Dotaz:
Dobrý den. Vzhledem k tomu, že dědické řízení může trvat poměrně dlouho mám tento dotaz: Jako majitel domu mám nárok žádat od dědiců, kteří se nevzdali dědictví a nebudou v bytě bydlet, náhradu ve výši nájemného do předání bytu?
Dobrý den,
pokud nedošlo k přechodu nájmu bytu, zanikl smrtí nájemce nájemní vztah. Jelikož na nikoho nepřešel nájem bytu, tedy nedošlo k žádnému nástupnictví, nelze se na dědicích domáhat náhrady škody, jelikož neprokážete úmyslné porušení povinnosti ze strany dědiců. Stejně tak se nelze domáhat vydání bezdůvodného obohacení, jelikož bezdůvodné obohacení je založeno na skutečnosti, že se někdo na úkor Vás obohatil, což není tento příklad. Doporučuji tedy napsat možným dědicům výzvu k vyklizení bytu s tím, že pokud byt nevyklidí, dáte věci do úschovy a budete po nich vyžadovat náhradu za uskladnění věcí. Pokud nebude na výzvu reagováno, vykliďte byt, věci dejte do úschovy a sdělte dědicům a notáři, který bude dědické řízení provádět, kde jsou věci uskladněny. Poté uplatněte svoji pohledávku za úschovu věcí u dědiců, kteří nabyli dědictví vždy do výše jejich dědického podílu. Také je možné složit věci do úschovy ke komisařovi v rámci dědického řízení, a to dle § 110 jednacího řádu pro okresní a krajské soudy. Komisař však může odmítnout přijmout do úschovy věci pro jejich povahu, velikost či množství.