Dobrý den,
Prosím o radu, jakým způsobem správně zateplit podlahu v bytě (bytovka o 4 bytech z padesátých let)nad sklepy, sušárnou a bývalou prádelnou (sklepy a ostatní prostory pod bytem jsou vlhké a studené). Skladba podlahy je: betonová vrstva cca 10cm na betonových trámech, na této vrstvě betonu je trámkový rošt vysoký cca 11cm s roztečí 70cm, mezi nimiž je nasypaná škvára a celé je to zaklopené prkny. Nyní jsou prkna vytrhána, škvára odvezena a trámkový rošt demontován, takže je prostor pro vnitřní zateplení cca 12cm (tedy mám betonovou podlahu nyní 12cm pod původní pochuznou podlahou z prken). Cílem nové podlahy bude tepelná izolace a zamezení tvoření plísně na stěnách u podlahy. Je správně na beton položit PE folii (nebo IPU)až cca 4cm hluboko do stěn (vytvořím drážku ve stěně těsně nad betonovou podlahou)z důvodu zamezení vzlínání vlhkosti ze sklepa do stěn bytu, na to původní trámkový rošt do něhož je vložena minerální vata (12cm),zaklopené původními prkny a ně položena vrstva 12mm OSB desek na níž by byla plovoucí podlaha? Nebo doporučujete jinou skladbu podlahy (zateplení ze strany sklepa není bohužel možný)? Kam PE folii, paro-nepropustnou a kam paro-propostnou? Děkuji za brzkou odpověď. Pavel Novotný
Zateplení stropu nad nevytápěným prostorem sklepa by bylo vhodnější zespodu pod nosnou betonovou deskou, ale když je dostatek prostoru nad podlahou, lze postupovat i shora.
Navržené řešení provést lze, ale není ideální. Důvodem odizolování stropu asfaltovým pásem je patrně obava z vlhkosti ze sklepa. Přitom hodláte použít původní trámky – pokud by byly vystaveny vlhkosti, byly by patrně nahnilé. Zdá se, že vlhkost (plíseň) se objevuje především na obvodové zdi, což souvisí jednak s malou tepelně izolační schopností obvodového zdiva a s tepelným mostem v místě uložení betonového stropu. Myslím, že se jedná spíše o vlhkost zkondenzovanou, která se objevuje v zimě. Dřevěné trámky v kontaktu s obvodovou zdí mohou být pak vystaveny většímu množství kondenzátu. Vložení pásu IPA a jeho vytažení na spodní část stěny toto nevyřeší. Riziko hnití dřevěných prvků v podlaze také ne. Zaklopení podlahy OSB deskou vnitřek difúzně uzavře, což může zhoršit vysýchání případných kondenzátů a více ohrozit dřevo. Pokud by se tedy popsané řešení použilo, bylo by potřeba dřevo řádně chemicky ošetřit a hlavně zateplit tepelný most u stěny. Nevýhodou je vysoká nasákavost minerální vaty použité mezi trámky a pak i to, že v místě trámku izolace chybí, je zde tedy vytvořen lineární tepelný most, kudy bude teplo unikat.
Jako vhodnější bych považoval zateplení za použití podlahových desek EPS s tím, nášlapná vrstva by byla provedena suchou vrstvou z desek OSB nebo i jiných (Cetris, podlahový sádrokarton apod.). Izolace pak bude v souvislé vrstvě bez přerušení trámkem. Drážku vytvořenou do stěny u podlahy 4 cm bych využil pro vložení desek XPS 4 cm se vzdušnou tenkovrstvou omítkou na tkaninu. Tepelné izolace by tedy vytvořily jakousi „vanu“. Výmalby jen vysoce paropropustné, vápenné. Tepelný most by samozřejmě bylo lépe vyřešit zateplením zvenku, to se ale patrně neplánuje.
Pokud jde o materiály a tloušťky izolace - současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop z vytápěného k nevytápěnému prostoru (sklep) 0,60 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,40 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,30 až 0,20 (W/m2.K).
Při použití běžných podlahových EPS je pro splnění minima nutná tloušťka desek 8 cm, pro doporučení normy 10 cm a pro nízkoenergetický standard 16 cm. V případě podlahového vytápění alespoň 16 cm.
Na výběr jsou polystyrény expandované (EPS) určené pro použití do podlah nebo polystyrény extrudované (XPS). Běžněji používané a levnější EPS se vyrábějí v několika pevnostních variantách (50,70,100, 150, 200 – udává pevnost v kPa). XPS na rozdíl od EPS má vyšší pevnost (300, 500, 700) a minimální nasákavost. Proto se používá tam, kde hrozí vlhkost, nebo je vyšší zatížení. V poslední době se začínají používat i takzvané šedé polystyrény. Jedná se o EPS s přísadou uhlíkových nanočástic, které zvyšují jeho tepelně izolační schopnost. Mohou nahradit podlahové izolační dílce z polyuretanu (PU), které se používaly tam, kde bylo potřeba zajistit větší tepelnou izolaci při malé tloušťce. Tepelně izolační vlastnosti polystyrénů udává tepelná vodivost λ (W/m.K), která se podle typu pohybuje v rozmezí u EPS 0,038-0,042, XPS 0,035-0,040, šedý EPS 0,032, PU desky 0,032 – 0,028. Při použití lépe izolujících desek lze tedy o něco snížit i tloušťku izolace.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz.