11 důvodů, kterými si nás dřevostavby získají Zobrazit fotky zobrazit 11 fotek

Byť jsou u nás dřevostavby oproti jiným zemím stále v menšině, poslední dobou se začaly prosazovat. Ovšem často si pleteme pojmy dřevostavba a montovaný dům (montovaná stavba). Dřevostavba může být montovaným domem, ale její nosná konstrukce musí být ze dřeva a nebo z produktů na bázi dřeva. Oproti tomu montované domy jsou stavbami vytvořenými sice taktéž suchou cestou, ale jejich nosná konstrukce může být také z kovu, monolitického betonu a dalších materiálů. Určité části montovaných domů jsou předem připravené ve výrobní hale a na stavbě jsou pak spojovány různými způsoby. Jak velké jsou tyto části a z jakého jsou materiálu, není nikde definováno.

Dům na bázi dřeva je více než jen zajímavou alternativou u nás stále ještě tradičního zděnému domu. Ovšem v mnoha zemích jsou tradičním řešením výstavby právě dřevostavby – například v Kanadě, USA, v severských zemích, Německu, Rakousku, … Čím si nás dřevostavby postupně získávají a některé z nás i získají?

1. Rychlou výstavbou po celý rok

Dřevostavbu je možné realizovat až do stavu, kdy je vhodná k nastěhování, nejdéle do tří měsíců od výkopových prací základové desky. Běžné zděné konstrukce vyžadují cca 3 krát více času. Při stavbě dřevostavby dochází k minimalizaci mokrých procesů výstavby - prakticky na budování základů (resp. základových desek). Většina ostatních stavebních procesů probíhá suchou cestou, čímž získáme ohromnou úsporu času. Stavět lze celoročně a prakticky za jakéhokoli počasí.

2. Finanční dostupností bydlení

Oproti zděným stavbám je v případě dřevostaveb možné docílit úspor na celkových stavebních nákladech 15 až 30%. A připočíst též musíme úspory na energiích a dokonce i úspory na hypotéce, jelikož díky rychlé výstavbě neplatíte úroky navíc. Zajímavý je pak především příznivý poměr ceny a kvality. Právě kvůli kvalitě dřevostaveb jsou výrobci přezkušováni a certifikováni. Většina výrobců dřevostaveb přitom nabízí kromě standardních a a atypických domů také velmi levné domy. Ty mají sice jednodušší dispozice a menší užitnou plochu, ovšem pohybují se v cenách staveb na klíč do dvou miliónů korun. Je však třeba dát si pozor, aby se nízká cena nestala hlavním kritériem při výběru typového domu. Je prostě třeba postavit na první místo právě poměr ceny a kvality.

3. Úsporami energií

Dřevo je jeden z nejlepších tepelně izolačních materiálů s minimální tepelnou vodivostí. V zimě proto propouští méně chladu dovnitř, respektive tepla ven a v létě naopak. Připočteme-li ještě dodatečnou tepelnou izolaci obvodového pláště, základů a střechy, jsou úspory opravdu značné. V případě zděných budov sice dosáhneme obdobných výsledků, ale za vyšších finančních nákladů. Přitom jsou dřevostavby značně energeticky úsporné již ve standardu a běžně se z nich staví i pasivní domy.  

4. Pocitem hřejivého tepla

Ve zděných budovách se můžeme cítit v některých místnostech nepříjemně - studeně, byť je zde zatopeno. Holé cihlové stěny – respektive jejich povrchy - nejsou zrovna útulné. Ale právě dřevo působí velice komfortním a teplým dojmem.

5. Zdravým bydlením

Dřevo je jedním z nejpřirozenějších přírodních materiálů, uklidňuje, léčí, voní, je příjemné na pohled i dotek a nezpůsobuje alergie. Vyrovnává též dobře vlhkost v interiérech, čímž dosáhneme stabilního klima. A stabilní klima ocení každý - včetně astmatiků a alergiků.

6. Ekologickou stopou

K výrobě jedné dřevostavby velikosti běžného rodinného domu se v průměru využije cca 65 m3 dřeva. A dřevo je materiálem obnovitelným. Pokud to nepřeženeme s jeho těžbou na export, vyroste v ČR zhruba půl kubíku dřeva každou vteřinu. Důležitá je i likvidace dřevěných materiálů po skončení životnosti dřevostavby. Pokud není dřevo ošetřené chemicky, konstrukce demontujeme a dřevo využijeme k vytápění. A výroba dřeva (respektive růst stromů)? Ta vyžaduje pouze vzduch, vodu, půdu a slunce.

7. Možnostmi individuálních úprav zákazníkem

Některé dřevostavby (např. skeletové) je dokonce možné vymezit pouze vnějšími stěnami a stropy a rozvržení půdorysu je ponecháno na potřebách a požadavcích zákazníka, čili bez nutnosti přizpůsobovat se nosným stěnám uvnitř domu – jsou zde pouze příčky. Dřevostavby lze též snadno přizpůsobit parametrům konkrétního pozemku.

8. Životností srovnatelnou se zděným domem

Běžná životnost dřevostavby se při kvalitním a odborném provedení zcela vyrovná stavbě zděné. Postaven je tedy dům pro více generací. Jako důležitý důkaz lze použít dřevostavby na našich vesnicích a ve skanzenech, ale i dřevěné prvky starých domů. Mnohé jsou prověřeny již staletími.

9. Okamžitou obyvatelností

Nově dokončená dřevostavba okamžitě splňuje všechny podmínky pro spokojené a kvalitní bydlení včetně velmi příznivého interiérového mikroklimatu. Nemusíme řešit nadbytečnou vlhkost ve stavbě realizované mokrou cestou. Ve zděných domech ovlivňuje vlhkost ve stavebních konstrukcích negativně vlhkostní poměry ještě dlouho po ukončení výstavby.

10. Větší podlahovou plochou

Obvodové stěny dřevostaveb jsou ve srovnání se zděnými budovami výrazně tenčí, což zvyšuje podlahovou plochu v průměru až o 10% při stejné zastavěné ploše. Čili při průměrné zastavěné ploše 100 m2 získáte u přízemního domu 10 m2 podlahové plochy navíc. Snižují se tak navíc i náklady na výstavbu 1m2 podlahové plochy.

11. Nehořlavostí

Představa o hořlavosti dřevěných domů je mýtem. Dřevo sice samozřejmě hoří, ale téměř všechny požáry v budovách vznikají vzplanutím interiérového vybavení a nikoli konstrukčního materiálu! A u dřevostaveb můžeme navíc předvídat hoření materiálů. Masivní dřevo při hoření na povrchu zuhelnatí a tím brání rozšíření hoření do hloubky. Čili ohořelá konstrukce si stále drží svůj tvar a zachovává statickou nosnost, pokud je požár včas uhašen. V případě vícevrstvých dřevěných konstrukcí na bázi dřeva je zase šíření plamene omezeno dokonalým utěsněním stěn a absencí dutých prostor. A navíc se používají stavební desky z nehořlavých materiálů a jestliže není požárem zasažena vnitřní část nosné konstrukce, teoreticky stačí desky po požáru pouze vyměnit.
Zdroj: www.vexta.cz