Dotaz: Dobrý den. 3 podlaľní cihlový dům z roku 1950, 6 bytových jednotek. Uvaľujeme o zateplení fasády. Jaký zvolit materiál na zateplení? Polystyren či minerální vatu. V domě jiľ byla provedena výměno stávajících dřevěných oken za okna plastová, obnovení střeąní krytiny a před zateplením fasády bude provedena izolace proti spodní vodě (do sklepa v současné době zatéká). Je nutné nechávat si před nebo po dokončení prací vypracovat energetický audit. Děkuji za odpověď a jsem s pozdravem.

Pro upřesnění návrhu materiálu na zateplení a tloušťky dodatečné izolace by bylo nutno znát tepelně-technické charakteristiky stávajícího zdiva, tedy alespoň typ cihel a tloušťku zdiva. Pokud se jedná o plnou cihlu, má poměrně malou izolační schopnost. Může se však rovněž jednat o cihly s dutinami, které se již tehdy také vyráběly. Stávající součinitel prostupu tepla by se pak mohl pohybovat v rozmezí 1,3 až 1,9 W/m2.K


V každém případě musí technický návrh splňovat požadavky současné platné normy ČSN 73 0540-2/Z1. Tato norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je 0,38 (W/m2.K), doporučená pro zdivo obvodové 0,25 (W/m2.K). Ta bude dosažena po provedení dodatečného zateplení v odpovídající tloušťce.
Obvodová konstrukce se posuzuje jak z hlediska hodnoty U, tak rovněž na kondenzaci vodní páry v konstrukci. Ta závisí na fyzikálních vlastnostech použitých materiálů, mimo jiné i na součiniteli difuze. V případě minerální vaty se jedná o materiál o malém difuzním odporu a vlhkost může lépe odcházet z konstrukce do exteriéru (zdivo lépe dýchá). Polystyrén je naopak pro vodní páry málo propustný a tudíž se do kondenzační zóny, pokud je v izolantu, nedostane velké množství vody. Kondenzace je nebezpečná na rozhraní nosného (nasákavého) zdiva a nalepeného kontaktního zateplovacího systému, kde nahromadění vlhkosti může způsobit vážné defekty. Kondenzaci je pak nutno vždy ověřovat výpočtem. Ten Vám provede v rámci nabídky ceny a technické pomoci slušný dodavatel zateplovacího systému (např. Baumit, Schwenk, Teranova, Schomburg apod.). Na základě výpočtu by pak byla provedena volba materiálu. Kamenná vlna je vůči stávajícímu zdivu šetrnější, další výhodou je nehořlavost, avšak je dražší.

Předpokládám, že vhodný způsob zateplení bude ve Vašem případě takzvaný kontaktní zateplovací systém (KZS), kdy tepelná izolace bude nalepena, zároveň kotvena mechanicky a opatřena stěrkou s armovací tkaninou a tenkovrstvou minerální omítkou. Je doporučení použít certifikovaný systém jednoho výrobce, nekombinovat materiály různých výrobců a provedení svěřit vyškolené firmě. Vyplatí se to při uplatňování záruk v případě nějakých problémů.
Důležitým předpokladem je, aby zdivo nebylo vlhké vzlínající vlhkostí ze základů nebo zatékáním. Změření vlhkosti zpravidla nabízejí výrobci zateplovacího systému v rámci dodávky zdarma. Je-li vlhkost zvýšená, je nutno zvolit odpovídající jiné technické řešení. Defekt spodní stavby hodláte vyřešit, což je správné. Po ověření výsledku odizolování, podle poklesu vlhkosti v konstrukci, bych volil materiál nebo technologii. KZS není vhodné použít nad 7,5 % vlhkost. Možností je systém Baumit S, který byl vyvinut na zdivo se zvýšenou vlhkostí.

Tloušťka tohoto dodatečného izolantu pro splnění požadované hodnoty dle ČSN by byla cca 10 cm, v případě naplnění doporučené hodnoty 12 až 14 cm. Měla by se navrhnout výpočtem se zohledněním stávajícího typu zdiva (aby byly splněny výše uvedené doporučené normové hodnoty) včetně ověření kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce. O výpočet možno požádat projektanta - specialistu na tepelnou techniku nebo přímo výrobce zateplovacího systému.
Energetický audit dle mého názoru není nutný, protože spotřeba energie patrně nepřesahuje 700 GJ a ani nežádáte o dotaci. Doporučuji však zpracovat tepelně technické posouzení domu dle ČSN 73 0540-2/Z1 na průměrný součinitel prostupu tepla Uem,N. To by měl provést projektant pro ověření, že budova splňuje předpisy na spotřebu tepla. Případně lze postupovat podle metodiky Vyhlášky 291/2001 Sb. Rovněž je nutno provést přeregulaci stávající otopné soustavy.




S pozdravem

Ing. J. Veselý
en. poradce ECČB

Dobrý den pane Nosku, děkuji za Váš zajímavý dotaz.

Energy Centre České Budějovice