Dobrý den,
bydlíme v Praze, ale vlastníme v horách malý rodinný dům, který je však přihlášen jako rekreační stavba. Pozemek na jedné straně domu je dlouhý ještě 6 m a my chceme stavbu o těch 6 metrů prodloužit-tudíž až na hranici našeho pozemku. Vedle však stojí jiný dům, který má na straně k nám veliká okna a jeho vzdálenost od hranice pozemku tvoří bezmála 1-2 metry. Dům sousedů je v chatrném stavu a existují dohady, že snad je ta stavba (nebo alespoň její část otočená k nám) postavena načerno.
Ale to snad není tolik podstatné. Má otázka zní, zda je možné přístavbu provést?
Děkuji a hezký den, N. Shalek(ová)
Dobrý den,
K Vašemu dotazu uvádím následující:
Dle ustanovení § 25 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, vytvářejí-li stavby pro rodinnou rekreaci mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10 metrů.
Při úvaze o nové přístavbě je zde tedy potřeba přihlédnout k tomu, v jaké vzdálenosti od hranice je postavena stavba na sousedním pozemku.
U sousedícího domu, který zmiňujete, je důležité vědět, jaké znění zákona platilo v době, kdy se o dané stavbě rozhodovalo. V půli sedmdesátých let tyto pravidla určovala prováděcí ministerská vyhláška č. 83/1976 Sb., později byly limity pro odstupy sníženy její novelizací v roce 1992, od roku 1998 je upravovala prováděcí vyhláška č. 137/1998 Sb. Pravidlo 10 metrů odstupu jednotlivých staveb se vyskytuje i v těchto dřívějších úpravách, dalo by se říci, že nynější vyhláška č. 501/2006 Sb. toto pravidlo převzala.
Dle vašeho popisu má tento dům vašim směrem obrácené okna - dle součastného znění §3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn. Je vhodné upozornit na to, že vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace (§25 odst. 8 ).
Vyhláška uvádí v § 26, že z výše zmíněných odst. 3, 4 § 25 lze udělit výjimku, a to za splnění podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona. O výjimce z obecných požadavků na využívání území pro územní řízení rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci.
Je-li sousední dům opravdu stavbou postavenou bez příslušných povolení, podle § 129 odst. 1 písm. b) zák. č. 183/2006 Sb., stavebního zákona stavební úřad nařídí vlastníku stavby odstranění stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného tímto zákonem anebo v rozporu s ním. Z následujícího § 129 odst. 3 však vyplývá, že pokud stavebník nebo její vlastník požádá o její dodatečné povolení a předloží podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Bude-li stavba dodatečně povolena, řízení o odstranění stavby bude zastaveno.