Rostlina je známa pod několika názvy jako např. vousatka citónvá, citronela nebo lemongrass. Známa je již po mnoha let a již staří Egypťané tuto rostlinu používali. Do evropských kuchyní si však našla cestu teprve zhruba před 20 lety. Hojně se pěstuje zejména v Číně, Thajsku, Austrálie, Africe, Karibiku a Malajsii. Používá se zejména jako koření na ryby a mořské plody, na dochucení kuřecího masa, rýžových pokrmů, polévek nebo k přípravě čajů. Zejména thajská a vietnamská kuchyně by nemohla bez listů citronové trávy existovat. Společně s kari a čatní dodává pokrmům pikantní chuť. Vhodná je kombinanace citroney s koriendrem, šalotkou, česnekem a paprikou. V lidovém léčitelství účinně působí na žaludeční potíže, při nevolnostech a usnadňuje trávení. Upravuje rovněž hladinu cholesterolu. Čaj podporuje schopnost myšlení a koncentrace. Dálší možností je využití citronové trávy jako obkladů k hojení otoků a při svalových bolestech. Je také přidávána do vonných tyčinek, protože odpuzuje hmyz.
Pěstuje se jako vytrvalá travina exotického původu. Dorůstá výšky 100 - 150 cm a tvoří husté trsy trávovitých listů vyrůstající s cibulovité báze. Listy jsou úzké, šedozelené a rostou v trsu společně s rákosovitými stébly. Pro rostlinu je specifické silné citrónové aroma a chuť. Kvete drobnými klásky. Květy se však objevují pouze v tropických oblastech nikoli v našem prostředí. Rostlinu je možné pěstovat i v květináči, který však na zimu přemisťujeme do místnosti bez mrazu.
Bylinu uchováváme čerstvou v mikrotenovém sáčku v lednici. Sušené stonky uchováváme v dobře uzavřené nádobě. Stonky před sušením nasekáme na drobné části. Před jejich použitím je pak musíme máčet v horké vodě. Suché stonky je možné umlít. Následně se mohou použít přímo do pokrmů.
| Odrůdy: |
C. flexuosus (citrónová tráva) - podobá se citronele, dorůstá však vyšší výšek. Stébla jsou zbarvená dočervena.
C. martinii var. motia (růžová palma) - vyznačuje se drobnějším růstem. Šedozelené listy voní po růžích. Hodí se proto do nejrůznějších moučníků a dezertů. |
| Původ: | Cejlon, jižní Indie |
| Druh: | bylina |
| Typ listu: | vonné, velké listy, trávovité |
| Výška: | 100 - 150 cm |
| Vůně: | Voní po citronu. |
| Náročnost pěstování: | Rostlina není náročná na pěstování. |
| Tvarování / řez: | Na podzim rostlinu seřezáváme zhruba 10 cm nad zemí. S příchodem jara začne rostlina opět rašit. V této době ostříháme všechny odumřelé části rostliny. |
| Trvanlivost: | Je to vytrvalá rostlina. |
| Odolnost: | nemrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | normální zahradní ze |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Stanoviště: | Vhodné je slunné stanoviště. |
| Teplota: | Citronela je na zimu velmi citlivá. I když snese krátkodobě mírné mrazíky a zasněžení, před příchodem zimy je třeba rostlinu chránit. Rostlinu přemisťujeme s květináčem do světlé místnosti při teplotě okolo 5 - 10 st. C. Hodí se proto raději pro pěstování v nádobě nežli v záhoně. Ven rostlina přijde od jara do podzimu. Letněním venku rostlina zajistíme dostatek vonných silic. |
| Voda: | Pravidelná zálivka je nutností, zejména v létě při pěstování v květináči, kde zemina rychle vysychá. |
| Hnojení: | V létě rostlinu hnojíme jednou za 14dní doporučenou dávkou speciálního tekutého hnojiva. |
| Množení: | Množení je možné semeny nebo dělením trsů. |
| Přesazování: | Při pěstování v květináči by se rostlina měla každoročně přesadit. Je třeba dbát na to, aby se kořeny nepoškodily. |
| Sadba: | Semena vyséváme do květináčků, semena vzejdou zhruba za měsíc. Ven přijdou semenáče až v létě. |
| Tip: | Citronelu lze snadno pěstovat jako pokojovou rostlinu. |
Citronelovou trávu pěstujte v dobře propustné půdě, na slunném místě s dostatkem vláhy a teplotách nad 15°C.
Citronelovou trávu můžete množit dělením trsů nebo výsevem semen.
Jak to vlastně ne-funguje s rostlinami, které údajně mají odhánět obtížný hmyz a sloužit jako přírodní repelenty? To se v zelené lékárně urodilo jen tak, k lidskému užitku? A na které druhy pak vsadit, když chceme strávit léto bez štípanců a pisklavého bzučení?
Afrikán, levandule, rýmovník, vratič, bazalka, tymián, máta, meduňka, šalvěj, yzop, rozmarýn, citronová tráva, ale i skořice. Odpuzovat komáry dovedou mnohé rostliny a jejich části. A některé je dovedou rovnou likvidovat, tedy především ty masožravé. Sezóna komárů právě začíná. Jak si poradit?
Nenechte si narušovat poklidně trávený večer bzučením komárů. Vpusťte do svého domu či na terasu trochu mihotavého světla vonných svíček, které odpuzují nepříjemný hmyz. Repelentní svíčky nemusíte jen kupovat. Můžete si je vyrobit sami. S voskem, z ovoce, i mokrou cestou.
