I kdybyste všechen ten koriandr, petržel, pažitku, kopr, tymián, mátu, šalvěj nebo bazalku sázeli do každého připravovaného jídla, pořád budete ve stavu mírného nadbytku, nebo z poloviny vytrhaných květináčků, které byste rádi zaplnili čerstvou várkou bylinek. Často se také stává, že byliny zakoupené v květináči v obchodě (které odpovědně hned přesadíte, abyste jim prodloužili životnost) nedokážete spotřebovat v dostatečném rozsahu včas. Co tedy dělat s bylinnými přebytky v domácnosti? Ano, můžete je třeba sníst syrové, ale to asi není tak úplně to pravé ořechové. Nebo si taky můžete obohatit repertoár, a vyzkoušet pár nových věcí, které rozšíří vaše další možnosti. Experiment je často prvním krokem k neúspěchu, ale tady by to platit nemuselo.Kousek Itálie pro veselejší denVyrobte si pesto. O co jde? Pesto je ve svém základu zelená omáčka, jejíž hlavní složkou je bazalka. Ano, přesně ta bazalka, která se vám posledními zelenými listy na vašem okně vysmívá, a tvrdošíjně odmítá zemřít a nechat se nahradit mladším kouskem. Nechme se hádat Janovany nebo obyvatele Ligurie, čí to byl vlastně nápad. Je to totiž dobrý nápad. K výrobě budeme potřebovat zelené listy bazalky, které rozetřeme v moždíři na kaši. A tuto kaši pak podle chuti doplníme o sůl, a pak třeba ještě o česnek, vlašské či piniové oříšky (nebo aromatický či přeschlý kozí sýr), sušená rajčata. A nakonec pak olivový olej, který výsledný produkt zakonzervuje. Výsledkem je originální dochucovadlo všech možných pokrmů, od ryb přes rýži až po grilovanou zeleninu. Klíčem k jeho úspěchu je právě variabilita, s jakou můžete vy sami sestavit nejrůznější spektrum chutí. A jeho kouzlo spočívá i v tom, že jej můžete darovat přátelům, stejně jako jste se dosud chlubili domácími kompoty, džemy a zavařeninami. Italové nebo Sicilani by na nás sice pohlíželi s despektem, ale na stejném principu můžete vytvořit i pesto mátové, petrželové nebo koriandrové. Fakticky ze zbytků jste tedy vytvořili velmi hodnotný prvek domácí gastronomie. A třeba mátové nakládané cibulky? To je chuť, na kterou nezapomenete.Vyrobte si bylinkové másloŽádný hlubší smysl v tom nehledejte. Celá teorie domácí výroby bylinkami ochuceného másla je postavená na tom, že si takový produkt připravíte sami doma. Takže za něj nebudete utrácet horentní sumy v bio-obchodě, a ještě si budete jisti jeho kvalitou. Základní surovinou je pochopitelně máslo, které budete rozpouštět. Už asi tušíte, že hutné kostky „másla“ nejisté provenience asi nebudou to pravé. Potřebujete takové máslo, které po svém rozpuštění zůstane i nadále máslem. Ideálem je tedy buď skutečně kvalitní domácí máslo, nebo jeho čistá rostlinná náhražka (například to kokosové, které docení i mlsní vegani). A do rozpuštěného másla poté vložíte čerstvě nasekané nebo nastrouhané bylinky. Pokud je máslo v základu nasládlé, můžete jej ještě dochutit hrubozrnnou solí, nebo drceným pepřem. Dalším krokem je pak tuto směs vylít do předchystaných formiček (ideálně vyložených kousky pečícího papíru), které pak necháte zamrazit. A po utuhnutí můžete výsledný produkt servírovat k nejrůznějším pokrmům. Dušená zelenina, brambory? Možnosti jsou neomezené. Ve váš prospěch opět hraje neomezená variabilita, v rámci které můžete uplatnit své kreativní myšlení. Česnekové máslo je výtečně k pečeným rybám, ale není problém s pomocí citronové trávy (nebo nastrouhané citronové kůry) vyrobit i máslo citronové. Je lehké a osvěžující, a může dochutit právě tak bagetu, salát nebo upečenou buchtu. Pažitkové máslo a opečené tousty? Zázrak k snídani, který vám zpříjemní celý den.Zbytky na lepší i horší časySoučasný trend je nastaven tak, abychom