Mandloň obecná, Mandlovník | Prunus amygdalus, Prunus dulcis

2

Mandloně ve své domovině dorůstají výšky okolo 12 m, v našich podmínkách dosahují 5 - 6 m. Řadí se mezi skořápkovité ovoce. Tato dřevina se pěstuje zejména v subtropickém pásu. Našla si však své pěstitele i u nás. Daří se jí zejména v teplých oblastech Moravy nebo v oblastech do 250 - 300 m n.m.

Tvoří kopinaté listy s pilovitým okrajem. Kvete od dubna bílými nebo růžovými květy. Plodem jsou peckovice vejčitého tvaru, ktré mají šedozelenou barvu. Tento obal je plstnatý, slabě dužnatý a při zralosti praská. Plody dozrávají v září. Uvnitř najdeme tvrdou světle hnědou, hladkou pecku, která je nestejnoměrně dírkovaná. Uvnitř ukrývá olejnaté semeno obalené hnědou slupkou, která lze snadno po namočení sloupnout. Tyto semena - mandle jsou oblíbenou pochoutkou jak syrové, tak pražené. Našli si také uplatnění v kuchyni. Zejména v době Vánoc je jejich obliba největší, protože patří spolu s ořechy jako přísada do těsta či na zdobení vánočního cukroví. Kromě toho mandle našli své využití při výrobě kosmetiky. Existují druhy s hořkými nebo sladkými semeny. O hořkých mandlích je známo, že obsahují jedovatý amygdalin. Smrtelná dávka je požití okolo 70 semen.

Mandloně jsou cizosprašné tzn. že k opylení potřebují ještě jeden strom. Pro opylení je třeba pěstovat minimálně 2 stromy, mezi kterými by měla být zhruba vzdálenost 5 m.

Semena mandlí jsou bohatá na vitamín B, B2, E, kyselinu listovou, vápník, železo a draslík. Snižují hladinu cholesterolu v krvi, zbavují tělo volných radikálů. Posilují srdce a nervovou soustavu. Zlepšují kvalitu pleti, vlasů a nehtů. Zatímco užívání hořkých madlí je omezeno, sladkých mandlí si můžeme dopřávat co hrdlo ráčí.