Právě v červnu jsou některé druhy bylin vhodné ke sběru a není opravdu na co čekat. Zmíněné druhy mají v tuto dobu nejvyšší obsah léčivých látek. Sbíráme také borůvku brusnici, lísku obecnou, břízu bělokorou, lnici květel, kontryhel, jahodník obecný, heřmánek pravý, kopřivu dvoudomou, šípkovou růži, rdesno hadí kořen, kakost, šalvěj, libeček, vachtu trojdílnou, fialky, benediktu čubetu (benedikt lékařský), komonici lékařskou, jehlici trnitou, kostival lékařský, mladé listy ořešáku královského, pupalku dvouletou, měsíček lékařský, fenykl, jitrocel, maralí kořen (parchu soflorovitou), anděliku lékařskou, náprstník, penízovku, kokošku pastuší tobolku a nebo třeba i přesličku rolní. Dobrou zprávou také je, že obzvláště zahradní byliny dovedou po sklizni znova obrazit a sklízet je proto můžeme vícekrát. Na sběr kořenů je však v červnu ještě čas, ten je ideální až na podzim, jelikož kořenový systém se po celé vegetační období stále vyvíjí, mohutní. A právě nyní kořeny obsahují jen málo léčivých látek. Výjimku ale mohou představovat kořeny, oddenky a hlízy některých vytrvalých bylin, třeba křenu selského. Ten lze ze země vyrýpnout prakticky kdykoli během roku. Důležité je dodržovat pravidla správného sběru bylin. Klíčové je především vhodné počasí. Na sbíraných rostlinách či částech rostlin již musí být oschlá rosa a samozřejmě neprovádíme sběr za deště a po dešti. Nejvhodnější je suché rané odpoledne. Musíme také zajistit, aby se byliny nemohly zapařit, to jsou pak již vhodné leda tak na senáž pro skot. Nejlepší je byliny sbírat do proutěného košíku, který zajistí mezerami ve výpletu větrání ze všech stran. Ostatně ideální je třeba i pro sběr hub. Sušení by pak mělo být rychlé, ale přirozené, čili v dobře větrané místnosti a na místě, kam nesvítí slunce. Sluneční paprsky dovedou některé byliny po utrhnutí znehodnotit. Na větší množství sušených bylin se vyplatí koupit bylinářskou síť a právě na ni rostliny rozprostřeme. Díky síti se k sušeným rostlinám a jejich částem dostane dostatek vzduchu i zdola a sušení bude opravdu rychlé. Navíc nemusíme sušené byliny pořád obracet. Stačí za celou dobu sušení jen párkrát. Bazalka pravá (Ocimum basilicum): Sklízíme její lístky, případně i celé výhony s lístky, ovšem samotné lístky se snáze suší. Vždy sklízíme jen část pěstované bazalky, protože průběžně můžeme využívat i lístky čerstvé a sklizeň k sušení bude možná vícekrát v sezóně. Navíc pak nemusíme ani pěstovat tolik rostlin. Bazalka je v kuchyni skvělým kořením, třeba Italové či Francouzi se bez ní neobejdou, ovšem lze ji přidávat i do čajů. Ocení ji kojící matky, podpoří chuť k jídlu, zlepšuje trávení a prospívá i horním cestám dýchacím, usnadňuje odkašlávání. Máta peprná (Mentha piperita): Tato rostlina v červnu ještě nekvete a proto je ideální sběr a sušení listů. Je vynikající na podrážděný žaludek a lépe se po ní usíná. Sbírat můžeme celou olistěnou nať a poté rostliny sušíme v zavěšených svazcích. Z natě však můžeme listy také otrhat a sušit zvlášť. Sušení bude rychlejší a kvalitnější.Meduňka lékařská (Melissa officinalis): I meduňka je vynikající pro uklidnění a výborně se po ní usíná. Sběr a sušení meduňky provádíme stejně, jako je tomu v případě máty. Dobromysl obecná (Origanum vulgare): Toto koření lze v podobě sušené kvetoucí natě přidávat do bylinných čajů. Podporuje tvorbu žaludečních šťáv a tedy trávení. Pozitivně také působí na horní cesty dýchací a dovede i uklidňovat mysl (dobromysl), ovšem se silnějšími depresemi nepomůže. Zato lehčí podráždění a neklid odstranit dovede. Tymián obecný (Thymus vulgaris) a mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum): Tito blízcí příbuzní se od sebe pro laika i těžko rozeznávají. Tymián je uznávaným kořením, ovšem účinky tymiánu a mateřídoušky jsou prakticky totožné stejně jako vzhled. Téměř dvojčata. Urychlují hojení ran, pomáhají s infekcemi, dezinfikují dutinu ústní a pomohou při zánětech dásní, zklidňují pokožku, jsou přírodním deodorantem, uvolňují mysl a tlumí bolesti hlavy, pomohou i s kocovinou, mají