondenzaci par a následné tvorbě plísní? Neobjeví se pak plíseň jinde? Předem děkuji za Váš názor.
Vznik plísní na stěně je vždy podmíněn současným výskytem vlhkosti. Prvým krokem ke snížení vlhkosti je proto snížení množství vodní páry ve vnitřních prostorách bytu dostatečným větráním a odstraněním zdrojů vlhkosti, pokud je to možné, kterými jsou např. akvária, květiny, sušení prádla v bytě apod.
Pro odstranění vlhkosti z vodní páry kondezující na chladných místech obvodových stěn lze použít vnitřní tepelnou izolaci pouze po podrobném výpočtu, který by vyloučil možnost kondenzace ve zdivu nebo mezi zdivem a tepelnou izolací. Výhodnější by byly dodatečné tepelné izolace na venkovní straně stěn. V současné době jsou v rámci programu „Zelená úsporám“ poskytovány dotace i na částečné zateplení budov, které by při splnění požadovaných podmínek přineslo úspory na nákladech na vytápění pro Vás i pro ostatní obyvatele. Izolacemi by se odstranila i kondenzace na těch místech obvodových stěn, na kterých je povrchová teplota nižší než bod kondenzace.
Částečné zlepšení by mohla přinést i tepelná izolace stropu sklepa např polystyrénem. Zaavedení trubky připojené na oběh topné vody, kterou by byla vyhřívána vnitřní plocha venkovní stěny je netradičním řešením. Teplota vnitřní části stěny by se tím nepochybně zvýšila a ke kondenzaci v těchto místech by již nedocházelo. Pokud by povrchová teplota stěn nikde nebyla pod rosným bodem, nedocházelo by ke kondenzaci.
Při připojení topné trubky ve stěně na otopnou soustavu by se změnily tlakové poměry v otopném systému a je možné, že by bylo nutno provést nové seřízení tak, aby všechna topná tělesa hřála rovnoměrně. Bylo by i složitější účtování odebraného tepla
Obdobně by bylo možno použít elektrický topný kabel, jehož instalace do stěny by byla nepochybně jednodušší než připojení trubky na otopnou soustavu.
Pro realizaci tohoto řešení je nutno vzít v úvahu, že nezanedbatelná část dodané energie by v obou případech byla vyzářena stěnou do okolního venkovního prostoru. Toto řešení je tedy energeticky nevýhodné. Je možno je použít jako velmi provizorní do doby zlepšení tepelně-izolačních vlastností obvodových stěn.
Ing. Jaroslav Winkler
energetický poradce ECČB
Dobrý den paní Dobrušová. Děkuji Vám za zájem o naše poradenství a k Vašemu dotazu uvádím: