Dotaz: Prosím o radu. Podal jsem v souladu s nájemní smlouvou a s občanským zákoníkem výpověď na pronájem zemědělských pozemků. Zemědělská společnost mi tyto pozemky odmítá vydat s tím, že jsou prý nepřístupné. Po jednání na pozemkovém úřadě mi bylo sděleno, že se tato skutečnost nezakládá na pravdě, protože mé pozemky jsou přístupné z veřejné komunikace. Společnost na těchto pozemcích podniká v rozporu s nájemní smlouvou, proto jsem tutu výpověď podal. Jak mám postupovat, pokud mi společnost tyto pozemky odmítne vydat, jestli je nějak trestně odpovědná, pokud tyto mé pozemky bude po skončení výpovědi dále užívat a bude mi znemožňovat mi pozemky využívat. Společnost mi oznámila, abych si zažádal na pozemkovém úřadě o jiné pozemky takzvanou zjednodušenou pozemkovou úpravou, tam se tomuto jednání společnosti velmi divili. K zjednodušené pozemkové úpravě nemají žádný důvod, tak mi bylo sděleno. Pozemky mi zdarma vyměří, ale zemědělská společnost tuto skutečnost zřejmě nebude brát v potaz. Děkuji.

Odpověď

Všeobecně, bez znalosti konkrétní nájemní smlouvy, lze říci podle občanského zákoníku, že pokud společnost podniká na Vašich zemědělských pozemcích v rozporu s nájemní smlouvou, je nutné dodržet výpovědní lhůtu. Podle § 677 odst. 2 občanského zákoníku lze nájem pozemků v zemědělském půdním fondu vypovědět v jednoroční výpovědní lhůtě k 1.říjnu běžného roku, není-li smlouvou stanoveno jinak. Pokud se nejedná o pozemky v zemědělském půdním fondu a není-li stanovena výpovědní doba ve smlouvě, je výpovědní lhůta tříměsíční.


Upozorňujeme na § 676 odst. 2 občanského zákoníku, dle něhož pokud nájemce užívá věc i po skončení nájmu, musí pronajímatel podat žalobu na vyklizení nemovitosti u soudu do 30 dnů, jinak se nájemní smlouva obnovuje (buď na stejnou dobu, nebo pokud je původní smlouva na dobu delší než 1 rok, pak na dobu 1 rok) .



V případě, že nájemce způsobí pronajímateli dalším užíváním pozemku škodu (např. v podobě ušlého zisku), může pronajímatel náhradu této škody po nájemci požadovat. Dále lze požadovat bezdůvodné obohacení, které zde nahrazuje nájemné (v případě, že nájemní smlouva již zanikla).



Co se týče odmítnutí vydání, resp. vyklizení pozemků zemědělskou společností, je třeba postupovat v souladu s Vaší nájemní smlouvou. Trestní odpovědnost právnických osob trestní právo ČR neupravuje, může jít případně o odpovědnost fyzických osob jednajících za právnickou osobu či na její pokyn apod.



Bez znalosti příslušné nájemní smlouvy nelze podat konkrétnější stanovisko. Obecně však platí, že pokud jiná osoba užívá Vaši nemovitost bez právního důvodu (zde bez nájemní smlouvy, neboť tato již zanikla), můžete se domáhat vydání nemovitosti žalobou na vyklizení.



Závěrem uvádíme, že z ústavněprávního hlediska je každý vlastník povinen znát svůj majetek a o tento se náležitě starat, popř. jeho obhospodařování zajistit. Je proto na vlastníkovi, aby mu bylo známo, zda je jeho majetek přístupný, což je snadno zjistitelné na místě, jakož i z katastrálních map. Rozhodně je ovšem nepřípustné, aby nájemce posuzoval, zda je majetek pronajímatele přístupný či nikoli a případně odmítl v důsledku ztížené přístupnosti věc pronajímateli po skončení smlouvy zpět vydat.

Mgr. Ivana Sládková, advokátní kancelář