pozitivní vliv na trávicí a dýchací ústrojí a zvyšují obranyschopnost organismu. Lípa srdčitá (Tilia cordata): V červnu sbíráme její květy vonící po medu. Jsou vynikajícím lékem na horečky, způsobují pocení, léčí záněty nejen ledvin a působí močopudně. Lipový květ lze užívat i při bolestech hlavy, pomáhá s migrénami. Nálevy z lipového květu mají příjemnou květovou chuť a můžeme je užívat i preventivně.Hluchavka bílá (Lamium album): Sbírat květ hluchavky je opravdu úděl olbřímí. Je velice pracný, ovšem pozitivně působí na prostatu a ženám srovnává pravidelnost menstruace. Sběr titěrný, odměna velká. Bez černý (Sambucus nigra): Takzvané kosmatice či kocmatice (květy bezu černého obalené v těstíčku a smažené) určitě zná většina z nás. Ovšem tyto květy jsou i velmi léčivé stejně jako později černé plody. Podobně jako květy lípy jsou močopudné, zvyšují pocení při horečkách a pomáhají se záněty. Na chřipku, virózy a nachlazení ideální. Stejně jako květy lípy. Ne nadarmo se vysazovaly lípy na každé návsi a bez byl někde v rohu na každém dvorku. Pomáhá také při nevolnostech, plynatosti, pomalém trávení a zažívacích potížích, čaj z bezu černého je antibakteriální a působí i proti plísním.Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum): Sbírají se plně rozvinuté žluté květy, ze kterých je třeba vytřepáním odstranit hmyz. Působí především proti suchému kašli, je však třeba z nálevu odstranit jemné chloupky, které by mohly kašel naopak vyvolávat, jsou dráždivé. Je třeba nálev důsledně přecedit. Jahodník obecný (Fragaria vesca): Můžeme sušit zelené listy i toho zahradního, ale nejvíce účinných látek obsahují listy jahodníku rostoucího v lese. A právě v červnu sbíráme mladé a svěží zelené listy. Jde o univerzální lék, který výtečně čistí organismus a přitom má i příjemnou chuť. Jestli jste kdy trempovali, určitě si pamatujete čaje z kotlíku z listů jahodníku, maliníku a ostružiníku. Jedinečné! A právě i listy maliníku a ostružiníku můžeme spolu s listy jahodníku sbírat do bylinných směsí.Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla): Léčivé silice, které květy heřmánku obsahují, pomáhají při bolestech, hojí rány, léčí záněty močových cest a pomohou i s průjmy. Zároveň jde o ceněnou přírodní kosmetiku, pokud heřmánek přidáme například do mastí. Oblíbené jsou i heřmánkové šampóny, které lze kombinovat třeba s březovou kůrou. Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica): Plevel, který najdeme doslova všude. Sbíráme listy kopřivy, nejlépe co nejmladší. Proto sběr kopřivy začíná ideálně již v březnu až dubnu (podle počasí). Ovšem právě v červnu má kopřiva ještě před květem a objem rostlinné hmoty je již značný. Staré kořenářky říkaly, že kopřiva se má sbírat pouze do 15. května, poté již není tak účinná. Ovšem obsah účinných látek je vysoký i v kopřivě kvetoucí, proto má smysl ji sbírat a užívat po celou sezónu. Dokonce i s lodyhami a květy. A kdo chce pomoci i své zahradě, připraví si v sudu koncentrovanou kopřivovou jíchu, kterou pak silně ředěnou vodou přidává rostlinám jako hnojivo a na list jako ochranu před savým hmyzem. Vyzkoušejte a zkuste dát ochutnat i domácím zvířatům, dají roztoku přednost před čistou vodou, asi poznají, jak vysoký obsah minerálů v roztoku je.Kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris): Vynikající lék proti průjmům a střevním katarům, pomáhá i se silnou menstruací. Zvenčí jej používáme k omývání špatně se hojících ran a ekzémů. Borůvka brusnice (Vaccinium myrtillus): Tato léčivá rostlina z čeledi vřesovcovitých pomáhá se záněty močového měchýře, léčí cukrovku (plody i listy) a kožní vyrážky.Bříza bělokorá (Betula pendula): Mladé listy břízy jsou výborným močopudným prostředkem, pomáhají při dně a revmatismu. Líska obecná (Corylus avellana): Listy lísky pomohou s kožními vyrážkami a také s takzvanými hemeroidy, koupele z listů zastavují krvácení.Lnice květel (Linaria vulgaris Mill.): Nať z lnice pomůže s chorobami dýchacích cest, kožními vyrážkami, vředy a hemeroidy.Více informací o bylinkách najdete ZDE.
