Dotaz: Dobrý den,
dovoluji si Vás touto cestou požádat o radu.
Čeká mě rekonstrukce 100 let starého domu ze smíšeného zdiva, který trápí vzlínající vlhkost. Tu bych chtěl řešit odvětráním podlah a k tomu směřuje i můj dotaz. Stávající úrovně podlah jsou oproti venkovnímu terénu 350mm výše. Podlahy jsou betonové, takže jejich celkové vykopání dle mého soudu je neekonomické a zbytečné. Návrh je vykopat pouze kanály podél zdí a do nich do kamenného násypu vložit děrované "husí krky", které budou mít sání na obvodovém zdivu a výdech do prázdného komínového průduchu. Na stávající betonovou podlahu přijde hydroizolace, tepelná izolace a další vrstva betonu, čímž stávající podlahy se zvednou o cca 150mm, což je z hlediska dalších konstrukcí možné. Bude z hlediska odvětrání podlah/zdí tento způsob dostačující?
Úvaha o postupu vlhkosti je taková, ze vzlínající vlhkost narazí na hydroizolaci a pokud nebude moci jíti nahoru, půjde podél vodorovné hydroizolace ke zdím, kde již bude kanál, vyplněný kamenným násypem s větracím potrubím, které vlhkost odvede mimo objekt. Je tato myšlenka správná?
Vámi popisované řešení odvětrání spodní stavby domu podél obvodových zdí je v zásadě správné a i možné provést. U velmi vlhkých staveb je vhodnější celoplošná sanace podlah, nicméně řešení podél stěn bývá postačující.
Předpokladem dobré funkce systému bude dostatečné proudění vzduchu větracím kanálem podél zdi. Zde jsou důležité následující věci:
1. Délka jednotlivých větví by měla být přibližně stejná, tj.přizpůsobit tomu rozmístění přívodních mřížek v soklu. Je vhodné, aby každá větev měla svoji mřížku, aby nedocházelo k nerovnoměrnému rozložení proudění vzduchu.
2. Přívodní mřížka musí mít dostatečný průtoční profil – žaluziové plastové typové mřížky mají úzké štěrbiny a husté síťky a příliš se nehodí. Optimální je přívod cca. Ø 120 mm s nerezovou síťkou profilu drátu cca 1 mm a oka alespoň 8 mm. Osazení cca 30 cm nad terén, nutné lomy a vedení ve zdi z plastové trubky a kolen 90°.
3. Profil větracího děrovaného flexibilního potrubí 125 mm. Od přívodu směrem k zaústění do komínu má potrubí v obsypu štěrkem mírně stoupat. Štěrkový obsyp z čisté frakce 32-63 bez jemných příměsí.
4. Jednotlivé větve do komínu zaúsťovat postupně po výšce – vždy každá další o 30 cm výše než předchozí. Do běžného profilu komínu 15/15 cm zaústit 3, max. 4 potrubí – průřezové plochy by měly cca odpovídat. U komínů většího průřezu ochránit nahoře stříškou proti dešti.
Variantním a z hlediska odvlhčení zdi účinnějším řešením je pak vyzdění větracího kanálku o profilu cca 20/20 cm, například z cihel.
Protože se patrně jedná o vytápěné prostory, musí navržená tepelná izolace podlahových konstrukcí odpovídat požadavkům platné normy ČSN 73 0540-2/Z1 z roku 2005 a následných novel 2007. Uvedená norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Pokud se jedná o prostory nepodsklepené, požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro podlahu na terénu je 0,6 (W/m2.K), hodnota doporučená je 0,4 (W/m2.K). Není-li řešen tepelný most u obvodové stěny, je nutno v pruhu 1 m použít hodnoty pro obvodovou stěnu, což je 0,38 (W/m2.K) a hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K). To je Váš případ, neboť sokl prochládá.
Prakticky to znamená použít tepelnou izolaci z polystyrénu (běžný polystyrén má součinitel tepelné vodivosti λ 0,045 W/m.K) ve vnitřní ploše o tloušťce min. 8 cm. V pásu podél obvodových stěn to ale bude málo. Řešením je zde použít dražší, ale z hlediska izolace kvalitnější desky na bázi extrudovaných polystyrénů nebo polyuretan. Ty při součiniteli λ 0,029 W/m.K zajistí při 8 cm tloušťky alespoň splnění požadavku normy. Pro splnění doporučení by bylo nutno tloušťku tepelné izolace zvýšit alespoň na 12 cm. Vzhledem k tomu, že kanálem proudí studený venkovní vzduch, lze doporučit ještě přidat na jeho zateplení shora.
Je doporučeno, aby řešení posoudil specialista se zkušenostmi s odvlhčováním staveb – mělo by se vyjít ze stavebně technického průzkumu, změření vlhkostí, zjištění vlastností podloží apod. Pokud by došlo následně k nějakým poruchám zapříčiněným zvýšenou vlhkostí s následkem plísní, je nutno si uvědomit, že dodatečné odstranění plísní a odvlhčení spodní stavby domu po provedení nových podlah je již poměrně náročná činnost z hlediska zásahů do stěn a podlah.
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.