Už podle množství přídomků, lidových názvů a přezdívek se dá odtušit, že Plectranthus amboinicus nebude úplně obyčejná rostlinka. Říká se jí totiž kubánské oregano, venkovský brutnák, mexická máta, Orégano francés, indiánská pudina, španělská máta, řecký eukalyptus. A to radši nezmiňujeme tucty lidových názvů, jakými tuto rostlinku častují domorodí obyvatelé v Asii, Africe a Tichomoří. Všude se jí snaží nějakým pojmenováním přivlastnit a pochválit, protože všude lidem pomáhá. Český ustálený botanický název pro ni je rýmovník citronový, což tak nějak v kostce vysvětluje to podstatné. Je to květinka, která si roste s nenáročností plevele volně i v květináči, a kromě toho, že odpuzuje hmyz, svými aromatickými lístky výtečně pomáhá v kuchyni i v lékárně. Kombinuje v sobě ostře pikantní chuť naší máty spolu s vonnou složkou dobromyslu. Obsahuje taniny, polyfenoly, terpenoidy, falovnoidy, organické kyseliny. A proto se využívá se v tradiční medicíně zejména jako bylinka protizánětlivá a antibakteriální, a také při dýchacích nebo i kožních obtížích. Jak se to užívá? Inu, co kdo snese. Lístek stačí rozemnout mezi prsty a zhluboka se nadechnout. Protáhne vás perfektně, lépe než šňupací tabák. Zrovna tak je možné si lístek spařit vodou na čaj, anebo – byť je hořký – pomalu přežvykovat. Pěstovat ji doma není problém, a jako prevence nachlazení je skutečně účinná. Lehce nekorektní historická poznámka: potenciál rýmovníku jako kapesní medicíny rozpoznali už pradávno zcestovalí židé. Takže si uvykli nosit pár lístků této rostlinky všude s sebou. V peněžence, měšci nebo tobolce. A když se jim chtělo kýchnout, přivoněli si. Zavdalo to pak nehezkým pověrám o tom, jak židé milují vůni peněz. Že si jen vypomáhali rýmovníkem, to už pověrčiví lidé – beztak s plnými nosy a stižení rýmou – vědět nechtěli. Z pěstování svěže-zeleného rýmovníku citronového se dnes stala velká móda, a kdo ho doma nemá v květináči na okně, jako by ani nebyl. Rostlinka je to vpravdě fantastická, ale má jeden přiznaný neduh. Vypadá s prominutím naprosto obyčejně, jako tuctový hluchavkovitý plevel. Pokud byste chtěli tytéž účinky, ale v o poznání hezčím balení, musíte sáhnout po Plectranthus purpuratus. Ta je svým původem doma na jihu Afriky (i když se jí někdy říká Švédský břečťan), a je s rýmovníkem velmi blízce příbuzná. Česky ji známe jako moud purpurový, a je designově hezčí, lépe vypadají verzí rýmovníku, ideální pro domácí pokojové pěstování v květináčích. Co může být silnější než rýmovník? To je jasné – logicky větším kalibrem nutně musí být Iris domestica kterou známe pod jménem angínovník čínský. Tuhle okrasnou pokojovku, s tygrovaně žíhanými liliovitými květy, si pak v domácí medicíně považujeme kvůli léčivým účinkům listů a oddenku. Její listy se užívají čerstvé zasyrova, kořen se suší, drtí, namáčí či spařuje. Proč to?Kombinují v sobě antiseptický a místně analgetický účinek. Takže pomohou od bolesti v krku i zahleněných dýchacích cest. Prášek z kořene je základem pro domácí kloktadlo – pozor, nepolykat – a rostlina jako celek je kompletní přírodní sadou pro překonání angíny. Tedy, pokud raději nenavštívíte lékaře - což je asi to první, co byste při angíně udělat měli.Angínovník se stal jedničkou lidové medicíny právě tam, kde si cestu za lékařem dovolit nemohou. Pokojová rostlina je sama o sobě přitom velmi nenáročná, říká si jen o zásaditější, vápnitou půdu, s poněkud sypkým až lehce písčitým substrátem. A zdobí nejen svými kouzelnými květy, ale i tobolkami s plody – semeny. Když chcete krásu i užitek pro zdraví, pěstujete doma angínovník. Je to už v nás tak nějak zakořeněné, že když je lék „tradiční domorodé medicíny“, má neobvyklý název a ke všemu ještě pochází z exotické země, považujeme ho za účinnější než naše léčiva. A to je v kostce i případ magické byliny, pěstované dnes často jako léčivé pokojovky, zvané gotu-kola.