Je známo na 50 druhů smrků od mohutných stromů po zakrslé druhy. Růst může být kuželovitý, široce rozprostřený, polštářovitý, kulovitý, sloupovitý atd. Jejich kořenový systém je bohužel mělký, proto jsou náchylné k vyvrácení. Tvoří tuhé jehlice, které jsou většinou ostře špičaté. Rostou ve šroubovici jednotlivě. Pro smrky jsou typické vždy převislé šišky, které jsou vejčité nebo válcovité a podle druhu velké 5 - 15 cm. Dozrávají během jednoho vegetačního období a po rozevření ihned padají na zem.
Smrky jsou odolné vůči zhoršeným pěstebním podmínkám. Snáší přemokření či delší období sucha. Mladé rostliny jsou však choulostivější. Mohou je poškodit silné mrazy. Nedaří se jim v suché a vápenité půdě.
| Odrůdy: |
P. abies (smrk ztepilý) - roste rychle a dorůstá výšky okolop 40 m. Je poměrně náchylný na znečištěné prostředí a na větrné polohy. Tento domácí druh se také prodává jako vánoční stromek.
Odrůda: Compacta (široce kuželovitý růst), Inversa (převislý růst), Nidiformis (tvoří zploštělou korunu, která má uprostřed hnízdovitý dolík);
P. breweriana (smrk Brewerův) - tento americký druh roste poměrně pomalu. Dorůstá výšky cca 10 m. Tvoří kuželovitou korunu s šedozelenými větvemi. P. glauca (smrk bílý) - tvoří hustou kuželovitou korunu. Dorůstá výšky max 20 m. Barva jehlic je modrozelená. Druhy: Piccolo (uzavřený kuželovitý tvar, roste pomalu), Pendula (postranní letorosty rostou směrem dolů), Conica (zakrslý růst), Alberta Globe (miniaturní stromek); P. mariana (smrk černý) - dorůstá výšky 15 m. Tvoří kuželovitou korunu s modrošedými jehlicemi. P. orientalis (smrk východní) - dorůstá výšky 30 m. Roste kuželovitě, jehlice jsou husté, tmavě zelené a lesklé. P. pungens (smrk pichlavý) - je známý pod názvem "stříbrný smrk". Dorůstá výšky okolo 30 m. Druhy: Glauca Globosa (zakrslý druh, stříbřité jehlice), Glauca Procumbens (růstem kopíruje povrch půdy, hodí se do skalek), Iseli Fastigiata (tvoří štíhlý sloup, větve rostou směrem vzhůru); P. omorika (smrk Pančičův) - roste jako štíhlý kužel. Dlouhé letorosty jsou převislé, jehlice jsou třpytivě zelené. |
| Původ: | mírný pás severní polokoule |
| Druh: | stálezelený jehličnan |
| Typ listu: | střední listy, stále zelené |
| Kvete: | Kvete od dubna do června. |
| Náročnost pěstování: | Rostlina není náročná rostlina. |
| Použití: | Nízké druhy se hodí do skalek, ostatní jako solitéry. |
| Tvarování / řez: | Řez není nutný pro udržení pravidelného tvaru. |
| Trvanlivost: | Je to vytrvalá rostlina. |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | normální zahradní ze |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | duben, květen, červen |
| Stanoviště: | Ideální je slunné stanoviště. |
| Voda: | Poměrně dobře snáší sucho, ale při pravidelné zálivce rostlina prospívá lépe. |
| Množení: | Základní druhy se množí semeny, kultivary roubováním nebo řízkováním. |
| Zemina: | Smrk není náročný na půdu. |
Bukové porosty, takzvané bučiny, tvořily kdysi až 40 % lesních porostů v naší zemi. Dnes buky představují jen cca 13 % všech dřevin v našich lesích a tradiční bukové lesy jsou často chráněné. Jenže současné klima nám návrat k někdejším pořádkům, tedy dominanci bukových porostů, zřejmě neumožní. Proč?
Smrk je jednou z nejvyužívanějších a zároveň ekonomicky nejdůležitějších dřevin v severní a střední Evropě. Více než třetinu rozlohy České republiky pokrývají lesy, z nichž polovina patří právě smrku ztepilému. Nadace dřevo pro život, která dlouhodobě edukuje a podporuje zájem Čechů o dřevo a les, realizovala průzkum*, ve kterém si mapovala znalosti právě o tomto jehličnanu.
Smrk pichlavý, jinak též smrk stříbrný, je u nás velmi oblíbeným okrasným jehličnanem, byť pochází z přírody Severní Ameriky. Jak jej pěstovat?
