Dotaz: Dobrý den, ve starém domě, který je 5 let zateplený 8 cm polystyrenem, máme asi 65%vlhkost.Dá se z tohoto usuzovat, že máme posunutý rosný bod směrem dovnitř?Pokud ano, je to možné nějak dodatečně řešit?
Za odpověď děkuji Pánek
Domnívám se, že vlhkost v interiéru nebude až tak souviset s rosným bodem v konstrukci.
Vysoká relativní vlhkost totiž zpravidla přímo souvisí s režimem větrání, se zdroji vlhkosti v domě apod., tedy obecně řešeno na uživatelském chování obyvatel. To je velmi rozdílné. Nicméně uvádí se, že 90% veškeré vlhkosti, která se doma vyprodukuje se musí vyvětrat (okny, vzduchotechnikou), pouze zbývajících 10% se snad může dostat z interiéru ven prostupem ohraničujícími konstrukcemi, pokud ovšem nejsou z takových materiálů, které vytvářejí parozábranu. Je pravda, že zateplení lepeným izolantem na bázi EPS výrazně zvýšilo difúzní odpor stěny, zvláště pokud nosná část je z cihel nebo jiného poměrně propustného materiálu. To by se však mělo dostatečným větráním kompenzovat.
65% vlhkost je opravdu hodně a může to nést různá rizika. Rozhodujícím činitelem pro výměnu vzduchu je typ oken. U starších oken bez těsnění vždy docházelo k poměrně velké výměně vzduchu infiltrací (to je prouděním vzduchu v netěsné spáře okna mezi rámem a křídlem) takže celková výměna vzduchu zpravidla i výrazně převyšovala hygienicky nutná minima. Pokud byla osazena nová těsná okna s kvalitním těsněním, infiltrace se blíží nule a pokud se nevětrá, vlhkost stoupá. Na mysli mám nyní zimní období, protože v létě se zpravidla větrá více, ale vnější vzduch je často vlhčí než interiér (za deště apod.). Potřebná výměna vzduchu v zimě se sice dá uskutečnit pravidelným „nárazovým“ větráním, bylo ale zjištěno, že jeho účinek z hlediska snížení vlhkosti není velký. Po vyvětrání, pokud jsou v interiéru zdroje vlhkosti, vlhkost opět poměrně rychle stoupala. Větrání by tedy mělo být průběžné. Ve starém domě mohou být zdrojem vlhka (a zpravidla jsou) i konstrukce podlah na terénu bez izolací, vyšší vlhkost stěn a omítek způsobená vzlínáním apod. Bylo by tedy vhodné zamyslet se nad zdroji vlhkosti v domě, ty, které můžete ovlivnit nějak omezit a pak se pokusit na základě ventilace a vyhodnocování vlhkoměru zjišťovat vliv větrání na konkrétní hodnotu relativní vlhkosti. Pokud máte nová okna, měla by být tato vybavena mikroventilací, jejíž určité nastavení by Vám mělo zajistit potřebnou intenzitu výměny vzduchu. Aby větrání nezvyšovalo náklady na vytápění, je možné nainstalovat pro výměnu vzduchu větrací jednotku s rekuperací. Buď centrální, nebo jednotlivé malé jednotky do hlavních obytných místností. To je však poměrně nákladné a návratnost těchto investic nemusí být dobrá. Vzduch má totiž poměrně malou tepelnou kapacitu, takže množství tepla ztraceného hygienicky nutným větráním nemusí být až tak velké. Orientační výpočet na základě dokumentace a prohlídky domu by mohl provést specialista na hodnocení budov v oboru stavební tepelné techniky a vzduchotechniky.
Rosný bod v konstrukci lze spočítat při znalosti konkrétních materiálů skladby stěny a jejich fyzikálních parametrů. Rosný bod se zpravidla nachází až v tepelné izolaci. Pokud by kondenzát měl nějak výrazně nasytit zeď, projevilo by se to spíše defektem zateplovacího systému. Pokud se vyskytuje vlhkost na vnitřním povrchu omítek v interiéru, bude to spíše v místě špatně řešených tepelných mostů, ale to se patrně neprojevuje.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den pane Pánku, děkuji za Váš dotaz.
Omlouvám opožděnou odpověď způsobenou velkým zájmem o poradenství.