Špatná určitě není, snad jen trochu přeceňovaná. Její české jméno zní pupečník asijský (latinské Centella asiatica) a v Asii roste jako mokřadní plevel. Ještě než ji u nás široce začali propagovat advokáti zdravého životního stylu a přírodní medicíny, byli s ním dobře obeznámeni například akvaristé. Protože ho používali jako divoce se množící zeleň na plovoucí ostrůvky k rybičkám. Musí se nechat, že gotu-kola obsahuje slušný arzenál účinných látek: monoterpeny, seskviterpeny, polyacetylenové sloučeniny, flavonoidy, minerály - železo, draslík, vápník, selen, zinek, sodík, éterické oleje a vitamíny (A, B2, C, E a K). Když ale přijde na její využití, trošku tápeme, protože těch studiemi prokázaných účinků je u ní pomálu. K čemu by nám tedy mohl být doma v květináči dobrá?Inu, na listový čaj, který bude mít antidepresivní, zklidňující a uvolňující účinky. Není to pecka jako angínovník nebo rýmovník, ale spíše podpůrná rostlinka, která bude zkrášlovat domácnost, a v zimním shonu dokáže podpořit váš imunitní systém.Na podobném principu pak funguje ještě pár dalších exotických pokojovek – pokojový ženšen naduť madagaskarská (Kalanchoe daigremontiana), která je mimochodem výtečná na afty; okrasná zelená šrucha (Portulaca oleracea), jež je přírodní zásobárnou mastných kyselin (podporujících imunitní systém) nebo třeba vietnamský koriandr (Persicaria odorata), rdesno vonné. Výčet léčivých pokojovek, ideálních k přežití zimy, by rozhodně nebyl kompletní bez kalísie (Callisia sp.). Jen pozor, ať vyberete tu správnou. Sukulentní „skládané“ lístky kalisie plazivé sice vypadají zajímavě, ale s prevencí vám moc nepomohou. To, co hledáte, je kalisie vonná, a její antibakteriální, antivirové a antioxidační účinky. Nabízí je především kolínka vysokých výhonů, v listech jsou užitečné obsahové látky obsaženy už v menší koncentraci. Počítá se i to, že jde o velmi vzhledné exempláře, které příjemně dotváří svěže zelnou atmosféru v domácnosti. A když je třeba, můžete si z nich něco málo uštípnout. Obsahuje flavonoidy kvercetin a kempferol, fytosteroly, kyselina gamalinolenová, vitaminy řady B, vitamin C, a z minerálů především vápník, železo, chrom, bor, měď a selen. Obsahuje také určité množství alkaloidů, glykosidů a polysacharidů. K čemu je to dobré? Jeden takový květináč vám nahradí celou tubu multivitaminu. A zapomenout bychom neměli ani na „klasiku“ v podobě zázvoru. Zázvor lékařský (Zingiber officinale) se totiž nemusí „omezit“ jen na oddenky, které si odnesete z obchodu. Pokud nejsou extra přeschlé a jdou na nich dobře vidět růstové pupeny, můžete si je – i nařezané – nasadit doma. Není to nic těžkého. Jen myslete na to, že kořeny zázvoru rostou horizontálně, tedy do stran, a potřebuje tak více místa. A už brzy si můžete začít doma v květináči pěstovat instantní zdraví. Na pohled je to krása, a navíc mile prospěšná, v domácí lékárně i v kuchyni.
