Dotaz:
Dobrý den, po rozvodu jsem získala právo užívat byt, který manžel získal před manželstvím, do zajištění náhradního bydlení (byt byl původně družstevní, po rozvodu si ho bývalý manžel převedl do vlastnictví. Poté byt prodal, což jsem si musela zjistit sama na výpisu z KN, a já kontaktovala sama nového majitele. Ten se mnou i přes mou písemnou výzvu vůbec nekomunikoval. Začala jsem mu tedy zasílat poplatky za služby, spojené s užíváním bytu na jeho adresu složenkou, zbylou částku (tvorba dlouhodobé zálohy, společné prostory,....) ukládám na zvláštní účet. Tento nový majitel na mě nyní (po roce a půl) podal žalobu a byl vydán platební rozkaz na 200 tis. Kč s tím, že požaduje od data koupě bytu nájemné 13 tis. Kč. Nikdy mě nekontaktoval a žádnou nájemní smlouvu se mnou neuzavřel, ani mi žádnou nanabídl. Nevím, jak se mám bránit. Mam ještě 1 nezletilou dceru v péči (druhá je již dospělá, ale bydlí stále se mnou). V bytě bydlím cca 20 let (z toho 12 let s bývalým manželem a dvěmi dcerami). Zdá se mi, že tento způsob odporuje dobrým mravům a že se takto chce nový majitel zbavit povinnosti mi poskytnout náhradní byt. Jsem v zoufalé situaci a prosím Vás o radu, zda je možné se nějak bránit?
Děkuji za odpověď. Š.R.
Vážená paní Rybenská,
k Vašemu dotazu uvádíme následující:
Po rozvodu manželství zůstal družstevní byt Vašemu bývalému manželovi, přičemž Vy jste zároveň získala právo byt užívat do té doby, než Vám váš bývalý manžel zajistí náhradní bydlení. Následně Váš bývalý manžel získal byt do osobního vlastnictví a tento byt v mezidobí prodal jiné osobě, aniž by Vás o tom jakkoliv uvědomil.
Ve Vašem případě je nutno zodpovědět 2 otázky:
1)Povinnost se vystěhovat a vyklizení bytu.
Uvádíte, že vydáním platebního rozkazu se nový vlastník bytu snaží zbavit povinnosti poskytnout Vám náhradní byt. Pokud jde o otázku Vašeho vystěhování a vyklizení bytu, nejste povinna se z bytu vystěhovat, dokud Vám nebude zajištěno náhradní bydlení. Tuto povinnost měl jednak Váš bývalý manžel, jelikož však byt prodal, přechází tato povinnost ve světle stávající judikatury na nového vlastníka bytu. Tento má povinnost zajistit Vám náhradní byt.
2) Platební rozkaz na zaplacení nájemného požadovaného od doby koupě bytu novým majitelem. Obecně platí, že pokud byt užíváte, jste povinna hradit nájemné na základě nájemní smlouvy. V případě, že smlouva uzavřena není či skončila, je pronajímatel oprávněn požadovat za užívání bytu úhradu za užívání bytu ve výši nájemného. Pokud nájemní smlouva uzavřena nebyla, má vlastník bytu nárok na nájemné, které odpovídá ceně obvyklé v daném místě a čase (tzv. tržní nájemné).
Pronajímatel má tedy nárok na nájemné, které požaduje.
Samozřejmě jsou zde skutečnosti k vašemu prospěchu, tedy že jste měla snahu se s ním spojit, přičemž on nereagoval, neposkytoval Vám součinnost. Nicméně platí, že nový vlastník má právo za užívání bytu za tzv. tržní nájemné, jeho žaloba je tedy oprávněná.
Ve Vašem případě tedy nyní první řadě podejte včas (do 15 ode dne doručení platebního rozkazu) odpor, ve kterém na svoji obranu uveďte skutečnosti na vaši obranu, tedy že jste se snažila dohodnout na nájmu, on nereagoval a hlavně, že Vám nebyla oznámena změna vlastnictví k pronajaté věci a tedy jste vůbec nevěděla, že je vlastníkem někdo jiný.(Dle ust. § 680 občanského zákoníku, dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, je nájemce oprávněn zprostit se svých závazků vůči dřívějšímu vlastníkovi, jakmile mu byla změna oznámena nebo nabyvatelem prokázána). Na podporu svých tvrzení musíte doložit a navrhnout důkazy. Tyto skutečnosti svědčící ve Váš prospěch by mohly mít vliv na Vám uložené povinnosti náhradit protistraně náklady řízení, tedy v tom smyslu, že nejste povinna hradit náklady řízení, neboť jste soudní řízení nezavinila (chtěla jste se dohodnout, on nereagoval atd.)
Při uvedené analýze bylo vycházeno ze sdělených skutečností. Pro podrobnější analýzu či zvážení dalšího postupu by bylo potřeba znát podklady a bližší informace o dané konkrétní záležitosti.