Plešné jezero (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 5 fotek

Nějaké to okrasné či koupací jezírko může mít v zahradě spousta lidí, stejně tak je na našem území mnoho rybníků a mnohé už dokonce zanikly, běžné jsou také přehrady. Ale přírodní jezera, která vznikla bez zásahu lidských rukou, nářadí, strojů a technologií? Těch bohužel není mnoho, protože během čtvrtohor nedošlo na našem současném území k významným klimatickým změnám. Proto také seznam přírodních jezer nafukujeme těmi umělými, která však nepatří ani mezi rybníky, ani přehradní nádrže. Pojďme se v našem kvízu zchladit ledovou vodou českých jezer a jezírek.

Ať chceme, nebo ne, většina vodních ploch u nás vznikla činností člověka. Prostě nejsme zemí tisíce jezer jako třeba Finsko, které má přírodních jezer 188 tisíc a největší z nich je rozlohou čtvrté největší v Evropě (Saimaa). Kromě toho má Finsko 179 tisíc ostrovů a pouze 27 tisíc z nich je v Baltském moři, zbytek najdete právě uprostřed finských jezer. Navíc tvoří 78 % plochy Finska lesy. Za všechno může doba ledová, která zde trvala déle než ve zbytku Evropy. Ohromná masa zmrzlé vody (ledovců) měla silný erozivní účinek. To se u nás ale nestalo.

Saimaa, největší finské a čtvrté největší evropské jezero (Zdroj: Shutterstock)
Saimaa, největší finské a čtvrté největší evropské jezero (Zdroj: Shutterstock)
Ledovcové jezero Laka u Klatov (Zdroj: Shutterstock)
Ledovcové jezero Laka u Klatov (Zdroj: Shutterstock)
Prášilské karové jezero ledovcového původu, Šumava (Zdroj: Shutterstock)
Prášilské karové jezero ledovcového původu, Šumava (Zdroj: Shutterstock)
Mały Staw, druhé největší krkonošské jezero, najdeme je však na polské straně hor (Zdroj: Shutterstock)
Mały Staw, druhé největší krkonošské jezero, najdeme je však na polské straně hor (Zdroj: Shutterstock)

Vedle přírodních jezer se proto pyšníme rekultivačními jezery, pískovnami a zatopenými lomy a doly. Hovoříme o jezerech umělých. Ledovcových jezer je na našem území doslova jenom pár a statistiku jezer proto rozšiřují vodní plochy rašelinišť (rašelinná jezera), jezera sesuvová vzniklá po sesuvech půdy a jezera krasová, která najdeme na dnech propastí a v jeskyních. Krasových a umělých jezer je vlastně nejvíce. Seznam jezer se navíc mění, jelikož některá nová postupně vznikají v rámci rekultivací těžebních území. A známa jsou naopak také jezera již zaniklá, například jezero Čejčské, Kobylské a Komořanské.

Za krasovými jezery musíme sestoupit do propastí a jeskyní, proto nás asi nejvíce fascinují o dost bezpečnější jezera ledovcová. Ta rozdělujeme na morénová a karová (plesa). Morénová jezera vznikla ve sníženinách vzniklých za vyvýšenou čelní morénou ledovce. Bývají relativně velká, ale mají malou hloubku, jejich tvar je obvykle téměř kruhový a břehy těchto jezer jsou malebné. Oproti tomu karová (plesová) jezera vznikla v ledovcovém karu po odtátí ledovce. Většinou jsou malá, mají oválný tvar a prudké břehy, které jsou často tvořené vysokými skalními stěnami. Karová jezera bývají velmi hluboká a voda je v nich ledová. Nikoli kvůli ledovcovému původu, nýbrž hloubce v kombinaci s nadmořskou výškou. Pojďme si v našem kvízu otestovat znalosti jezer a jezírek na našem území.

Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia

Kvíz: Co víte o přírodních a umělých jezerech v ČR?

Mnoho jich není, ale určitě každý z nás již nějaké navštívil a případně se v něm i vykoupal, pokud se to zrovna smělo. Česká jezera a jezírka. Pozor, nikoli rybníky a přehrady! Tisíce jich sice jako ve Finsku nejsou, přesto stojí za průzkum...

Foto: Shutterstock
Na fotografii vidíte podzemní Bozkovské jezero, které bylo spolu s podzemním dómem objevené v roce 1958 v Bozkovských dolomitových jeskyních v okrese Semily. Jezerní dóm v Nové jeskyni je vysoký 24 m a dlouhý 14 m. Co se ale stalo s hladinou vody?
Nic, vše zůstalo tak, jak bylo jezero objeveno
Byla zvýšena kvůli větší turistické atraktivitě
Hladiny podzemních jezer v Bozkovských dolomitových jeskyních byly uměle snížené o cca 5 m
1/12