Dotaz: Dobrý den,
V tomto roce se chystám k výstavbě rodinného domu. RD bude vytápěn elektrickými topnými rohožemi. Zdivo zde bude Supertherm 49 STI, kde je součinitel prostupu tepla "U" (W/m2K) 0,20 a tepelný odpor "R" (m2K/W) 4,74. Tepelný odpor je čím vyšší, tím lepší. V domě budou plastová okna kdy výrobce udává "tepelný odpor" R 1, zde je to ale naopak, čímž nižší číslo, tím lepší. Zajímalo by mě tedy, jestli lze říci alespoň přibližně jaké je okno v porovnání se zdivem, myslím tím např. říci, že okno s udávaným odporem R 1 se zhruba rovná zdivu Supertherm 40 P+D. Děkuji za odpověď
Dle současné normy se již hodnoty tepelného odporu R – jednotkou je m2.K/W, pro hodnocení stavebních konstrukcí nepoužívají. Vlastnosti obvodových konstrukcí se hodnotí dle součinitele prostupu tepla U, jehož jednotkou je W/m2.K.
Z jednotek je patrné, že veličiny jsou navzájem reciproční, ale nejsou úplně shodné. Starší technické listy výrobců stavebních materiálů ještě udávají často obě hodnoty. Bylo by ale lépe používat již jen součinitel U.
Pokud se jedná o zdivo Supertherm 49 STI, bude dosahovat součinitele prostupu tepla U 0,20 W/m2.K v případě vyzdění na tepelně izolační maltu. Při zdění na běžnou VC maltu udává výrobce již jen U 0,25 W/m2.K. Konečný součinitel prostupu tepla U (W/m2.K), zdiva z cihlových bloků Supertherm záleží nejen na konkrétním typu cihlové tvarovky (hmotnost a pevnostní parametry) a tloušťce zdiva, ale právě i na druhu zdící a omítkové malty, kterou použijete. Významnou roli hraje především tepelně izolační zdící malta a dodržení technologického předpisu výstavby. Tepelně izolační omítka nemá již tak významný vliv. Součinitel U by se zlepšil na 0,19 W/m2.K při současném použití tepelné izolační malty, její aplikací se nic nepokazí, jde spíše o její cenu. Důležité je ale dále především řešení detailů a tepelných mostů, které celkový výsledek prakticky tak jako tak o něco zhorší. Výrobci mají detaily řešení tepelných mostů, které je nutno v rámci technologického předpisu výstavby maximálně dodržet. Zapomenout by se nemělo především na zateplení soklu a základu – zpravidla se provádí z desek extrudovaného polystyrénu (XPS) v tl. 8 až 10 cm a alespoň 60 cm pod úroveň upraveného terénu.
U oken se tepelný odpor R pro hodnocení jejich tepelně izolačních vlastností nikdy nepoužíval. Výrobci udávají nyní výhradně hodnoty U (W/m2.K). Pokud bude mít okno součinitel prostupu tepla U 1,0 W/m2.K, bude se jednat o poměrně kvalitní výrobek. Zde je však potřeba rozlišit, zda se deklarovaná hodnota netýká pouze vlastního skla. Výrobci oken často uvádějí právě tuto hodnotu. Například v případě nejčastěji osazovaného izolačního dvojskla se součinitelem prostupu tepla U 1,1 W/m2.K je pak výsledná hodnota pro okno jako celek se započtením vlivu rámu kolem 1,3 až 1,4 W/m2.K dle kvality okenního rámu. Okna se součinitelem prostupu tepla U pod 1,0 W/m2.K se pak používají pro nízkoenergetické domy, jsou vyráběny specializovanými výrobci, kteří pak zpravidla U uvádějí již pro celé okno.
Při porovnání okna se součinitelem prostupu tepla U 1,0 W/m2.K se stěnou z cihel Supertherm 40 P+D, které má U v rozmezí 0,36 až 0,27 W/m2.K (opět dle typu zdící malty a tepelně izolační omítky), pak lze konstatovat, že okno je na tom stále cca 3x hůře. Srovnatelných hodnot lze reálně těžko dosáhnout, na trhu jsou okna s hodnotami U až kolem 0,5 W/m2.K, vzhledem k ceně se používají především pro pasivní domy.
V každém případě jak zdivo 49 STI, tak okno s U 1,0 splní bezpečně doporučení současné normy ČSN 73 0540-2. Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro obvodovou stěnu těžkou je 0,38 (W/m2.K), hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K). Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro okno je 1,7 (W/m2.K), hodnota doporučená je 1,2 (W/m2.K).
I přesto, že dům bude dobře řešen z hlediska izolací, plánovat elektrické přímotopné vytápění jako jediný zdroj vzhledem k rostoucím cenám elektřiny nedoporučuji.
Dobrý den pane Škorpíku, děkuji za Váš dotaz.