Hustě větvený, listantý keř nebo až 5m vysoký strom se zkrouceným kmenem. Opadavý. Listy jsou vstřícné, vejčitě kopinaté, celokrajné a řapíkaté. Květy jsou červené, přisedlé. 5-8 korunních plátků. Může se dožít až 200 let.
Plod
Až 12 cm v průměru velký plod se zakulaceným šestiúhelníkovým tvarem. Pod tlustou a tvrdou slupkou je šest až dvanáct pouzder, v nichž se ve sladkém červeném, bílém či růžovém rosolovitém míšku nachází semena. Celkový počet semen v jednom plodu zpravidla přesahuje 600.
| Odrůdy: | Mezi plnokvěté patří odrůdy ’Flore pleno‘, ’Rubro pleno‘, čistě bílá je odrůda ’Albo plena‘, krémová ’Flore lutea‘. Odrůda ’Legrellei‘ má karmínové květy. Jednoduše kvetoucí kulturně plodonosné odrůdy granátovníku vznikly z druhů P. granatum a P. protopunica pocházejících z afrického ostrova Sokora, kde rostou jako stálozelené stromy. Známé jsou především odrůdy ’Gabin‘, ’Cherani‘, ’Granada‘, ’Early Red‘, ’Rabbab‘. |
| Původ: | z ostrova Sokotra u pobřeží Somálska |
| Typ listu: | malé listy, vejčité |
| Barva listu: | zelené |
| Barva květu: | růžová, červená |
| Kvete: | jara až do podzimu |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | vlhko |
| Substrát: | půda bohatá na humus |
| Náročnost na pěstování: | středně |
| Stanoviště: | Marhaník vyžaduje slunce a bohatou zálivku, pak dobře kvete a plodí. Hodí se na slunné terasy, kde je ozdobný svými květy i plody. |
| Teplota: | Snese pokles teploty na -15 °C, a když se pěstuje v plazivé formě pod sněhovou pokrývkou nebo pod umělým zateplením, snese až -20 °C. |
| Voda: | Granátovník má rád suché a teplé prostředí, snáší i vysoké teploty a je relativně skromný na závlahy. |
| Vlhkost: | Vlhké prostředí negativně ovlivňuje vývoj plodů, které potom často praskají. |
| Množení: | Množit generativně semeny, což však u šlechtěných odrůd nezaručuje, že dceřiné rostliny budou mít tytéž vlastnosti jako rodiče. |
| Zemina: | Potřebuje lehčí, propustnou a dobře drenážovanou půdu, nejlépe neutrální až slabě zásaditou s přiměřenou zásobou humusu. |
Kdo by neznal granátová jablka, i když je mnoho lidí u nás určitě ještě neochutnalo. Jednoduše proto, že zde nejsou tyto lahodné plody až tolik populární a navíc chutnají pěkně dozrálé a čerstvě utržené ze stromu mnohem lépe než v případě, že jsou ještě ne zcela zralé přepravovány. Můžeme v našich podmínkách granátovník pěstovat a dočkáme se „jablíček“?
Granátovník obecný pochází z přední Asie, u nás jej lze pěstovat, ale jen jako letněnou pokojovku, která na podzim opadá, středoevropskou zimu by granátovník nepřežil.
Granátovník, čili správně marhaník granátový, můžeme rozhodně pěstovat i u nás, ale zralých plodů se dočkáme jen ojediněle. Zato jde o krásnou přenosnou rostlinu, která nádherně kvete, a kterou lze pěstovat i jako bonsaj. A až se vás návštěva zeptá, klidně řekněte třeba: „Čekám, až mi urodí moje vlastní granátová jablka“. Která pak explodují, dlužno dodat.
