Ať chceme, nebo ne, většina vodních ploch u nás vznikla činností člověka. Prostě nejsme zemí tisíce jezer jako třeba Finsko, které má přírodních jezer 188 tisíc a největší z nich je rozlohou čtvrté největší v Evropě (Saimaa). Kromě toho má Finsko 179 tisíc ostrovů a pouze 27 tisíc z nich je v Baltském moři, zbytek najdete právě uprostřed finských jezer. Navíc tvoří 78 % plochy Finska lesy. Za všechno může doba ledová, která zde trvala déle než ve zbytku Evropy. Ohromná masa zmrzlé vody (ledovců) měla silný erozivní účinek. To se u nás ale nestalo. Vedle přírodních jezer se proto pyšníme rekultivačními jezery, pískovnami a zatopenými lomy a doly. Hovoříme o jezerech umělých. Ledovcových jezer je na našem území doslova jenom pár a statistiku jezer proto rozšiřují vodní plochy rašelinišť (rašelinná jezera), jezera sesuvová vzniklá po sesuvech půdy a jezera krasová, která najdeme na dnech propastí a v jeskyních. Krasových a umělých jezer je vlastně nejvíce. Seznam jezer se navíc mění, jelikož některá nová postupně vznikají v rámci rekultivací těžebních území. A známa jsou naopak také jezera již zaniklá, například jezero Čejčské, Kobylské a Komořanské. Za krasovými jezery musíme sestoupit do propastí a jeskyní, proto nás asi nejvíce fascinují o dost bezpečnější jezera ledovcová. Ta rozdělujeme na morénová a karová (plesa). Morénová jezera vznikla ve sníženinách vzniklých za vyvýšenou čelní morénou ledovce. Bývají relativně velká, ale mají malou hloubku, jejich tvar je obvykle téměř kruhový a břehy těchto jezer jsou malebné. Oproti tomu karová (plesová) jezera vznikla v ledovcovém karu po odtátí ledovce. Většinou jsou malá, mají oválný tvar a prudké břehy, které jsou často tvořené vysokými skalními stěnami. Karová jezera bývají velmi hluboká a voda je v nich ledová. Nikoli kvůli ledovcovému původu, nýbrž hloubce v kombinaci s nadmořskou výškou. Pojďme si v našem kvízu otestovat znalosti jezer a jezírek na našem území.Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia