Salát listový | Lactuca sativa var. secalina

Listový salát se těšil velké oblibě již ve starověké Persii, odkud se dostal do Řecka a později do Říma. V současné době se největší popularitě těší v USA a západní Evropě, zejména kvůli jeho barevné pestrosti. U nás si popularitu získával postupně na úkor svého "konkurenta" salátu hlávkového. Obsahuje také více vitamínu C nežli hlávky salátu. Podle odborníků salátové listy obsahují až 95% vody a navíc až 1,5% vlákniny. Energeticky je salát naprosto neškodný. Vysoký obsah vlákniny a vody ovlivňuje správnou funkci střev, odstraňuje zácpu, přispívá k hubnutí a pročišťování organismu. Konzumuje se v syrovém stavu v nejrůznějších zeleninových salátech v kombinaci s ostaními druhy zeleniny.

Pro listový špenát je typické, že netvoří hlávku ale bohatou listovou řůžici. Všechny tyto listy jsou stejně jemné jako vnitřní listy hlávkového salátu. Existuje na mnoho druhů, které se od sebe liší tvarem, barvou a zkadeřením listů. Barevná škála se pohybuje od zelené, červenofialové, žlutozelené až po hnědou. Vegetační doba je cca 4 - 6 týdnů a pak bohužel rychle vybíhá do květu. Jednotlivé odrůdy se rozdělují do dvou skupin - salát k řezu a česáčky. Salát k řezu se sklízí buď odřezáváním jednotlivých listů nebo řezu celé růžice. Obvykle jsou pro tuto skupinu typické výrazně, hustě zkadeřené listy tzv. dubáčky, které jsou velmi dekorativní a často se používají i do květinových záhonů. Zatímco česáčky vytvářejí hustě olistěný košťál, který může být až 60 cm vysoký. Z tohoto košťálu se postupně odspodu odřezávají listy. Na našich záhonech jsou více k vidění odrůdy k řezu.

Listový salát je poměrně odolný vůči chladu a vybíhání do květu. Může se pěstovat prakticky po celý rok. Od zimy je možné ho rychlit ve skleníku, od jara v pařeništi. Sklízet je ho možné zhruba 4 týdny od výsevu. Postupným vyséváním a seřezáváním listů je možné čerstvou zeleninu sklízet téměř celý rok. Z jednoho výsevu lze zístat až 2 sklizně. Využívá se k okamžité spotřebě, protože jeho listy na rozdíl od hlávkového salátu rychle vadnou.

Charakteristika rostliny

Odrůdy: kadeřavé druhy - Krizet (světle zelené listy), Frisby (červené listy);
mechavě kadeřavé druhy - Lollo Bionda (světle zelené listy), Lollo Rossa (červené listy), Cordoba (červené listy), Zlatava (světle zelené listy);
dubáček - Dubagold (zelené listy), Calvic (zelené listy), Redin (červené), Dubared (červené)
Původ: Řecko
Druh: listová zelenina
Typ listu: střední listy, laločnaté, zubovité
Barva květu: bílá
Náročnost pěstování: Rostlina není náročná na pěstování.
Trvanlivost: Je to jednoletá rostlina.
Odolnost: nemrazuvzdorná
Vlhkomilnost: normální
Substrát: normální zahradní ze
Náročnost na pěstování: bez nároků

Požadavky na pěstování

Stanoviště: Pěstuje se na světlém stanovišti.
Teplota: První mráz rostlinu spálí.
Voda: Vyžaduje pravidelnou zálivku zejména dopoledne. Ideální je, aby se voda nedržela v listové růžici, aby nedošlo k zahnívání.
Množení: Množí se semeny.
Sadba: V zimě je možné semena vysévat do skleníku, od brzkého jara do fóliovníku. Pokud to počasí dovolí, tak se na venkovním záhoně pěstuje od poloviny března. Obvykle se vysévá na stanoviště, ze kterého se i sklízí, tedy se nepřesazuje, sazenice se pouze vyjednotí. Hustý výsev není vůbec na škodu, docílíme tím zjemnění listů. Při výsadbě sazenie vysazujeme mělce, srdíčko nikdy nezahrnujeme zemí. Kromě záhonu je možné i pěstování v truhlíku.
Zemina: Vhodná je dobře propustná půda.
Problémy: Oproti hlávkovému salátu pomaleji vybíhá do květu. Vybíhání do květu ovlivňuje zastínění, nedostatek vláhy nebo živin.
Škůdci: Největším nepřítelem jsou slimáci, kteří v noci okusují listy a kořeny.
Choroby: Světlé skvrny na listech způsobuje plíseň salátová. Aplikujeme postřik Rovral.