Již jen z českého jména DRVOPLEŇ je patrné, že jde o druh, který doslova plení dřevo, dřeviny. Housenka je to přitom opravdu velká, třeba oproti běžné housence běláska zelného mnohonásobně. Drvopleň obecný (Cossus cossus) skutečně vážně poškozuje větve a kmeny dřevin, na kterých najdeme velké otvory s trusem housenek. Způsobuje lámání větví i stromů a někdy i jejich úhyn, což je znepokojující. Zvýšený výskyt těchto housenek byl například zjištěn v jabloňových sadech pod gumovými chrániči, které chrání stromy před okusem zvěří, případně pod lepovými destičkami na jabloních. My jsme si ale housenku (možná i více jedinců) zavlekli do jabloňového sadu evidentně s palivovým dřevem, kdy nám vždy přivezou celé stromy, ty se zpracují a dřevo se nechá sušit na hromadě vedle plotu. Jinde to nejde. Druh noční můry jménem drvopleň obecný je rozšířen po celé Evropě v různých biotopech a nadmořských výškách až do 1500 m. n. m. Žije také na severu Afriky a částečně i v Asii, kde je například v Tatarstánu chráněným druhem, který je zapsán v Červené knize ohrožených druhů. U nás ale ohrožen rozhodně není. Co se týká dospělců, když vám v létě večer nalétávají noční můry na světlo v zahradě, s velkou pravděpodobností jsou to právě nenápadní, maskovaní dospělci drvopleně. Rozpětí křídel dospělců je přibližně 6,5 až 7 cm u samců a 8 až 9 cm u samic, tělo mají dlouhé cca 3 až 4 cm, takže žádní obři mezi motýly. Křídla dospělců jsou nevýrazná, barvy šedé až hnědošedé, jejich ústní ústrojí je zakrnělé a v letu jsou dosti těžkopádní. Pokud pak usednou a složí křídla, snadno je přehlédnete, splývají s okolím. O dost mohutnější a výraznější jsou ale právě housenky tohoto nočního motýla. Dorůstají délky až 12 cm a tloušťky cca 1 cm, mají barvu masitě červenou s tmavším hřbetem a páchnou octem, obzvláště když napadnou dub. Parazitují na dřevě silnějších větví a kmenů, přičemž vývoj larev trvá obvykle 3 roky. Hlava, hřbetní štítek, nohy, kusadla a bradavky mají tyto housenky černé. Kukla je rezavě hnědá a velká cca 4 až 5 cm. Jelikož je drvopleň obecný polyfág, jeho housenky se živí dřevem různých listnatých stromů. Samice kladou v létě vajíčka do prasklin v kůře různých dřevin včetně ovocných a okrasných druhů v našich zahradách. Do jedné praskliny samice naklade 15 až 50, ale i více jak 200 vajíček, celkem pak naklade jedna samička až cca 1000 vajíček za sezónu. Barvu mají světle hnědou, jsou podlouhlá a velká cca 1,2 až 1,7 mm. Vajíčka jsou nejprve pokryta lepkavými sekrety a zárodek se vyvíjí 12 až 16 dnů. Dospělce můžeme spatřit v zahradách a přírodě od května do září. Většinou je ale přehlédneme, protože za dne jsou neviditelní na kmenech stromů a po setmění jejich maskování ještě umocní tma. Během tří let vývoje žijí housenky prvním rokem v jedné společné chodbě ve stromu a běžný je mezi nimi kanibalismus. Ve třetím roce se housenky na podzim zakuklí buďto v napadených stromech, nebo mimo ně na zimovišti, kde nehrozí mráz. Dospělci pak vylétají v květnu až červenci a hned se páří. Přirozeným škůdcem drvopleně je entomopatogenní houba rodu Cordyceps, larvy pak bývají napadány lumky a kuklicemi a jsou také častou potravou ptáků, třeba strakapoudů. Dospělci jsou v noci loveni netopýry, sovami a lelky. Drvopleň obecný napadá hlavně zdravé stromy, které oslabuje a někdy dovede až zahubit svým žírem. Chodby vytvořené housenkami jsou navíc vstupní branou pro různé nemoci. Poškození drvopleněm je podobné žíru tesaříků, drvopleněm oslabené stromy jsou často napadány jinými škůdci. Smutnou zprávou je, že ochrana spočívá téměř výhradně v likvidaci napadených větví, případně i celých dřevin. Na druhou stranu je ale třeba pohlížet na housenky drvopleně také jako na důležitou součást ekosystému, který stojí ve finále za tvorbou humusu z rozkládajícího se dřeva. O škůdce ale rozhodně jde, protože při rozsáhlém poškození dřeviny v zahradě, parku či sadu je opravdu nejlepší strom pokácet a dřevo i se škůdci spálit, aby si nemohli najít útočiště jinde.Zbavit se housenek drvopleně je obtížné, ne-li nemožné. Smysl dává snad jen nalákání přirozených nepřátel, ale upřímně, co je nám platná rada, ze bychom měli dát na stromy budky pro sovy a netopýry, tedy druhy, které se živí dospělci drvopleně. Šance na úspěch je nízká. Doporučuje se také ošetření kůry postřikem, případně natření směsí hlíny a kravinců, což ale zní spíše jako rada šíleného šamana z tajgy. Někteří zahradníci a ovocnáři se snaží dostat housenky z chodeb tenkým drátem, což ale zní ještě šíleněji. Pomoci by snad mohl tekutý insekticid aplikovaný přímo do chodeb, ale zaručené to také není. Drvopleně prostě v zahradě nechcete, většinou o něm ale ani nevíte.Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, hubeni-skudcu.cz, ireceptar.cz
