Čočka patří mezi třetí rostlinu na světě po konopí a sójových bobech, která má nejvyšší obsah bílkovin ze všech rostlin. Zdroje uvádějí až 26%. V mnoha zemích světa je proto vyhledávanou stravou, zejména v Indii, kde tvoří velkou část obyvatel vegetariáni. V Indii se čočka vaří se zeleninou a dochucuje se nejrůznějším kořením. U nás se rostlina příliš nepěstuje. Je náročná na stanoviště. Do ČR se dováží z Kanady. Přesto si našla své příznivce na zahrádkách nebo v teplejších oblastech, kde se pěstuje na polích.
Semena čočky vaří do změknutí a používají se jako příloha k masu. Vhodná je do polévek či pomazánek nebo do salátů.
Čočka je bohatá na želeno a vlákninu, která zlepšuje pohyb a vyprazdňování střev. Její konzumace je vhodná jak pro těhotné ženy, tak pro ty, které drží dietu zaměřenou na snížení cholesterolu v krvi. Pozitivně půdobé proti depresím, zácpě, je rychlým zdrojem energie, odstraňuje chudokrevnost, pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi, snižuje cholesterol a preventivně působí proti rakovině.
Rostlina dosahuje výšky 20 - 60 cm. Tvoří čtyřhranný, mírně poléhavý stonek, který se v dolní části bohatě větví. Listy jsou oválné až čárkovité, mají jednoduché úponky. Květenství je tvořeno 2 - 4 květy bílé nebo fialkové barvy. Semena jsou ukrytá v lusku, který je zploštělý a obvykle obsahuje 1 - 2 semena, která jsou plochá a svým tvarem se podobají disku. Semena mohou být drobnozrnná o pr. 2 - 5 mm nebo velkozrnná s pr. 5 - 8 mm. Barva semen může být žlutohnědá, tmavě modrá, olivově zelená nebo černá. Nejčastěji se používá čočka zelená a žlutá, do salátů je však chuťově jemnější čočka červená, která se nemusí před tepelnou úpravou namáčet. Čočka je samosprašná se sklonem k cizosprášení.
Semena sklízíme v době, kdy 2/3 lusků jsou vyzrálé a hnědnou. Rostlinu pokosíme a necháme jí doschnout zavěšenou pod střechou.Semena je nutné očistit a nechat dosušit, aby nedošlo k rozšíření chorob.
Charakteristika rostliny
Původ:
jihozápadní Asie, Středomoří
Druh:
lusková zelenina
Typ listu:
vejčité
Barva listu:
zelené
Barva květu:
bílá, fialová
Kvete:
Kvete od června do července.
Výška:
20 - 60 cm
Náročnost pěstování:
Čočka je teplomilná plodina, která má vyhraněné nároky na prostředí. Není přiliš jednoduché ji pěstovat na kterémkoliv stanovišti.
Trvanlivost:
Je to jednoletá rostlina.
Odolnost:
nemrazuvzdorná
Vlhkomilnost:
normální
Substrát:
písčito-hlinitá půda
Náročnost na pěstování:
středně
Doba květů:
červen, červenec
Požadavky na pěstování
Stanoviště:
Rostlině se daří na teplém, slunném stanovišti.
Voda:
V sušším období pravidelně zaléváme.
Množení:
Množí se semeny.
Sadba:
Semena sejeme od dubna do řádků 125 - 250 mm, hloubka setí podle velikosti semen 30 - 40 mm. Rostlina nesnáší zaplevelené půdy, proto nejsou vhodnou předplodinou luskoviny nebo jeteloviny. Naopak vhodné jsou brambory. Na stejné místo semena čočky vyséváme po 4 - 5 letech.
Zemina:
Vhodná je vzdušná hlinitopísčitá půda dobře zásobená vápnem.
Obdobu anglických skleněných zahradních zvonů známe i u nás, totiž pěti a třílitrové zavařovací sklenice, případně velké PET lahve a průhledné plastové kontejnery s uříznutým dnem či horní částí. A také naše tradiční pařeniště. Ale uznejte sami, uchopit jednou rukou ručně vyrobený foukaný skleněný zvon za skleněné madlo a jednoduše jím přikrýt rostlinu, kterou chceme ochránit před nepřízní klimatu, je velmi praktické a stylové. Však také jde o praktický zvyk, bez kterého se vyhlášení angličtí zahradníci neobejdou. A to již velmi dlouho. I když zrovna oni na tuto vychytávku nepřišli.
Naklíčené klíčky jsou nejen v zimě pestrou zásobou vitamínů, přitom jde o jednu z nejjednodušších věcí, jakou vůbec můžeme udělat. A klíčky nemusíme kupovat.
To je furt řečí, jak by to bez včel nešlo. Nejenže si tihle bzučící kapři – včela je hospodářské zvíře chované pro užitek – často přivlastňují zásluhy práce tisíců druhů dalších hmyzích opylovačů. Ale díky jejich bezbřehé popularitě se skoro úplně zapomnělo na „druhé nejvýznamnější“ organismy planety. Žížaly. Tedy vlastně první.
