Dobrý den, obracím se na Vás s problémem, který nastal nyní a nevím si rady. V první řadě bych chtěla objasnit situaci. V roce 2007 jsme koupili menší RD, na který jsme si brali úvěr přes ČMSS. Jelikož jsme neměli téměř žádné finance a kupovaný RD neměl dostatečnou hodnotu k zastavení, tak jsme zastavili dům rodičů. Nyní chceme přepsat ručitelství na náš dům a nastal problém. Zjistili jsme, že přístupová cesta k domu je ve vlastnictví 3 našich sousedů a my nemáme žádný podíl. Odhadce nám řekl, že to musíme vyřešit, jinak je náš dům nedostatečně bonitní. Jeden ze sousedů je z rodiny (né přímé), tak se pokusíme je oslovit. Teď otázka: Může nám teta darovat, darovací smlouvou podíl z jejího spoluvlastnictví, aniž bychom museli oslovovat ostatní (2vlastníky)? Podotýkám, že je tato komunikace na katastru vedená jako Ostatní plocha a způsob využití: ostatní komunikace.Jaké jiné varianty existují? Oslovit všechny? Někde jsem četla, že podíl se zastavit nedá....doufám, že jsem Vám moc nezamotala hlavu a dává to trochu smysl. Mockrát díky za odpověď. Lenka R.
Vážená paní,
K Vašemu dotazu uvádím následující:
Pokud jde o převod spoluvlastnického podílu, tak v takovém případě se uplatní ustanovení § 140 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, podle nějž, převádí-li se obecně spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo k takovému spoluvlastnickému podílu, tj. v daném případě tedy má spoluvlastník, který hodlá svůj spoluvlastnický podíl převést, povinnost nabídnout tento podíl nejprve ostatním spoluvlastníkům k odkupu. Z této uvedené povinnosti existuje výjimka pro případ, že jde o převod spoluvlastnického podílu na osobu blízkou. Pojem osoby blízké definuje zejména ustanovení § 116 občanského zákoníku, podle kterého jde o příbuzného v řadě přímé, sourozence, manžela, partnera či jinou osobu v poměru rodinném nebo obdobném za předpokladu, že by újmu takové osoby považovala druhá osoba důvodně jako újmu vlastní a naopak. Ve Vašem případě Vám tedy bude moci teta darovat část svého spoluvlastnického podílu až po té, co nabídne tuto část spoluvlastnického podílu nejprve dalším dvěma spoluvlastníkům. Jen pokud byste byla osobou blízkou ve smyslu druhé části citované zákonné definice (jelikož „teta“, navíc jak uvádíte nepřímá rodina, není osobou výslovně v citované zákonné definici uvedenou). Další variantou by bylo požádat ostatní spoluvlastníky o převod jejich části spoluvlastnického podílu.
Pokud jde o zastavení spoluvlastnického podílu, tak spoluvlastnický podíl zastavit lze. Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí sp.zn. (Rc) 2Cdon 339/97 stanovil, že ke zřízení zástavního práva ke spoluvlastnickému podílu k věci není třeba souhlasu ostatních spoluvlastníků, neboť nejde o případ hospodaření se společnou věcí ve smyslu § 139 odst. 2 obč. zákoníku. Zastavením spoluvlastnického podílu nejsou ve svých právech a povinnostech ke společné věci nijak dotčeni ostatní spoluvlastníci a určení, zda je či není spoluvlastnický podíl zatížen zástavním právem, se nedotýká právní sféry ostatních spoluvlastníků.