se ze všech sil snažili minimalizovat vznik odpadů. A to nejen těch v kuchyni. Kompost je správnou cestou, ale řada „zbytků“ může dostat ještě jednu šanci. Týká se to nejen bylinek a nejrůznějších přebytků z domácích zahrádek. O co tedy jde? Skrojky z brambor (tedy ne vyloženě slupky), odřezky mrkví a petržele, nať další kořenové zeleniny, košťály zelí. A samozřejmě, lehce přeschlé listy petržele, už nelákavé stonky pažitky. To vše je ještě možné zpracovat. Stará kuchařská rada zní, že k jídlu je prakticky cokoliv, když to nakrájíte dostatečně nadrobno. A přesně to se hodí s takovými zbytky udělat. Poté je vložíte do plastového boxu, a zamrazíte. Třeba na horší časy. Nebo alespoň do doby, než budete zakládat zeleninový či jiný vývar. Vývar se totiž neptá. A po hodinách tepelné úpravy se z vašeho „zmraženého bujónu“ stane vynikající základ pro polévku či omáčku. Bylinky, pro které byste momentálně už neměli využití, se tak stanou plnohodnotnou součástí budoucího pokrmu. A to jistě potěší i vás. Pochopitelně, není vůbec od věci si pohlídat, jaké (a jak moc aromatické) zbytky bylin z domácí zahrádky do směsi vkládáte. Například kopr, kterému ani vysušenost neubírá nic na chuti, by vás v některých pokrmech mohl překvapit. A nejspíš ne právě příjemně.Mráz a horkoNejsnazší řešení se často řadí mezi ta nejlepší. A to platí i zde. Přebytky zelených bylinek můžete jednoduše zamrazit, nebo vysušit. Jen to udělat správně. Většině bylin postačí krátká lázeň ve vlažné vodě, aby se trochu vzpamatovaly. A poté, co je vytáhnete a necháte okapat, je můžete (v uzavíratelné nádobce, raději než v plastovém sáčku) vložit do mrazničky. Nezapomeňte si je dobře označit, a dávkovat je v množství příhodném pro další zpracování. Celý trs přeci nebudete opakovaně zmrazovat. Trošku specifičtější případ je bazalka, které před zamražením musíte dopřát zhruba půlminutový pobyt v nepříliš vařící páře. Udrží si tak lépe své chuťové vlastnosti. Pažitku nebo petržel postačí nasekat na drobno, a poté hned zamrazit. I sušení má svá pravidla. Tužší bylinky, jako například rozmarýn, šalvěj či tymián, se vyplatí zasušovat v celých trsech, svázaných k sobě dohromady. Svazečky můžete nechat sesychat přímo tam, kde je dostatečně suchý vzduch, zavěšené listovím dolů. Rostliny, které disponují jemnějším listovým (bazalka, dobromysl) pomalé sušení snáší hůře. Je lepší sušit je v plátěných sáčcích. Výhodou je, že při této „celistvé“ metodě se v sáčcích a pytlících zachycují i semena rostlin, která pak můžete vysadit znovu. A petržel nebo libeček? Ty postačí nechat přeschnout natrhané na obyčejném talířku nebo novinách. Získáte ideální suché polévkové koření, ať už k vaření nebo dochucování.Zážitek pro fajnšmekryZpracování bylinných přebytků může nabývat řady podob, ale některé si žádají trochu času. Například jejich vyluhování do octa. Výhodou je, že při této metodě můžete zpracovat i výrazný podíl nadzemních a tuhých částí. Stačí je jen očistit a zbavit hlíny. Poté je jednoduše v kuse, nebo nařezané, umístíte do uzavřené nádoby. Při luhování zachovávejte poměr octa a bylin 2:1 (dva díly octa na díl bylin). A celou tu uzavřenou nádheru nechte louhovat na tmavém místě po dobu deseti (či více) dní. Poté ocet slijte přes jemné síto, abyste ho zbavili zbytků vegetace. Výsledkem bude velmi delikátní a chuťově přitažlivý ocet, vhodný (podle zvolených bylin) k dochucování salátů. Takový si v obchodě jen tak nekoupíte. S pomocí silně aromatických bylin si také můžete vytvořit svou vlastní infuzi do aroma-lampy. Potřebovat budete jen lihovou bázi, a několik týdnů luhování.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
