Housenku jsme našli v zahradě na kraji hromady nedávno pořezaného a naštípaného dřeva. Vlastně jsme ji viděli poprvé v životě, ale podle různých zdrojů jde o larvální stádium u nás vcelku běžné a nenápadné noční můry jménem drvopleň obecný nebo také topolový a vrbový. Co by nás mělo zneklidnit, je fakt, že dovede zahubit i celé stromy, přitom přežívá v larválním stádiu až 3 roky. Jak s drvopleněm bojovat? Bohužel to příliš nejde.
Plení dřevo
Již jen z českého jména DRVOPLEŇ je patrné, že jde o druh, který doslova plení dřevo, dřeviny. Housenka je to přitom opravdu velká, třeba oproti běžné housence běláska zelného mnohonásobně. Drvopleň obecný (Cossus cossus) skutečně vážně poškozuje větve a kmeny dřevin, na kterých najdeme velké otvory s trusem housenek. Způsobuje lámání větví i stromů a někdy i jejich úhyn, což je znepokojující. Zvýšený výskyt těchto housenek byl například zjištěn v jabloňových sadech pod gumovými chrániči, které chrání stromy před okusem zvěří, případně pod lepovými destičkami na jabloních. My jsme si ale housenku (možná i více jedinců) zavlekli do jabloňového sadu evidentně s palivovým dřevem, kdy nám vždy přivezou celé stromy, ty se zpracují a dřevo se nechá sušit na hromadě vedle plotu. Jinde to nejde.
)
Žije především v Evropě
Druh noční můry jménem drvopleň obecný je rozšířen po celé Evropě v různých biotopech a nadmořských výškách až do 1500 m. n. m. Žije také na severu Afriky a částečně i v Asii, kde je například v Tatarstánu chráněným druhem, který je zapsán v Červené knize ohrožených druhů. U nás ale ohrožen rozhodně není. Co se týká dospělců, když vám v létě večer nalétávají noční můry na světlo v zahradě, s velkou pravděpodobností jsou to právě nenápadní, maskovaní dospělci drvopleně.
)
)
Oč nenápadnější jsou dospělci, o to výraznější jsou housenky
Rozpětí křídel dospělců je přibližně 6,5 až 7 cm u samců a 8 až 9 cm u samic, tělo mají dlouhé cca 3 až 4 cm, takže žádní obři mezi motýly. Křídla dospělců jsou nevýrazná, barvy šedé až hnědošedé, jejich ústní ústrojí je zakrnělé a v letu jsou dosti těžkopádní. Pokud pak usednou a složí křídla, snadno je přehlédnete, splývají s okolím. O dost mohutnější a výraznější jsou ale právě housenky tohoto nočního motýla. Dorůstají délky až 12 cm a tloušťky cca 1 cm, mají barvu masitě červenou s tmavším hřbetem a páchnou octem, obzvláště když napadnou dub. Parazitují na dřevě silnějších větví a kmenů, přičemž vývoj larev trvá obvykle 3 roky. Hlava, hřbetní štítek, nohy, kusadla a bradavky mají tyto housenky černé. Kukla je rezavě hnědá a velká cca 4 až 5 cm.
Parazitují na dřevě různých listnáčů
Jelikož je drvopleň obecný polyfág, jeho housenky se živí dřevem různých listnatých stromů. Samice kladou v létě vajíčka do prasklin v kůře různých dřevin včetně ovocných a okrasných druhů v našich zahradách. Do jedné praskliny samice naklade 15 až 50, ale i více jak 200 vajíček, celkem pak naklade jedna samička až cca 1000 vajíček za sezónu. Barvu mají světle hnědou, jsou podlouhlá a velká cca 1,2 až 1,7 mm. Vajíčka jsou nejprve pokryta lepkavými sekrety a zárodek se vyvíjí 12 až 16 dnů.
)
)
Dospělci létají od května do září
Dospělce můžeme spatřit v zahradách a přírodě od května do září. Většinou je ale přehlédneme, protože za dne jsou neviditelní na kmenech stromů a po setmění jejich maskování ještě umocní tma. Během tří let vývoje žijí housenky prvním rokem v jedné společné chodbě ve stromu a běžný je mezi nimi kanibalismus. Ve třetím roce se housenky na podzim zakuklí buďto v napadených stromech, nebo mimo ně na zimovišti, kde nehrozí mráz. Dospělci pak vylétají v květnu až červenci a hned se páří.
)
Přirození škůdci
Přirozeným škůdcem drvopleně je entomopatogenní houba rodu Cordyceps, larvy pak bývají napadány lumky a kuklicemi a jsou také častou potravou ptáků, třeba strakapoudů. Dospělci jsou v noci loveni netopýry, sovami a lelky.
Napadá hlavně zdravé stromy a otevírá cestu chorobám i jiným škůdcům
Drvopleň obecný napadá hlavně zdravé stromy, které oslabuje a někdy dovede až zahubit svým žírem. Chodby vytvořené housenkami jsou navíc vstupní branou pro různé nemoci. Poškození drvopleněm je podobné žíru tesaříků, drvopleněm oslabené stromy jsou často napadány jinými škůdci.
)
)
Ochrana téměř nemožná. Chcete housenky vytahovat drátem ze stromu?
Smutnou zprávou je, že ochrana spočívá téměř výhradně v likvidaci napadených větví, případně i celých dřevin. Na druhou stranu je ale třeba pohlížet na housenky drvopleně také jako na důležitou součást ekosystému, který stojí ve finále za tvorbou humusu z rozkládajícího se dřeva. O škůdce ale rozhodně jde, protože při rozsáhlém poškození dřeviny v zahradě, parku či sadu je opravdu nejlepší strom pokácet a dřevo i se škůdci spálit, aby si nemohli najít útočiště jinde.
Zbavit se housenek drvopleně je obtížné, ne-li nemožné. Smysl dává snad jen nalákání přirozených nepřátel, ale upřímně, co je nám platná rada, ze bychom měli dát na stromy budky pro sovy a netopýry, tedy druhy, které se živí dospělci drvopleně. Šance na úspěch je nízká. Doporučuje se také ošetření kůry postřikem, případně natření směsí hlíny a kravinců, což ale zní spíše jako rada šíleného šamana z tajgy. Někteří zahradníci a ovocnáři se snaží dostat housenky z chodeb tenkým drátem, což ale zní ještě šíleněji. Pomoci by snad mohl tekutý insekticid aplikovaný přímo do chodeb, ale zaručené to také není. Drvopleně prostě v zahradě nechcete, většinou o něm ale ani nevíte.
Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, hubeni-skudcu.cz, ireceptar.cz
Kvíz: Škůdci rostlin v našich zahradách. Poznáte alespoň ty nejčastější?
Slimáci, plzáci, mšice, molice, drátovci, svilušky, třásněnky, krtonožky, housenky – například běláska zelného, mandelinka bramborová, hlodavci, mravenci, puklice. Jednoduchý výčet nejčastějších škůdců, který v sobě ukrývá spoustu živočišných druhů. Třeba vlnatka krvavá je druh mšice o velikosti pouhých 1 až 2,2 mm. Tato mšice pokrývá rostliny hustou voskovou vatou, napadá především kmeny a větve stromů a přezimuje v prasklinách kůry.
